Kapitola 03 Co je dobré vědět o ukazatelích

Meziroční, nebo průměrná roční míra inflace?

Rostou ceny, anebo naopak klesají? A o kolik? Otázky, na které nemusí být snadné odpovědět. Každý z nás si však může udělat vlastní průzkum cen. Stačí sepsat nákupní seznam, vyrazit do obchodu a jednou za čas si to zopakovat. Ostatně, stejným způsobem postupují i statistici. Problém je ale v tom, že co člověk, to jiný seznam, a tedy jiný výsledek.

Nejznámějším ukazatelem, který měří inflaci, je index spotřebitelských cen. Nákupním seznamem je v tomto případě tzv. spotřební koš, který je v čase relativně stálý a vypovídá o spotřebě průměrného člověka. Už jsme se o tom zmínili, vedle cen, které lidé platí v obchodech, pochopitelně existují v ekonomice i jiné ceny. A ty se mohou od těch maloobchodních výrazně lišit. Proto máme v cenové statistice velké množství dalších ukazatelů, například indexy cen výrobců, indexy cen vývozu či dovozu a jiné.

Čím se liší ceny v krámku od celé ekonomiky?

Pro naše potřeby však teď zůstaňme u indexu spotřebitelských cen. Český statistický úřad pravidelně publikuje meziroční, meziměsíční či průměrnou roční míru inflace. Všechny tyto indexy jsou zveřejňovány měsíčně a téměř vždy se jedná o tři zcela rozdílná čísla. A přesto jsou všechna správně. Jak je to možné? Už jsme o tom mluvili na stranách 38–39, ale opakováním nic nezkazíme. Záleží přece na období, za které ceny mezi sebou porovnáme. Podívejme se na rozdíl mezi dvěma cenovými indexy, které si uživatelé nejčastěji pletou.

Meziroční míra inflace porovnává ceny oproti stejnému období předchozího roku (např. červenec k červenci, listopad k listopadu, prosinec k prosinci). Řekněme pro zjednodušení, že v našem nákupním seznamu (spotřebním koši) je jeden bochník chleba, máslo a litr mléka. Tento nákup stál v prosinci 2013 celkem 84 Kč, zatímco v prosinci 2014 například jen 82 Kč. Meziroční míra inflace tak byla –2,4 % (82 / 84 * 100 = 97,6). Jinými slovy, mezi prosincem 2013 a prosincem 2014 klesly náklady průměrného člověka o 2,4 %. Takto odhadovaná míra inflace nám ale neříká nic o tom, zda ceny v roce 2014 byly nižší než v roce 2013. Porovnali jsme pouze prosince obou let. Co se dělo mezitím, nevíme. Třeba se v průběhu roku 2014 ceny zvýšily, ale na konci roku klesly pod hodnotu z prosince 2013. Kdo ví.

Meziroční, nebo průměrná roční míra inflace?

Z tohoto důvodu je počítána tzv. průměrná roční míra inflace, která zohledňuje vývoj cen v průběhu celého roku, resp. posledních 12 měsíců oproti cenám předchozích 12 měsíců. Řekněme, že jsme náš nákup prováděli každý měsíc po dobu dvou let. V roce 2013 (od ledna do prosince) jsme za něj v průměru zaplatili 80 Kč, zatímco v roce 2014 (od ledna do prosince) průměrně 83 Kč. Průměrná roční míra inflace v roce 2014 tak v našem případě byla +3,8 % (83 / 80 * 100 = 103,8).

Tak která je která?

Tento ukazatel již skutečně zohlednil vývoj cen ve všech měsících roku. Proto se používá například pro výpočet reálných mezd či důchodů. Je méně náchylný k náhlým výkyvům, a proto je v čase stabilnější než meziroční míra inflace (v grafu 14 si můžeme všimnout, jak je křivka průměrné roční míry inflace hladší než kostrbaté sloupce meziroční míry inflace).

Průměrná roční míra inflace se obvykle objevuje v nájemních či jiných dlouhodobých obchodních smlouvách, když se řeší zvýšení smluvních cen v návaznosti na cenový vývoj v ekonomice. Bohužel, často se také stává, že je ve smlouvě uvedena pouze obecná formulace typu „ceny se upravují podle inflace vydávané Českým statistickým úřadem“. Jak jsme si ale řekli, ukazatelů (indexů) inflace je mnoho. Je tedy vždy vhodnější použít přesné formulace, např. „valorizace cen podle průměrného ročního indexu spotřebitelských cen“ (případně jiných cen, např. výrobců). Tím předejdeme handrkování o tom, který z indexů se má vlastně použít, když je každý jiný.

Tereza Košťáková:
O složitém jednoduše