Podíl a poměr nejsou jedno a totéž

VYDÁNÍ: 00/2019
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Termíny „podíl“ a „poměr“ se občas mylně zaměňují. Přispívá k tomu zřejmě to, že matematicky k oběma ukazatelům dojdeme stejnou operací, tj. dělením. Jaký je mezi nimi rozdíl a kdy je správné, je použít?

Podíl i poměr jsou ve vzorci obvykle vyjádřeny zlomkem. To svádí k tomu, že ve snaze o slovní pestrost jsou oba termíny volně zaměňovány. Popravdě, nejedná se ani tak o problém statistický jako spíše terminologický (jazykový). I tak ale správné použití obou termínů obvykle vyžaduje alespoň základní znalost vztahů mezi statistickými veličinami (ukazateli).

Základní rozdíl mezi oběma termíny je patrný už z definice. Poměr je chápán jako kvantitativní vztah něčeho k něčemu. Jinými slovy, není nutné, aby čitatel (nahoře ve zlomku) byl součástí jmenovatele (dole ve zlomku). Naopak podíl je vyjádřením dílu, který někomu nebo něčemu přísluší z určitého celku, tj. zde naopak čitatel je součástí jmenovatele. Opusťme však definice, které často i jednoduché komplikují, a uveďme vše raději na příkladu.

To není hra se slovy!

Podíl mužů na celkovém počtu obyvatel (tj. počet mužů děleno počtem všech lidí) vyjadřuje, kolik je mužů v celé populaci. Jedná se o podíl, protože muži (čitatel) patří mezi lidi (jmenovatel). Z tohoto příkladu je patrné, že podíl lze vyjádřit v procentech a jeho maximální hodnotou je 100 % (například na konci září 2017 bylo v české populaci 49 % mužů, tj. 5 213 tis. mužů děleno 10 597 tis. obyvateli). Naopak poměr mužů a žen (tj. počet mužů děleno počtem žen) vyjadřuje, kolik mužů připadá na jednu ženu. Jde o poměr, protože muži (čitatel) nepatří do množiny žen (jmenovatel). Poměr může v podstatě nabývat jakýchkoliv hodnot a vyjádření v procentech nedává smysl (například na konci září připadlo v ČR na jednu ženu 0,97 muže, tj. 5 213 tis. mužů děleno 5 385 tis. ženami).

Podíl a poměr nejsou jedno a totéž

Záměnu mezi podílem a poměrem neuděláme, pokud se budeme držet zavedených názvů a nebudeme experimentovat s jejich přejmenováváním. Uveďme pár příkladů „podílů“ ze statistické praxe. Máme například podíl nezaměstnaných osob (v čitateli jsou nezaměstnaní, ve jmenovateli jsou všichni lidé ve věku 15 až 64 let, tedy i nezaměstnaní) nebo podíl malých a středních podniků na zaměstnanosti (čili počet zaměstnaných v malých a středních podnicích děleno celkovým počtem zaměstnaných). Pravdou je, že u zavedených ukazatelů k záměnám mezi podílem a poměrem často nedochází. Navíc podíl bývá obvykle přímo součástí názvu ukazatelů. U poměrů je to však již horší.

Poměrem je v podstatě každý relativní ukazatel, čili jedná se o případy, kdy chceme důležitost určitého jevu vyjádřit v poměru k nějaké „univerzální“ veličině, například k počtu obyvatel nebo k hrubému domácímu produktu. Uveďme třeba míru porodnosti (počet narozených na 1 000 obyvatel), trestné činy na 1 000 obyvatel, intenzitu chovu prasat (počet prasat na 100 ha orné půdy), energetickou náročnost ekonomiky (spotřebovaná energie v GWh na 1 mil. Kč HDP) nebo třeba i maastrichtská kritéria veřejných financí (dluh vládních institucí k HDP či deficit veřejných financí k HDP). Tady je však nutné upozornit na to, že ne vždy, když je ukazatel dělen hrubým domácím produktem, se jedná o poměr. Pokud je čitatel metodicky součástí HDP, jedná se pochopitelně o podíl (například podíl spotřeby domácností na HDP). Dalšími příklady poměrů mohou být počet obyvatel na jednoho lékaře či počet nezaměstnaných na jedno pracovní místo.

„Podíl“ mezi muži a ženami je nesmysl, zato „poměr“ může být zajímavý!

U analytických ukazatelů, pokud je chceme označit za podíl nebo poměr, je už samozřejmě nutná dobrá znalost metodiky. Takovým příkladem jsou třeba ukazatele otevřenosti ekonomiky. Obvykle se používají dva základní. Jedním je podíl vývozu na produkci v národním hospodářství, tím druhým je poměr vývozu k HDP. Vývoz je totiž částí produkce (když pomineme reexport), ale není součástí hrubého domácího produktu (součástí HDP je čistý vývoz, tj. vývoz minus dovoz). Proto jedním ukazatelem je podíl a druhým je poměr.

Když odhlédneme od složitějších případů, je rozdíl mezi podílem a poměrem zcela intuitivní. U podílu je čitatel součástí jmenovatele, jak už samo slovo naznačuje. A poměr je to druhé…

 

Text je z publikace, která vznikla úpravou a rozšířením článků publikovaných ve Statistice&My v letech 2015 až 2018. Knihu lze stáhnout na www.czso.cz/nebojtesestatistiky a objednat na adrese objednavky@czso.cz. Původní články jsou uloženy v archivu pdf.

Autor: , vedoucí oddělení čtvrtletních odhadů
Zatím zde není žádný komentář.