Rozhlasové vysílání v 1. a 2. čtvrtletí roku 2018 poslouchalo denně více než 60 % populace. Alespoň jednou týdně ho poslouchá necelých 90 % populace ve věku 12–79 let. Tyto informace vyplynuly ze šetření Radioprojekt, jehož zadavateli jsou Asociace provozovatelů soukromého vysílání a Rozhlasová sekce Sdružení komunikačních a mediálních agentur a provádějí ho agentury STEM/MARK a Median. Nejčastěji lidé naladí své přijímače v zaměstnání, při domácích pracích či při jízdě autem. Z dat Českého statistického úřadu je možné zjistit, v jakém období byly vysílané skladby vydány, a odlišit českou hudební produkci od zahraniční.
V roce 2017 převažovaly v rozhlasovém vysílání hudební pořady, a to jak v soukromých, tak ve veřejnoprávních stanicích. Zde na druhém místě figurovaly zpravodajské, publicistické, dramatické a zábavné pořady (34 %). Komerční vysílání naopak obsahovalo jen 9 % takto orientovaných pořadů. Více vysílacího času připadlo na obchodní sdělení (10 %). Ve veřejnoprávních rozhlasových stanicích je reklama regulována zákonem o rozhlasovém a televizním vysílání, a proto nepřesáhla dvě procenta z celkového vysílacího času, a to včetně upoutávek na vlastní pořady.
Týdenní programová struktura rozhlasového vysílání podle vysílaných pořadů, 2017 (%)
Téměř polovina vysílaných skladeb byla vydána v posledních sedmi letech
V hudební části programu rozhlasového vysílání je věnováno současné tvorbě – vydané ve sledovaném či předcházejícím roce – 24 % vysílacího času. Podobná část vysílacího času (23 %) je vyhrazena také hudbě vydané v letech 2010 až 2015. Stejný podíl na hudebním vysílání má i „oldies“ hudba z 60. až 80. let (pozn. red.: jednotná definice pojmu „oldies“ neexistuje a každá rozhlasová stanice s tímto termínem nakládá po svém; pro tento text bylo použito vymezení Oldies Radia, které se specializuje na hudbu 60. až 80. let). Hudba 90. let zní obvykle ve 14 % hudebního vysílání. Podobný čas je vymezen také nahrávkám vydaným mezi lety 2000 a 2009. Skladby vydané před rokem 1959 pak tvoří jen velmi okrajovou část hudebního vysílání (2 %).
Hudební vysílání podle data vydání vysílaných skladeb, 2017 (%) (běžný vysílací týden)
Mezi novějšími hity převládá angličtina
Když rozdělíme vysílanou hudbu podle období vydání i podle státní příslušnosti interpretů, zjistíme, že u novějších skladeb dominují zahraniční interpreti, zatímco u starších skladeb se podíl zahraniční a české tvorby vyrovnává. U současné hudby vydané ve sledovaném či předcházejícím roce pochází necelých 80 % skladeb od zahraničních interpretů. Naopak u hudby 60. a 70. let je poměr zahraničních a českých interpretů takřka vyrovnaný. Od 80. let se začíná podíl skladeb zahraničních interpretů zvyšovat. Nejpravděpodobnějším vysvětlením tohoto jevu bude cílení rozhlasových dramaturgů na různé skupiny posluchačů – posluchači pořadů s hudbou staršího data vydání (obvykle zřejmě starší generace) preferují spíše domácí tvorbu, kterou znají z doby jejího vzniku. Mladší generace posluchačů dává zase přednost pořadům s hudbou novějšího data vydání a preferuje spíše zahraniční tvorbu.
Podíl skladeb zahraničních a českých interpretů v rámci sledovaných období vydání skladby, 2017 (%) (běžný vysílací týden)
Změny v šetření ČSÚ v oblasti rozhlasu a televize
Šetření ČSÚ s názvem Kult 6-01 (dříve Kult 7-01 a 8-01), které se zaměřuje na rozhlas a televizi, prošlo v uplynulých letech výraznými změnami v souladu s aktuálními trendy. Nejenže byly do šetření o rozhlasovém vysílání zařazeny otázky sledující původ interpretů a rok vydání nahrávek, ale změnila se také sledovaná vysílací perioda z ročního na týdenní schéma. Kromě rozhlasu proběhly změny také v šetření oblasti televizního vysílání. Vedle běžného lineárního vysílání sleduje nyní ČSÚ také tzv. audiovizuální mediální služby na vyžádání (internetové katalogy pořadů, kde si uživatel sám zvolí, co chce sledovat). Měřící jednotkou zachycující programovou strukturu těchto služeb není, na rozdíl od rozhlasu a televize, počet odvysílaných hodin, ale počet divákem zahájených přehrání. První data ze šetření Kult 6-01 jsou k dispozici za referenční rok 2017 a jejich podrobnější analýzu přináší publikace ČSÚ s názvem Kulturní průmysly v ČR vydaná na konci října 2018.
