Kolik času strávíme v důchodovém věku

V prosinci 2018 vydal ČSÚ Zprávu o očekávaném vývoji úmrtnosti, plodnosti a migrace v České republice. Tento dokument má sloužit Ministerstvu práce a sociálních věcí jako podklad pro zpracování zprávy o stavu důchodového systému.

Podle zadání daného zákonem zpráva ČSÚ popisuje očekávaný demografický vývoj v následujících minimálně 50 letech a podle prognózovaného vývoje úmrtnosti stanovuje věk, při jehož dosažení zbývá osobám daného ročníku narození v průměru jedna čtvrtina života, a vyčísluje podíl očekávané střední délky života osob při dosažení důchodového věku podle platné legislativy. Posuzována byla přitom úmrtnost, resp. důchodový věk pouze u osob, které v roce 2019 dosáhnou věku 25 až 54 let (narození v letech 1965 až 1994), a ve výsledných ukazatelích zprůměrovaných za muže a ženy prostým aritmetickým průměrem (stanoveno zákonem). Zpráva vychází ze střední varianty nové projekce ČSÚ zveřejněné v listopadu 2018.

Rostoucí naděje dožití posouvá hranici poslední čtvrtiny života

Věk, při jehož dosažení je podle prognózy ČSÚ očekávaná střední délka života dané generace rovna jedné čtvrtině součtu tohoto věku a této očekávané střední délky života, by se měl v průběhu let, v souladu s dlouhodobým a prognózovaným trendem snižování úmrtnosti, zvyšovat. Zatímco u generace 1965 se očekává, že hranici poslední čtvrtiny života bude u osob, které se tohoto věku dožijí, představovat věk 64 let a 8 měsíců, u generace 1994, nejmladší posuzované generace, by tuto hranici měl reprezentovat věk 67 let a 2 měsíce. Ve stejném směru se vyvíjel tento věk i u starších generací. Například pro generaci 1945 byl věk vymezující počátek poslední čtvrtiny života podle dostupných a prognózovaných údajů o úmrtnosti odhadnut na 62 let a 1 měsíc, pro generaci 1955 na 63 let a 5 měsíců.

Důchodový věk a věková hranice počátku poslední čtvrtiny života podle pohlaví (roky)

Důchodový věk a věková hranice počátku poslední čtvrtiny života podle pohlaví (roky)

Intenzita úmrtnosti a její věkově specifický profil se však v závislosti na pohlaví liší, přičemž úmrtnost mužů je zpravidla v každém věku vyšší než úmrtnost žen. Střední délka života žen převyšuje střední délku života mužů podle posledních údajů z roku 2017 v ČR u právě narozených dětí o téměř 6 let, u osob ve věku 65 let již méně, o 3,5 roku. Liší se tak i věk, při jehož dosažení zbývá osobě daného pohlaví v průměru poslední čtvrtina života. V případě generace 1965 činí rozdíl mezi muži a ženami 3,2 roku (62,9 vs. 66,2 roku), se zvyšujícími se roky narození se rozdíl vlivem předpokládaného rychlejšího snižování úmrtnosti mužů zmenšuje a pro generaci 1994 je odhadován na 2,5 roku (65,9 vs. 68,4).
Druhým ukazatelem, který měl ČSÚ pro potřeby navazující zprávy ministerstva z reálných a prognózovaných údajů o úmrtnosti pro stejné generace vypočíst, byl podíl zbývající délky života při dosažení důchodového věku podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, resp. při dosažení věku 65 let (nastavená jednotná hranice důchodového věku). Podle prognózy se tento podíl mezi generacemi 1965 a 1994 zvyšuje o 2,5 p. b. z 24,6 na 27,2 %. V pásmu 24 až 26 % („toleranční pásmo“, viz § 4a zákona
č. 582/1991 Sb.) se podíl pohybuje pro všechny generace 1965–1979, přičemž právě jedné čtvrtině je nejblíže u generací 1968 a 1969. U generace 1980 a u mladších prognóza již očekává podíl zbývající délky života při dosažení důchodového věku 65 let vyšší než 26 %.

Očekávaný podíl života v důchodovém věku (%)

Očekávaný podíl života v důchodovém věku (%)

Podíl doby života mužů a žen strávené v důchodovém věku se dále sblíží

Vzhledem k odlišné celkové střední délce života mužů a žen ale jednotně nastavený věk odchodu do důchodu nebude znamenat pro muže a pro ženy také shodný očekávaný podíl zbývající délky života při dosažení důchodového věku. Stejně jako v minulosti by měly i nadále relativně větší část života strávit v důchodovém věku ženy. Dosavadní legislativní opatření měnící důchodový věk přispěla k redukci tohoto rozdílu. Z výsledků dále vyplývá, že na straně mužů se uvedený podíl v čase měnil jen nepatrně. Postupné zvyšování věku nároku na starobní důchod v podstatě korespondovalo s rostoucí střední délkou života napříč generacemi. Muži dosahující důchodového věku měli v průměru před sebou zhruba
23 % života. U žen tomu bylo jinak. Očekávaný podíl zbývající délky života žen při dosažení důchodového věku měl díky rychlejšímu tempu růstu důchodového věku (ke kterému dochází od generace 1937 a od generace 1956 je zrychlen) klesající trend. U žen z válečných generací dosahoval 33 %, u generací žen z poloviny 50. let (právě dosahujících důchodového věku) je odhadován na necelých 30 %. Zafixování hranice důchodového věku na 65 let (pro všechny od generace 1972, pro muže a ženy s žádným a jedním vychovaným dítětem od generace 1965, pro ženy s dvěma vychovanými dětmi od generace 1966) pak při pokračujícím příznivém trendu úmrtnosti povede k růstu očekávaného podílu života v důchodovém věku u mužů i u žen, s mírným sblížením tohoto podílu mezi pohlavími. Zatímco mužům z první posuzované generace 1965 by mělo při dosažení věku 65 let zbývat v průměru 23 % života, těm narozeným v roce 1994 pak téměř 26 %. Ženy narozené v polovině 60. let minulého století by měly mít při dosažení věku 65 let před sebou ještě 26 % života, ženy o 29 let mladší již 28 %.

Více informací na www.czso.cz

Obyvatelstvo