Údaje o odstřelu vypovídají o výskytu zvěře

Výsledky mysliveckého hospodaření představují zřejmě historicky nejdéle publikovaná data v tomto oboru. To platí zejména o odstřelu, případně lovu a stavech zvěře – zejména těch hlavních druhů, jako jsou například jelení, srnčí, černá či bažantí. Údaje o stavech zvěře nelze považovat za příliš věrohodné. Souvisí to s praktickými obtížemi, jak přesně spočítat volně se pohybující živočichy. Odstřel zvěře proto může lépe vypovídat o skutečném stavu v honitbě. Dlouhodobý trend je takový, že zatímco se stavy spárkaté zvěře zvyšují, počty drobné zvěře se snižují. To je všeobecně vnímáno spíše negativně. Vysoké početní stavy zvěře jelení, daňčí, černé a sičí mají totiž na svědomí škody na pozemcích, lesních porostech a zemědělských plodinách. Naopak úbytek drobné zvěře, jako jsou zajíc či koroptev, vypovídá spíše o nevyvážené struktuře hospodaření na zemědělské půdě (velkoplošné zemědělské hospodaření).

Rekordní odstřely jelenů, daňků a muflonů

Zatímco v roce 1950 bylo odstřeleno 3 346 kusů jelení zvěře, v sezóně 2018/2019 to bylo už rekordních 28 287 kusů, což bylo o 409 ks více než v období 2017/2018. Pokračuje tak očekávatelný dlouhodobý trend. Situace u daňčí zvěře má ještě dramatičtější vývoj než u jelení. Odstřel ve výši 23 800 kusů je nejvyšší v historii. Během posledních deseti let došlo k nárůstu o zhruba 10 tis. ks. Přitom v roce 1950 činil pouhých 689 ks, zvýšil se tedy 34,5krát. Odstřel muf­loní zvěře je také na vzestupu. V sezóně 2018/2019 bylo odstřeleno 9 531 ks, v předcházející sezóně to bylo 9 400 ks. Opět se jedná o nejvyšší hodnotu odstřelu muflonů v historii. Ještě v 50. letech 20. století se odstřel mufloní zvěře počítal ve stovkách kusů.
Odstřel 102 229 ks u srnčí zvěře nevybočuje z trendu posledních pěti let, kdy se tento počet pohyboval okolo 100 tis. ks. Oproti minulému období byl zaznamenán pokles o 1 226 ks. K největšímu odstřelu srnčí zvěře (131 873 ks) došlo v mysliveckém roce 2009/2010. Hodně se lovila dospělá zvěř samčí, 47 % odstřelu představoval srnec. U zvěře jelení, daňčí, mufloní a černé se loví hlavně mláďata a samičí zvěř.

Výrazný pokles odstřelu černé zvěře

U odstřelu černé zvěře ve výši 137 823 ks došlo meziročně k výraznému poklesu o 91 359 ks, předchozí rok s hodnotou 229 182 ks byl však bezkonkurenčně rekordní. V posledních deseti letech se jednalo o jednu z mála podprůměrných hodnot, nejnižší od roku 2012/2013. Vysoký odstřel v období 2017/2018 souvisel s výskytem afrického moru prasat na Zlínsku, se snahou zabránit jeho dalšímu šíření a snížit dlouhodobě vysoké početní stavy této zvěře. Nemalou roli hraje i finanční motivace myslivců v podobě zástřelného a využívání v minulosti zakázaných způsobů lovu (přístroje pro noční vidění).

Zajíci a koroptve jsou stále vzácnější

Odstřel zajíců ve výši 28 941 ks představuje nárůst oproti minulému období o 8,3 %, ale i přesto jsou údaje za poslední dva roky nejnižší minimálně od roku 1950. Kdysi nejvíce lovená zvěř s úlovky i kolem jednoho milionu kusů tak nemá v současnosti nejlepší vyhlídky.
Odstřel myslivecky nejvýznamnějších druhů pernaté zvěře, tj. bažantů (458 776 ks) a kachen (238 346 ks), je na přibližně stejné úrovni jako v minulosti. Je hodně závislý na umělém odchovu.
Bez zajímavosti není ani vývoj stavů koroptve polní. Ta je považována za bioindikátor stavu zemědělské krajiny. Tato kdysi hojně se vyskytující zvěř, která se lovila i ve stovkách tisíců kusů, patří nyní k chráněným druhům. Její počet se odhaduje na zhruba 31 tis. ks, přitom ještě před deseti lety to byl dvojnásobek. Příčinou dlouhodobého poklesu je velkoplošné intenzivní zemědělské hospodaření.

Myslivost v číslech

Počet držitelů platných loveckých lístků, kteří trvale vykonávají v honitbě právo myslivosti, meziročně poklesl o 217 osob na 90 723. Přesto nelze jednoznačně tvrdit, že by trend úbytku myslivců pokračoval. Ve sledovaném období se na území České republiky vyskytovalo 5 784 honiteb, z toho 201 obor a 293 bažantnic. Honební plocha zaujímala celkem 6 885 764 ha (87,3 % území ČR), z toho bylo 56,6 % zemědělské půdy, 37,6 % lesní půdy, 1,4 % vodních ploch a 4,3 % ostatních pozemků. Průměrná výměra honitby činila 1 190 ha, obory 241 ha a bažantnice 327 ha. Počet psů, kteří se využívají k lovu, čítal 30 735 ks. Z hlediska skupin plemen loveckých psů byli nejvíce zastoupeni ohaři (34,3 %), dále pak jezevčíci (21,3 %), teriéři (20,1 %) a slídiči (9,5 %). Ze zařízení pro přikrmování zvěře bylo evidováno nejvíce slanisek (96 111) a pak krmelců (82 377).

Jaký je zdroj dat myslivecké statistiky

Publikace ČSÚ čerpá data z ročního výkazu o honitbách, stavu a lovu zvěře, přičemž údaje se zveřejňují v rozsahu celého výkazu. Data korespondují se strukturou výkazu: základní údaje o honitbách, klasifikace honiteb – normované a minimální stavy zvěře a výměra honebních ploch podle jakostních tříd, výsledky mysliveckého hospodaření, výskyt dalších druhů zvěře a jejich lov, pokud byla udělena výjimka, a usmrcení dalších živočichů. Zahrnuta jsou souhrnná data myslivecké evidence převzaté od obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, a to včetně dat za honitby obhospodařované Vojenskými lesy a statky, s. p., a správami národních parků. Získané údaje z výkazů zpracovává Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem (z pověření Ministerstva zemědělství), který při zpracování dat spolupracuje s ČSÚ. Ucelená časová řada detailních dat je dostupná od roku 1966. Vybrané údaje lze najít v publikaci ČSÚ Historie a současnost lesního a vodního hospodářství (1950–2011), na webu Ministerstva zemědělství nebo Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů. Vybrané údaje za myslivost se historicky zveřejňují ve Statistické ročence České republiky.