Martin Lux
sociolog a ekonom Sociologického ústavu AV ČR a Palackého univerzity v Olomouci
Rozhodně ne. Vlastní bydlení se v naší zemi po roce 1990 stalo sociální normou, přitom v jiných obdobích našich dějin nebo v jiných zemích je dlouhodobé nájemní bydlení dodnes vnímáno jako běžné a normální. Pro vývoj trhu bydlení i snížení sociálních nerovností je naopak žádoucí, aby země měla tzv. vyrovnanější bytový systém, ve kterém nájemní bydlení hraje podstatnou roli. Takový systém nestigmatizuje rodiny žijící v nájemním bydlení jako „neschopné“ a umožňuje skutečnou svobodu volby. Vyrovnaný systém snižuje riziko vzniku cenových bublin se všemi nepříjemnými důsledky jejich prasknutí. Aby se však i u nás nájemní bydlení stalo plnohodnotnou alternativou vlastnímu bydlení, je potřeba, aby stát upravil legislativu.
Petra Cuřínová
vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ
Ve vlastním všichni zcela jistě bydlet nemusíme. Nikdo nás nenutí. Člověk přirozeně chce mít vlastní bydlení, připadá si jistější a zabezpečenější. Některým lidem se vlastní bydlení podaří získat dědictvím nebo vysokými příjmy. Někteří musejí vynaložit značné úsilí, a to buď fyzické na stavbě, nebo nasazením v podnikání či zaměstnání. Někteří ve vlastním bydlet nepotřebují, protože se nechtějí vázat k jedné nemovitosti hypotékou. A někteří si vlastní bydlení prostě dovolit nemůžou, protože na to nemají. Vlastní bydlení by nemělo být preferováno za každou cenu, nájemní bydlení je v některých případech více než vhodná alternativa.
Michael Smola
tajemník Svazu podnikatelů ve stavebnictví
Určitě nemusíme, ale Češi vesměs ve vlastním bydlet chtějí. Není to jen proto, že by si především starší, ale i střední generace vynahrazovala to, co dříve nestihla, neuměla nebo nemohla, a sice investovat do materiálních hodnot. Byt je majetek, který lze kdykoli prodat nebo ho předat další generaci.
I mnozí mladí by jistě dali přednost bydlení ve vlastním bytě nebo domku. Vysoké ceny nemovitostí a zpřísněné podmínky pro hypotéky jsou pro mladé páry s dětmi, ale i pro lidi s průměrnými výdělky nedostupné, a proto vzrůstá zájem o nájemní bydlení. Developerské projekty určené k nájemnímu bydlení rozšiřují nabídku, která byla omezená na pronájmy pouze soukromými subjekty nebo (jen ve velmi omezeném množství) obcemi.
Luděk Bárta
jednatel společnosti Wienerberger, s. r. o.
Po roce 1989 přišla změna. Předtím se k pořízení domku dostali jen vyvolení a snem byly družstevní řadové domky. Hrozba oprav starých domů spolu s nefunkčními OPBH vedla města a obce k výprodeji. Dnes si lidé myslí, že vlastní bydlení je levnější. Splátka hypotéky je levnější než tržní nájem. Hledat nájemní bydlení je vnímáno téměř jako selhání. Nedostatek bytů na trhu, odklon měst a obcí od nájemního bydlení vedou k enormnímu růstu cen a nájemné se stává pro středně příjmové nedostupným. Věřím, že změna myšlení radních a podpora státu pro výstavbu dostupného nájemního bydlení umožní rozvoj měst i ekonomiky.
Marcel Soural
předseda představenstva společnosti Trigema
Až okolo 80 % všech domácností žije u nás ve vlastním. Češi chtějí bydlet především ve svém. Investice do vlastního bydlení se dlouhodobě vyplatí, zejména pak v těch lokalitách, které jsou pro bydlení dostatečně atraktivní a hodnota nemovitostí se tam v čase několikanásobně zvyšuje. Podle analýz KPMG je obdobný trend zřetelný i na Slovensku, v Polsku či Maďarsku. Omezujícím faktorem, který by mohl v Česku význam vlastnického bydlení do budoucnosti snížit, by mohlo být snad jen zdlouhavé povolování nových bytových projektů, a tedy i nedostatek nových bytů na trhu a omezení přístupu k jejich financování.
