V pravém slova smyslu je to cesta, jak o složitém vypovídat jednoduše. Obrázky totiž vnímáme intuitivně a všímáme si jich dřív, než začneme (pokud vůbec) číst text. Prolítnout titulky, mrknout se na obrázky, udělat si rychle názor… Tak se dnes nejčastěji čte, a to nejen denní tisk. Nedivme se proto, že v té rychlosti si nevšimneme nešvarů, které se tu a tam v grafech (záměrně i nezáměrně) vyskytují. Pokud si na ně ale nebudeme dávat pozor, vystavujeme se riziku mylné interpretace dat, chybných závěrů a špatných rozhodnutí.
Pozor na optické klamy!
Grafických nešvarů je poměrně hodně. Pokud jde o sloupcové grafy, jedním z těch nejčastějších je manipulace s měřítkem svislé osy. Uveďme jednoduchý příklad: horní graf 3 zachycuje vývoj průměrné mzdy v České republice v letech 2013 až 2018, totéž graf pod ním. Při zběžném pohledu, rychlým porovnáním výšky jednotlivých sloupečků v horním grafu, se zdá, že průměrná mzda vzrostla mezi lety 2013 a 2016 více než třikrát. Sloupeček v roce 2016 je totiž třikrát větší než sloupeček v roce 2013. To je tedy dramatický růst, že? Ale – když si všimneme měřítka svislé osy, zjistíme, že horní graf začíná hodnotou 24 tis. Kč. Neúplným zobrazením osy se neúměrně zvětšily rozdíly mezi jednotlivými lety. Graf tak dává čtenáři na první pohled zkreslenou informaci. Abychom získali skutečně vypovídající obrázek o růstu průměrné mzdy, měly by sloupce vždy začínat v 0 Kč. Prostřední graf obsahuje přesně stejné údaje jako ten horní, ale se správným měřítkem – svislá osa začíná v nule. Graf tak nabízí úplně jiný obrázek. Mzdy sice rostly, ale spíše pozvolně. Růst najednou není tak dramatický, jak by se zdálo z horního grafu, a žádné šokující odhalení se nekoná! Tento nešvar se objevuje opravdu často. Proto zkušený uživatel vždy zabrousí jedním okem ke svislé ose, aby se ujistil, zda je vše v pořádku.
Někdy se však stává, že je přece jen potřeba detailněji zachytit rozdíly, které při úplném zobrazení osy u sloupcových grafů nejsou příliš viditelné či zanikají. V takovém případě můžeme uvažovat o liniovém grafu. U něj již nehrozí vzájemné porovnávání výšky sloupečků a čtenář obvykle věnuje rozsahu svislé osy trochu více pozornosti. Pokud se podíváte na dolní graf, je patrné, že zachycuje ve větším detailu právě ony zdánlivě dramatické změny průměrné mzdy v posledních letech. A přesto nevysílá mylné signály, protože u liniových grafů přirozeně sledujeme mnohem více měřítko osy y, resp. její počátek. Samozřejmě, že by mohla osa y začínat i v tomto případě v nule, ale pokud chceme zdůraznit vývoj posledních let, můžeme si pomoci liniovým grafem (jedná se sice o intervalový ukazatel, ale lze přihmouřit oko – více vysvětlíme na stranách 48–49).
Grafy nám sice uspoří čas, ale když jsou špatně udělány, mohou nás zásadně zmást. Sami autoři by se měli jakýchkoli zavádějících manipulací s grafy samozřejmě vyvarovat, ale bohužel se k nim občas uchylují. Někdy neúmyslně, z neznalosti anebo ve snaze šokovat, jindy s cílem zcela úmyslně ovlivnit názor čtenáře a diváka. Ať už bývá jejich záměr jakýkoli, jedinou obranou proti takovým nešvarům je o nich vědět a dávat si na ně pozor. A jedna rada na závěr. Vždy zpozorněte u grafů, které jsou na první pohled dramatické a šokující. Je možné, že je to jen optická hra.
