Začátek roku 2019 byl ve znamení napjatých očekávání ohledně dalšího vývoje evropské ekonomiky. Na poli mezinárodního obchodu se totiž prohlubuje nejistota spojená s možnými obchodními válkami, Evropskou unii trápí i nejasný průběh odchodu Velké Británie. V průběhu loňského roku začal také zpomalovat meziroční růst hrubého domácího produktu (HDP) v Německu, což negativně ovlivnilo ostatní ekonomiky, které na něm ekonomicky závisejí. Růst v celé evropské osmadvacítce tak mezi 1. a 4. čtvrtletím loňského roku zpomalil z 2,4 na 1,5 %. Hodnotu 1,5 % si udržel i v 1. kvartálu roku 2019.
Rychlejší úroveň hospodářského růstu se v 1. čtvrtletí udržela zejména u zemí střední a východní Evropy. Nejvíce se v 1. čtvrtletí meziročně zvýšil HDP v Maďarsku (5,2 %), Rumunsku (5,1 %) a na Maltě (4,8 %). I na dalších příčkách se umístili novější členové. Prvních třináct pozic vůbec obsadily země, které do Unie vstoupily po roce 2000. Česko tuto skupinu uzavírá s růstem o 2,8 %. V posledních letech je růst těchto ekonomik typicky provázán s vyšší investiční i spotřební aktivitou. Vývoj investic je pak spojen s cyklem evropských dotací.
Z rychlejšího hospodářského růstu novějších členů Unie rovněž vyplývá konvergence k bohatší části spolku. To ukazují také nejnovější údaje Eurostatu. Při zohlednění rozdílných cenových hladin se například HDP na osobu v Česku posunul mezi lety 2013 a 2018 z 84 na 90 % EU. Ještě rychleji se za posledních pět let přiblížily průměru EU Rumunsko (z 54 na 64 %), Lotyšsko (ze 62 na 70 %) a Litva (ze 73 na 81 %).
Jedinou zemí, kde HDP v 1. čtvrtletí meziročně klesl, byla Itálie (–0,1 %). Podepsala se na tom stagnující spotřeba a propad investic. Pod jedno procento se dostal růst HDP v Německu (0,7 %) a ve Finsku (0,9 %).
Meziroční reálný růst HDP*) (1. Q 2019, %)
