Neděste se. Není to nic složitého a intuitivně je používáme všichni, když chceme třeba jen od oka zjistit, zda něco vzrostlo nebo pokleslo či zda je někde něčeho více či méně než jinde. Stačí na to selský rozum, i když ve statistické teorii a praxi jsou indexy popsány formálně, a tak to občas může působit složitěji. Samozřejmě, o indexech jsme hovořili už v předchozí kapitole, ale teď se na ně podívejme trochu detailněji. Toto téma si zkrátka zaslouží více prostoru.
Zaměřme se na tři indexy, které uživatelé potkávají nejčastěji: meziroční, mezičtvrtletní a bazický. Ano, jak už jsme zmínili, k jednomu a témuž období obvykle bývá vydáváno více indexů. A pokud si toho nejsou uživatelé vědomi, stává se, že je vzájemně zaměňují a porovnávají neporovnatelné. Jak uvidíme na jednoduchém příkladu, každý typ indexu odpovídá na jiné otázky a je vhodný pro jinou příležitost. Jedno ovšem mají všechny indexy společné, a již jsme se o tom také zmínili: hodnota indexu nad 100 znamená růst, hodnota indexu pod 100 znamená pokles. Například když je index 105, jedná se o 5% růst (105 minus 100). Naopak když je index 95, jedná se o 5% pokles (95 minus 100). Všimli jste si? Samotné indexy nejsou vyjádřeny v procentech, ale lze z nich růst či pokles v procentech snadno odvodit.
Tak rosteme, nebo klesáme?
Začněme tedy s naším příkladem. Představme si, že vyrábíme traktory. Jsme ve 2. čtvrtletí roku 2016, vyrobili jsme 120 traktorů a chceme zjistit, jak se naše výroba vyvíjí. Budeme pracovat se čtvrtletní periodicitou, ale pokud bychom měli k dispozici měsíční údaje, byla by podstata výpočtu indexů stále stejná (pouze bychom mezi sebou porovnávali měsíce, nikoliv čtvrtletí).
Meziroční index odpovídá na otázku, zda jsme vyrobili traktorů více či méně než před rokem, tj. za stejné období předchozího roku. Vzhledem k tomu, že jsme právě ve 2. čtvrtletí 2016, bude nás zajímat srovnání s 2. čtvrtletím 2015, v němž jsme vyrobili 200 traktorů. Snadno tedy porovnáme 120 traktorů vyrobených ve 2. čtvrtletí 2016 s 200 traktory vyrobenými ve 2. čtvrtletí 2015 a zjistíme, že naše současná výroba dosáhla pouze 60 % loňského výkonu (120 traktorů / 200 traktorů * 100 = 60). Výroba poklesla o 40 %! Je důvod k panice? Nemusí být! Oč bude takový propad vypadat jinak, když si vzpomeneme, že naše výroba byla ve 2. čtvrtletí 2015 extrémně vysoká, protože jsme vyráběli traktory do zásoby před plánovanou odstávkou? Proto si pamatujme: každý index je vždy ovlivněn srovnávací základnou a rizikem meziročního indexu je to, že už si obvykle nikdo nepamatuje, co se před rokem dělo.
Mezičtvrtletní index odpovídá na otázku, zda se vyrobilo více či méně než v minulém čtvrtletí, tj. v 1. čtvrtletí 2016. Tento index zachycuje ten nejnovější vývoj. Pokud do něj promlouvá nějaká anomálie srovnávací základny, uživatelé si ji obvykle ještě pamatují a jsou schopni její vliv na index očekávat a interpretovat. V našem příkladu výroba vzrostla o 4,3 % oproti předchozímu čtvrtletí (120 traktorů / 115 traktorů * 100 = 104,3). Pamatujme si: tento index má smysl použít pouze u jevů, které nejsou v průběhu roku ovlivněny sezónností nebo jsou sezónně očištěné.
Bazický index odpovídá na otázku, zda se vyrobilo více či méně než v určitém vybraném období. Takové zvolené období nazýváme „bazické“ (základní). Může se klidně jednat i o hodně dávné období, pokud k tomu máme nějaký důvod. Stejně tak si ale jako „bázi“ můžeme zvolit kupříkladu průměr za určité delší období. Představme si, že v roce 2014 jsme průměrně v každém čtvrtletí vyrobili 100 traktorů. Pak lze snadno vypočítat, že ve 2. čtvrtletí 2016 byla naše výroba o 20 % vyšší než v průměrném čtvrtletí roku 2014 (120 traktorů / 100 traktorů * 100 = 120). To samo o sobě nemusí mnoho říci, ale vzhledem k tomu, že jsou bazické indexy za všechna období vztaženy vždy ke stejné vybrané hodnotě (v našem případě k průměru 2014), nejlépe zachycují vývoj v delší časové řadě, například v grafu.
Jednoduše řečeno, rozdíl mezi těmito třemi indexy je jen ve srovnávací základně, tedy v tom, s jakým obdobím našich 120 traktorů porovnáme.
