Ohlédnutí za volbami do Evropského parlamentu

Volby do Evropského parlamentu v roce 2019 se v Česku konaly v pátek 24. a v sobotu 25. května 2019 v rámci celoevropských voleb. Česká republika byla jedinou zemí, kde se volilo dva dny.

Volby do Evropského parlamentu se v členských zemích Evropské unie konaly mezi 23. a 26. květnem 2019. Jako první mohli voliči přijít do volebních místností v Nizozemsku a ve Velké Británii. Jako poslední se volební místnosti uzavřely v Itálii v neděli 26. května v jedenáct hodin večer.

Počet křesel v Evropském parlamentu se nezměnil

Nově zvolený Evropský parlament bude mít stejně jako minule 751 křesel, Česká republika v něm má stejně jako dosud 21 zástupců. Původně se měl počet mandátů snížit na 705 v důsledku plánovaného vystoupení Velké Británie z Evropské unie. Protože se však termín odchodu Británie z Unie opakovaně odkládal, uskutečnily se volby i tam, a britské politické strany tak připravovaly kandidátní listiny se zpožděním – pouhých šest týdnů před volbami.
Pro volby do Evropského parlamentu 2019 byly na Ministerstvo vnitra ČR podány do stanoveného termínu 19. března 2019 přihlášky celkem 40 politických stran, hnutí a volebních koalic. Ministerstvo rozhodlo o jejich registraci 6. dubna. Z voleb byla vyřazena Moravská a Slezská pirátská strana. Čeští občané tak mohli vybírat kandidáty z 39 politických uskupení, což bylo uváděno jako velmi vysoké číslo. Například v Itálii se o vstup do Evropského parlamentu ucházelo 18 stran a hnutí. V několika obcích byly volby spojené s místními referendy. Stalo se tak v Holubicích a Lovčicích na jižní Moravě, ve středočeských Měchenicích a v pražské části Běchovice.

Volební účast do Evropského parlamentu, 2019 v EU28

Volební účast do Evropského parlamentu, 2019 v EU28

Jak se v jednotlivých zemích volilo

Do Evropského parlamentu se volí tzv. poměrným systémem, v každé zemi mají ale volby jistá specifika. Například v počtu hlasů, které je nutné získat k dosažení mandátu. Pro přepočítání výsledků hlasování na mandáty se v České republice používá d΄Hondtova metoda s řadou dělitelů 1, 2, 3, 4, 5 atd. Pro postup do skrutinia musí strana získat minimálně 5 % z celkového počtu odevzdaných hlasů a toto kvórum platí i pro koalice stran. Pořadí kandidátů pro přidělování mandátů je určeno jejich pořadím na kandidátní listině. V případě, že kandidát obdržel alespoň 5 % přednostních hlasů z celkového počtu hlasů, které získala volební strana, je mu mandát přidělen přednostně. V ČR je to hranice 5 %, z celkového počtu hlasů, stejně tak v dalších osmi zemích EU. Tři země mají hranici 4%, jedna 3%, jedna 1,8% a ve 14 zemích není hranice žádná. Ve všech zemích Evropské unie s výjimkou Francie, Itálie, Irska, Polska a Velké Británie se volí v jednom jediném volebním obvodu pro celý členský stát.
Občané členských států EU mohou volit v těchto volbách i v jiných členských zemích, volí tak ale tu kandidátní listinu, která je platná v daném státě – například slovenský volič v Polsku volí polské kandidáty apod.

Koho jsme zvolili

Koho jsme zvolili

Právo volit na území České republiky do Evropského parlamentu má každý občan České republiky, který alespoň druhý den voleb dosáhl věku 18 let. Volit může i občan jiného členského státu, který je kromě splněné podmínky dosaženého věku po dobu nejméně 45 dnů přihlášen k trvalému nebo přechodnému pobytu na území ČR. Kandidatura je pak možná od věku 21 let. Voliči mohou i při těchto volbách využít voličské průkazy, nemohou však uplatnit své hlasovací právo na zastupitelských úřadech v cizině. Mezi zeměmi Evropské unie je odlišná minimální věková hranice pro kandidáty do Evropského parlamentu a záleží na konkrétní právní úpravě té které země. Nejnižší možný věk kandidátů je v rozmezí 18–25 let. Stejně tak věková hranice určující právo volit je odlišná. Pro většinu států je tato věková hranice 18 let, kromě Řecka, kde je možnost volit od 17 let, a v Rakousku a na Maltě je možnost volit od 16 let.
Celkový počet voličů ve volebních seznamech byl 8 316 737, vydáno bylo 2 388 304 volebních obálek a odevzdáno bylo 2 370 765 platných hlasů. Volební účast tak dosáhla hodnoty 28,72 % oprávněných voličů, což bylo nejvíce v historii voleb do Evropského parlamentu. V roce 2014 účast dosáhla 18,2 %, v roce 2009 dosáhla 28,22 % a v roce 2004 28,32 %.
Povinná účast ve volbách je pouze v pěti státech EU, a to v Belgii, Bulharsku, v Lucembursku, na Kypru a v Řecku.

Kandidáti do Evropského parlamentu v roce 2019

Kandidáti do Evropského parlamentu v roce 2019

Výsledky voleb v České republice

Český statistický úřad se na zpracování výsledků voleb do Evropského parlamentu připravoval řadu měsíců. Rozsáhle testoval volební systém v organizační, funkční a výkonové oblasti, penetračně zkoušel centrální výpočetní techniku. Správnost výpočtových algoritmů ověřují pracovníci na testovacím příkladu, který je zpracováván při plošných zkouškách. Velký důraz kladl ČSÚ na metodiku zpracování – vytvoření prezentace pokynů pro okrskové volební komise – a následné proškolení jak zaměstnanců Českého statistického úřadu, tak členů okrskových volebních komisí.
Vzhledem k odložení zveřejnění volebních výsledků přijal ČSÚ celou řadu zvláštních provozních a technologických opatření, která znemožňovala přístup k datům. Mimo jiné byly výsledky spočítány těsně před jejich zveřejněním. Úřad je pak prezentoval na tiskové konferenci, kterou uspořádal ve svém sídle v pozdních večerních hodinách v neděli 26. května.
Vítězem voleb se stalo hnutí ANO se ziskem 21,18 % hlasů a šesti poslaneckými mandáty. Následují Občanská demokratická strana (14,54 %, 4 mandáty), Česká pirátská strana (13,95 %, 3 mandáty), Starostové (STAN) s regionálními partnery a TOP 09 (11,65 %, 3 mandáty), Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (SPD) (9,14 %, 2 mandáty), Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová (7,24 %, 2 mandáty) a Komunistická strana Čech a Moravy (6,94 %, 1 mandát).