Počty narozených dětí by již neměly překročit současné hodnoty

Dramatické změny intenzity plodnosti, které byly typické pro období po roce 1989, by se již neměly opakovat. Předpokladem pro novou projekci obyvatelstva ČR je pokračování trendů z posledních let, byť s nižší intenzitou, a z dlouhodobého hlediska stabilnější vzorce reprodukčního chování obyvatel republiky.

Odhad budoucího vývoje plodnosti v nejnovější projekci obyvatel ČSÚ vycházel z trendů posledních let, konkrétně z období 2005–2017, kdy již nedocházelo k tak výrazným změnám úrovně a časování plodnosti jako v 90. letech 20. století. V uvedeném období se hodnoty úhrnné plodnosti (průměrného počtu živě narozených dětí jedné ženě) pohybovaly v rozmezí 1,28–1,69 dítěte (trend byl spíše rostoucí). Průměrný věk matek při narození dítěte vzrostl z 28,6 na 30,0 let (v posledních letech se posun téměř zastavil). V souvislosti s nedávným vývojem proto střední varianta projekce počítá se stabilizací úrovně plodnosti. K určitým výkyvům bude pochopitelně docházet, neměly by však být tak dynamické jako v minulosti. Do roku 2050 by úhrnná plodnost měla vzrůst pouze mírně na hodnotu 1,74 dítěte na jednu ženu.
V případě průměrného věku matek při narození dítěte počítá projekce s mírným růstem z 30,0 let v roce 2017 na 30,6 v roce 2050. Intenzita plodnosti poroste u žen ve věku 30 let a více (okolo 15 %), naopak nejvýraznější pokles je předpokládán u věkové skupiny 20–24 (zhruba 12 %) a 25–29 let (asi 9 %).

Struktura žen podle počtu živě narozených dětí, minulý vývoj (generace
1950–1969) a projekce (1970–2005) (%)

Struktura žen podle počtu živě narozených dětí, minulý vývoj (generace 1950–1969) a projekce (1970–2005) (%)

Ženy by nejčastěji měly mít dvě děti

Podle výsledků ČSÚ by měl být zachován převažující model dvoudětné rodiny, ve kterém je ČR v evropském srovnání výjimečná, i když se podíl žen s tímto počtem dětí bude pravděpodobně spíše snižovat. Zatímco u generací žen narozených v letech 1950–1966 byl nad 55 %, tak u mladších generací 1967–1985 by mělo docházet k poklesu až na 44 %. Poté je ovšem očekáván opětovný nárůst podílu žen se dvěma dětmi až na 47 % u generace 2005. Spíše mírný pokles zastoupení je projektován u žen se třemi a více dětmi (16 % u generace 2005; o 2 p. b. méně než u generace 1970) a naopak zvýšení podílu u jednodětných žen (25 % u generace 2005; o 4 p. b. více než u generace 1970). ČR v minulosti vynikala jedním z nejnižších podílů bezdětných žen v Evropě – u žen narozených v letech 1950–1969 se pohyboval pouze mírně nad 5 %. U projektovaných generací by se ovšem tento podíl měl zvýšit až na 18 % pro generace 1982–1986. Pro generace mladší se očekává pokles na hodnoty okolo 11 %.
Konečná plodnost klesla poprvé pod hranici dvou dětí u generace 1960 (podle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2011) a směrem k mladším ročníkům narození žen se bude podle vložených parametrů plodnosti projekce dále snižovat. Minima o hodnotě 1,64 dítěte na jednu ženu by mělo být dosaženo u generací 1982–1985, poté by se měla konečná plodnost postupně blížit odhadované hodnotě 1,74 dítěte na jednu ženu.

Vývoj (2005–2017) a projekce (2018–2050) počtu živě narozených dětí

Vývoj (2005–2017) a projekce (2018–2050) počtu živě narozených dětí

Počet živě narozených dětí zřejmě poklesne

Ačkoliv projekce počítá s mírným nárůstem intenzity plodnosti, počet živě narozených dětí by již neměl překročit současné hodnoty kvůli klesajícímu počtu žen v reprodukčním věku. Střední varianta projekce počítá s poměrně výrazným poklesem počtu živě narozených dětí ze 114 tis. v roce 2017 na 94 tis. v roce 2031, kdy se do reprodukčního věku začnou dostávat početně nejslabší populační ročníky narozené v letech 1995 až 2004 (pod 100 tis. živě narozených dětí). V dalších letech by pak měly počty živě narozených dětí opět růst až na hodnoty okolo 105 tis. v období 2041–2049 vlivem rostoucího počtu žen v reprodukčním věku, ve kterém se již budou nacházet relativně silnější současné generace od ročníku narození 2007.

Projekce (2019–2050) počtu dětí (0–14 let) podle věkových skupin (k 1. 1.)

Projekce (2019–2050) počtu dětí (0–14 let) podle věkových skupin (k 1. 1.)

Méně než 1,5 mil. dětí mladších 15 let

Z absolutního hlediska by měl počet dětí v populaci ČR v prognózovaném období podle střední varianty růst z 1 671 tis. v roce 2018 (k 1. 1.) na 1 719 tis. v roce 2022. Následně dojde podle projekce k výraznému poklesu až pod úroveň 1,5 mil. dětí v letech 2037–2041 (pod tuto hranici klesl počet dětí i v letech 2007–2010), na který naváže nárůst na 1 591 tis. v roce 2050. Vývoj zastoupení dětské složky populace (0–14 let) je pak zejména odrazem trendů počtu živě narozených dětí v předcházejících letech. Podíl dětí by měl v prvních letech projekce mírně narůst z 15,7 % v roce 2018 na 16,1 % o tři roky později, poté je očekáván pokles až na 13,9 % v letech 2037–2040, který by měl být vystřídán nárůstem na 14,8 % v roce 2050. V horizontu projekce by podíl již neměl překonat 15,0% hranici.
Při rozlišení na pětileté věkové skupiny je patrné, že ze začátku projektovaného období si jsou tyto skupiny z hlediska absolutního počtu dětí velmi podobné. Vývoj v dílčích věkových skupinách kopíruje vlny plodnosti. Vzhledem k předpokládanému výraznému poklesu počtu živě narozených dětí v období 2018–2031 se však rozdíly prohlubují až na více než 90 tis. (rozdíl mezi věkovými skupinami 10–14 a 0–4) v letech 2031–2032. V následujících letech by se diference opět měly snižovat vzhledem k jen velmi málo variabilní odhadované úrovni plodnosti, a rozdíly ve věkové struktuře populace by se tak měly postupně zahlazovat.

Více informací na www.czso.cz

Obyvatelstvo