Českému statistickému úřadu důvěřuje podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění 62 % obyvatel. Úřad tak patří k vůbec nejdůvěryhodnějším institucím v zemi. Nedůvěra k ČSÚ je naopak ze všech zkoumaných institucí nejnižší.
Hodnocení ČSÚ z prosince 2018 je z hlediska uváděné důvěry stabilní a významně se neliší ani od výsledků zaznamenaných v období let 2007 až 2016. Podobně jako v obdobném šetření z roku 2017 činí podíl nedůvěřujících v případě ČSÚ 23 %. Plných 73 % občanů si pak myslí, že ČSÚ je pro Českou republiku užitečnou institucí.
„V porovnání s jinými institucemi, jejichž důvěru jsme zkoumali srovnatelným způsobem, se Český statistický úřad z hlediska dosažené úrovně důvěry řadí do popředí v těsném odstupu za obecními zastupitelstvy, starosty a Ústavním soudem, s nímž je na statisticky srovnatelné úrovni,“ říká Jan Červenka z Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Nejčastěji se lidé setkávají s informacemi ČSÚ ve zpravodajství v médiích (79 %). Více než dvě pětiny respondentů (43 %) přišly do kontaktu s informacemi ČSÚ na internetových zpravodajských serverech, webzinech, blozích a jiných stránkách. Celá pětina pak na sociálních sítích. Za důvěryhodné považuje informace ČSÚ 63 % obyvatel, 56 % z nich vyjádřilo souhlas s tvrzením, že informace poskytované Českým statistickým úřadem jsou politicky nestranné.
„Odbornost a nezávislost jsou pro kvalitní státní statistiku naprosto nezbytné. Těší mě proto, že česká veřejnost dokáže ocenit náš dlouhodobý profesionální a nestranný přístup. Za dobrou vizitku považuji i růst srozumitelnosti našich statistik pro laickou veřejnost. Patří to mezi naše dlouhodobé cíle,“ shrnuje Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.
V povědomí veřejnosti je práce ČSÚ spojena především se sčítáním lidu, domů a bytů a se zjišťováním počtu obyvatel. Výrazná většina občanů si ale Úřad spojuje i se zpracováváním výsledků voleb, monitorováním ekonomického vývoje či zveřejňováním a poskytováním zjištěných informací. Více ZDE.
