Odstranění obchodních bariér české ekonomice pomohlo

Vstup ČR do EU v roce 2004 přinesl řadu změn. Nejvýznamnější byla integrace české ekonomiky do jednotného vnitřního trhu Unie. Odstranění bariér zahraničního obchodu pozitivně ovlivnilo intenzitu obchodních směn a ekonomickou spolupráci členských zemí.

Podívejme se detailněji na zahraniční obchod se zbožím a porovnejme situaci v roce 2005, kdy byla ČR po celý kalendářní rok již členem Unie, a v loňském roce. Celkový obrat zahraničního obchodu vyjádřený jako součet objemu dovozu i vývozu vzrostl o 80 %. Objem vyvezeného zboží do EU se zvýšil o 85 % a objem dovozu zboží z EU o 73 %. Výměna zboží s nečlenskými státy však rostla ještě rychlejšími tempy – o 148 % na vývozu a o 120 % na dovozu, byť samozřejmě na mnohem nižší hladině celkových objemů.

Vývoj celkového obratu zahraničního obchodu ČR (mld. Kč) a procentní podíl EU28, 2005–2018 (%)

Vývoj celkového obratu zahraničního obchodu ČR (mld. Kč) a procentní podíl EU28, 2005–2018 (%)

Vedle intenzity obchodování se vstup do Evropské unie také promítl do změny celkové bilance České republiky. Do roku 2004 deficitní saldo zahraničního obchodu dosáhlo již v roce 2005 přebytku. S výjimkou tří let převyšoval objem vývozu zboží objem zboží dováženého. Podíváme-li se na saldo pouze se zeměmi EU28, dosahovalo v roce 2018 již 692 mld. Kč, což oproti roku 2015 představovalo nárůst o 133 %. Opačná situace byla v obchodu se zeměmi mimo Evropskou unii. Zde se přirozeně zrcadlí závislost české ekonomiky na dovozech základních surovin, jako jsou ropa, plyn či kovy, ale také dynamický nástup dovozů z Číny. Zatímco v roce 2005 činil deficit zahraničního obchodu s nečlenskými státy 270 mld. Kč, v roce 2018 dosáhl 550 mld. Kč, což je nárůst o 90 %.

Saldo zahraničního obchodu se zbožím se státy EU a s ostatními zeměmi, 2000–2018 (mld. Kč )

Saldo zahraničního obchodu se zbožím se státy EU a s ostatními zeměmi, 2000–2018 (mld. Kč )

Brexit ovlivní vývoz České republiky

Primát nejvýznamnějšího obchodního partnera patří dlouhodobě Německu. V roce 2018 tam mířilo 31 % z celkového vývozu a opačným směrem 26 % z dovozu zboží. V první pětici nejvýznamnějších obchodních partnerů přirozeně dále figurovaly i další geografičtí sousedé – Slovensko, Polsko, ale také Francie, Itálie či Velká Británie – ta s podílem 4,4 % na celkovém vývozu tvořila pátý nejvýznamnější exportní trh. Na straně dovozů byl podíl britského zboží výrazně menší, a to 1,8 % z celkového dovozu. Vývozní strana zahraničního obchodu ČR bude výrazně více ovlivněna podmínkami odchodu Británie z Unie než strana dovozu. Hegemonii členských zemí EU narušila pouze Čína. Její podíl na celkových dovozech dosáhl 10,5 %.
Druhým klíčovým pohledem na zahraniční obchod je jeho komoditní struktura. U české ekonomiky nepřekvapuje, že vzhledem ke své struktuře dosahuje trvalých deficitů v obchodu se základními surovinami, jako jsou ropa, zemní plyn, základní kovy či chemické látky a přípravky. Silné zastoupení zpracovatelského průmyslu, který tvoří zhruba 40 % domácí produkce, se projevuje ve vysokých přebytcích obchodu s motorovými vozidly, stroji a zařízením či elektrickým zařízením.
Komoditní struktura obchodu se zeměmi Evropské unie ještě více zvýrazňuje vliv a význam zpracovatelského průmyslu. Na straně dovozu i vývozu dominují motorová vozidla včetně dílů a příslušenství. Reflektuje to vysokou dovozní náročnost těchto výrob – v roce 2018 dosáhl podíl této skupiny 27,8 %, na straně dovozu pak 18,7 %. Se značným odstupem je na druhém místě skupina komodit stroje a zařízení, více než 10 % na straně dovozu i vývozu.