Mezinárodní (ne)srovnatelnost

VYDÁNÍ: 00/2019
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Mezinárodní srovnání je lákadlo, kterému občas neodolá ani ten nejzarytější statistický nedůvěřivec. Kdo by nechtěl vědět, jestli je na tom (alespoň v průměru) lépe, nebo hůře než soused?

Pokud hledáme statistické údaje o České republice, brzy zjistíme, že jsou vydávané nejen národními statistickými institucemi (například Českým statistickým úřadem – ČSÚ, Českou národní bankou, jednotlivými ministerstvy a jinými), ale v mnoha případech i mezinárodními organizacemi (například Eurostatem, Evropskou centrální bankou, Mezinárodním měnovým fondem a jinými). Bohužel údaje vydávané jednou nebo druhou institucí nebývají vždy zcela stejné, přestože se ukazatele jmenují stejně.

Uživatel je tak postaven před otázku, zda je lepší zvolit pracnou cestu vyhledat si pro potřeby mezinárodního srovnání údaje za každý stát zvlášť přímo u jednotlivých národních statistických úřadů (protože jsou přece přímo u zdroje), anebo zda je možné sáhnout po databázích některé z mezinárodních institucí, kde jsou údaje za všechny (vybrané) státy na jednom místě.

Kdo se v tom má vyznat?

Nebudeme vás napínat. V tomto případě vítězí lenost! Obvykle je lepší podívat se na jedno místo, do jedné tabulky či databáze, která je vydána v jeden okamžik za více států najednou. Jen tak jsou údaje mezi státy srovnatelné. A pokud nejsou, měl by na to být uživatel upozorněn. Když budeme porovnávat jednotlivé státy na základě různých datových zdrojů (tj. údaje za každý stát vezmeme jinde), hrozí, že budeme porovnávat neporovnatelné. I zdánlivě stejné ukazatele totiž mohou být v jednotlivých státech počítány odlišně, obvykle z důvodu mírně odlišného vymezení. Důvody jsou jak historické, tak ryze praktické. Každý stát má svá specifika, své potřeby, jinou dostupnost dat atd.

A totéž platí pro mezinárodní instituce. Poměrně často se stává (ale záleží na oblasti statistiky), že údaje vydávané ČSÚ jsou jiné než ty v tabulkách Eurostatu. Jak je to možné, když Eurostat obvykle přebírá údaje právě od ČSÚ? Je to chyba? Není. Prioritou mezinárodních institucí je globální srovnatelnost údajů mezi všemi státy, zatímco cílem národních úřadů je vypovídací schopnost ukazatelů pro jejich stát. Proto mohou mít ukazatele (mírně) odlišné vymezení, i když mají stejný název.

Mezinárodní (ne)srovnatelnost

Uveďme příklad. Základní demografické ukazatele o ČR (například úhrnná plodnost, naděje dožití, porodnost, úmrtnost, sňatečnost atd.) publikované Eurostatem se mírně liší od údajů publikovaných ČSÚ. Na úrovni celé ČR obvykle nejde o velké rozdíly, ale přesto mohou uživatele zmást. Jaké jsou jejich důvody? Uveďme jeden za všechny: do výpočtu těchto ukazatelů vstupuje počet obyvatel „uprostřed roku“, tzv. střední stav obyvatelstva (celkem či podle věku a pohlaví), a Eurostat používá jiný počet obyvatel než ČSÚ. Zatímco ČSÚ pracuje s teoreticky správnějším postupem (tj. počtem obyvatel v noci z 30. června na 1. července), Eurostat musí volit kompromis, zjednodušený výpočet dostupný za všechny sledované státy (tj. průměr počtu obyvatel k 1. lednu dvou po sobě jdoucích let). Toto zjednodušení má na vypovídací schopnost výsledných ukazatelů jen nepatrný vliv a díky němu může Eurostat nabídnout v jednotné metodice údaje za všechny státy (ne každý stát má tak detailní informace jako ČSÚ).

Jiným příkladem rozdílů mezi údaji ČSÚ a Eurostatu je obecná míra nezaměstnanosti. Rozdíl bývá pouze v řádu desetin procenta, ale rozdíl to je. V ČR je tento základní ukazatel trhu práce odhadován primárně pro věkovou skupinu 15–64letých. V našich podmínkách to dává smysl, protože lidé starší 65 let již tak často nepracují. Na druhé straně Eurostat dává přednost míře nezaměstnanosti 15–74letých, protože v některých státech je běžné pracovat déle. Opět se jedná o kompromis mezi dostupností dat za jednotlivé státy a vypovídací schopností ve všech zemích.

Jeden ukazatel, různá čísla!

Existuje i mnoho dalších případů rozdílů mezi ČSÚ a Eurostatem. Někdy jsou názvy ukazatelů shodné, a vymezení odlišné (například vývoz a dovoz zboží). Jindy jsou odlišné i názvy, takže uživatel naštěstí nemá tendenci porovnávat neporovnatelné (například index spotřebitelských cen vydávaný v ČR a harmonizovaný index spotřebitelských cen vydávaný pro účely Euro­statu). Lze však najít i mnoho příkladů, kdy jsou ukazatele publikované ČSÚ a Eurostatem zcela shodné (například HDP či index průmyslové produkce).

Abychom to shrnuli, pro občasného uživatele, který není zběhlý v metodických detailech, je pro mezinárodní srovnání bezpečnější používat údaje z jedné tabulky vydané v jeden okamžik jednou institucí. Pokud nás ale zajímá pouze vývoj v ČR bez porovnání se zahraničím, pak je vždy lepší sáhnout po údajích vydávaných ČSÚ (či jinými národními úřady). Zohledňují česká specifika, a proto lépe vypovídají o situaci v ČR. Data mezinárodních institucí jsou nutně zatížena kompromisem dostupnosti za všechny státy, a to na úkor vypovídací schopnosti.

 

Text je z publikace, která vznikla úpravou a rozšířením článků publikovaných ve Statistice&My v letech 2015 až 2018. Knihu lze stáhnout na www.czso.cz/nebojtesestatistiky a objednat na adrese objednavky@czso.cz. Původní články jsou uloženy v archivu pdf.
Autor: , vedoucí oddělení čtvrtletních odhadů
Zatím zde není žádný komentář.