Přírůstky obyvatel jsou nyní s výjimkou roku 2013 zaznamenávány každoročně od roku 2003. K počátku roku 2029 by měla početní velikost populace ČR dosáhnout 10,784 mil. osob a tento počet by měl být zároveň tím nejvyšším v celém 21. století. Oproti poslednímu známému údaji k 1. 1. 2018 to bude o 174 tis. osob více. V letech 2018–2028 tak ročně přibude v průměru téměř 16 tis. obyvatel, avšak přírůstky budou mít v čase výraznou klesající tendenci – od 39 tis. osob v roce 2018 po dva tisíce v roce 2028. Navíc kromě prvního prognózovaného roku (2018) by růst počtu obyvatel měla zajišťovat pouze zahraniční migrace, jejíž saldo je ve střední variantě odhadováno od roku 2019 na 26 tis. osob ročně (38 tis. v roce 2018).
Od 30. let až do poloviny století, resp. do konce 70. let by měla mít početní velikost populace mírně klesající trend, který bude přerušen v druhé polovině 40. let (roky 2046–2048) krátkou stagnací s minimálními přírůstky obyvatel. Mezi roky 2029 a 2050 populace ČR podle střední varianty projekce ztratí 48 tis. obyvatel a v polovině století bude pořád větší (o 126 tis.) než na prahu projekce.
Odhad vývoje počtu obyvatel (k 1. 1.) (mil.)
Při středně vysoké úrovni plodnosti může růst či udržení počtu obyvatel zajistit pouze zahraniční migrace
Jednou z možností, jak se „popasovat“ s neurčitostí projekce, je vypracování variant. Kromě střední varianty, považované autory za nejpravděpodobnější, byly vytvořeny ještě varianty nízká a vysoká, které dávají očekávanému demografickému vývoji hranice. Nízká varianta totiž v sobě nese ze všech tří variant předpoklad nejnižší budoucí úrovně migrace i plodnosti a nejnižší intenzity zlepšování úmrtnosti, vysoká varianta přesně naopak. Na základě výsledků mezních variant nejenže dosahuje počet obyvatel ČR v průběhu prognózovaného období odlišných hodnot, ale vyvíjí se i v jiném směru. Podle nízké varianty početní velikost populace hned od roku 2018 klesá. Do konce roku 2050 by měla poklesnout ze současných 10,610 mil. na 9,804 mil., tj. o 8 %, ve vysoké variantě má naopak počet obyvatel po celé projektované období trend rostoucí. V průběhu roku 2030 by měla být překonána hranice 11 mil. obyvatel, které měla Česká republika ve své historii pouze v období druhé světové války (1939–1944). Do konce roku 2050 by se měl podle vysoké varianty počet obyvatel zvýšit na 11,345 mil., na počet o 7 % vyšší než na prahu projekce.
Pro vyjádření citlivosti migrační složky na populační vývoj byla vypočtena také střední varianta bez migrace. Hypotetická projekce obyvatel při předpokladu, že by populace ČR byla uzavřená a vyvíjela se pouze porodností a úmrtností (přirozenou měnou), poskytuje výsledky obdobné nízké variantě. I ve srovnání s nedávnou historií poměrně vysoká očekávaná úroveň plodnosti (1,74 dítěte připadajícího na jednu ženu) a perspektiva pokračování prodlužování naděje dožití povedou bez migrace již v blízké budoucnosti k nemalým ztrátám obyvatel. Celkový odhadovaný úbytek počtu obyvatel mezi roky 2018 a 2050 na základě vývoje přirozené měny ze střední varianty s nulovou migrací dosahuje téměř jednoho milionu osob, zatímco ve variantě s migrací o čtvrt milionu méně. Ve variantě s migrací se totiž počítá i s následnou reprodukcí migrantů, která zvyšuje počty narozených dětí a tím snižuje přirozené úbytky. Kumulovaný zisk zahraniční migrací pro toto období je ve střední variantě projektován na 870 tis. osob, což ve výsledku znamená rozdíl v početní velikosti populace v polovině století mezi variantou s migrací a bez migrace 1,123 mil. osob. V úhrnu jde o počty obyvatel ve výši 10,736 mil. při zahrnutí zahraničního stěhování do projekce a 9,612 mil. při jeho nezahrnutí. Nová projekce ČSÚ tak potvrzuje, že při středně vysoké úrovni plodnosti může růst či udržení počtu obyvatel České republiky zajistit pouze zahraniční migrace.
