Tím, jak jsou si oba termíny v češtině podobné (stálé versus zřetězené srovnatelné ceny), bývají bohužel často zaměňovány. Rozdíl mezi nimi je však podstatný. Při používání anglických názvů k záměně nedochází, protože pojmy jsou jazykovou podobou zcela odlišné: stálé ceny se označují jako constant prices a zřetězené jako chain-linked volumes.
To je přece jasné!
Připomeňme si, koncept zřetězených (srovnatelných) cen stojí na převodu dílčích složek ukazatele (hodnoty hrušek a pastelek) do cen předchozího roku (ukázali jsme si na stranách 88–89). Jinými slovy, každý rok je převeden do cen předchozího roku (u každého roku je „předchozí rok“ jiný) a reálný růst celkové spotřeby za daný rok je odhadován pomocí součtu hrušek a pastelek v cenách předchozího roku (čili dle struktury předchozího roku). Poměry mezi dílčími složkami v rámci celku (tzv. váhy) jsou tak při výpočtu každého roku jiné (tak jako relativní ceny). Jen si vzpomeňme na náš příklad z předchozí kapitoly: podíl hrušek na celkové spotřebě byl jednou 33 %, jindy 40 %.
Koncept stálých (bazických) cen je ale jiný. Ten naopak předpokládá, že se váhy z roku na rok nemění a jsou stejné jako v jednom vybraném (bazickém) roce, například 2010. Ilustrujme koncept stálých cen na našem příkladu a hned uvidíme rozdíl. Nejprve převedeme ve všech letech spotřebu hrušek a pastelek do stálých cen roku 2010 (nikoliv do cen předchozího roku jako u prvního konceptu). Ve všech letech tedy předpokládáme, že hrušky a pastelky stojí stejně jako v roce 2010 a stejně tak struktura spotřeby je taková jako v roce 2010. Jak to uděláme? Jednoduše z hodnoty spotřeby např. hrušek v roce 2012 odstraníme veškeré cenové změny od roku 2010 až do roku 2012. V tabulce A na straně 91 vidíme, že jsme za hrušky v roce 2012 utratili 600 Kč. Pokud chceme z této hodnoty vyloučit cenové změny od roku 2010, stačí vydělit 600 Kč cenovými změnami z roku 2011 na rok 2012 a z roku 2010 na rok 2011 (cenové indexy 1,5 a 1,00 vidíme v tabulce B). Pokud by se ceny od roku 2010 nezměnily, v roce 2012 bychom za ně zaplatili 600 děleno 1,50 děleno 1,00 = 400 Kč (tabulka G). Takto postupujeme za hrušky a pastelky zvlášť ve všech letech. Celková spotřeba je pak součtem hrušek a pastelek v cenách roku 2010 (nikoliv v cenách předchozího roku)! Reálný růst je následně vypočten jako poměr spotřeby ve dvou (stejnými cenami oceněných) letech. Například růst celkové spotřeby mezi lety 2011 a 2012 je roven 494 děleno 275 = 1,80 (tabulka H).
A teď pozor! Pokud tento výsledek (1,80) porovnáme s reálným růstem vypočítaným na stranách 88–89 pomocí konceptu zřetězených cen (1,75 – tabulka C), zjistíme, že odhady se od sebe liší, i když původní data byla stejná. Důvodem je právě to, že v případě stálých cen se vše vztahuje k jednomu roku (2010) – změny struktury v jednotlivých letech se do výpočtu reálného růstu celkové spotřeby nepromítají, zatímco v konceptu zřetězených cen ano. Který výsledek je správný? Rostla reálně celková spotřeba 1,80krát, nebo 1,75krát? Odpověď není jednoduchá, oba výsledky jsou správné. Záleží na tom, který koncept si vybereme a který je dlouhodobě a konzistentně v celé časové řadě používán. Tam, kde lze očekávat významné strukturální změny, je vhodnější používat koncept zřetězených cen. Naopak v případě relativně stálých, homogenních ukazatelů a při snaze vyhnout se neaditivnosti (viz strany 88–89) lze používat koncept stálých cen a v pravidelných intervalech aktualizovat váhy (bazický rok už nebude 2010, ale třeba 2015). Důležitou roli hraje také praktická stránka a potřeby uživatelů. Například národní účty v ČR přešly na koncept zřetězených (srovnatelných) cen už v roce 2004. Jiné statistiky jsou i nadále postaveny na konceptu stálých cen, jako například index průmyslové produkce.
Vraťme se ještě jednou k našemu příkladu a všimněme si některých zajímavostí, které zdůrazní odlišnost obou konceptů. Když se podíváte na tabulku E (zřetězené ceny 2010) a tabulku G (stálé ceny 2010), je ihned patrné, že za dílčí položky (zvlášť hrušky a zvlášť pastelky) jsou údaje stejné, přestože jsme je získali úplně jiným postupem výpočtu. Liší se až poslední řádek za celkovou spotřebu. V konceptu stálých cen totiž neexistuje problém neaditivnosti, a tudíž lze sčítat hrušky a pastelky (ve stálých cenách roku 2010). V konceptu zřetězených cen není výpočet reálného růstu celkové spotřeby navázán na hodnoty pastelek a hrušek v cenách roku 2010, ale na součet hrušek a pastelek v cenách předchozího roku. Odtud plyne odlišná hodnota reálného růstu za celkovou spotřebu v každém konceptu, a tím i odlišné hodnoty celkové spotřeby v cenách roku 2010.
A všimněme si na závěr ještě jedné podstatné odlišnosti mezi zřetězenými a stálými cenami. Zatímco hodnoty ukazatele ve zřetězených cenách roku 2010 jsme počítali ex post řetězením již známého reálného růstu (a získali jsme jen doplňkový ukazatel), v případě druhého konceptu stojí hodnoty ve stálých cenách roku 2010 v samém srdci výpočtu reálného růstu (nejsou počítány ex post). V jednom případě se tedy jedná o doplňkový analytický nástroj, v druhém o mezivýpočet (na cestě k reálnému růstu). Oba údaje samy o sobě mnoho neříkají, proto není nutné je v analýzách či stručných přehledech uvádět – důležitější je reálný růst.
