V loňském roce se do České republiky přistěhovalo ze zahraničí 58 tis. osob a necelých 20 tis. se jich vystěhovalo. Přitom 96 % přistěhovalých tvořili lidé s cizím státním občanstvím. Ke konci roku 2018 žilo na území ČR 548 tisíc cizinců (bez azylantů), představovali tak 5 % populace. Nejpočetnější skupiny cizinců v ČR dlouhodobě tvoří občané Ukrajiny, Slovenska a Vietnamu. Ke konci roku 2018 žilo u nás 131 tisíc osob s ukrajinským státním občanstvím, 117 tisíc osob se slovenským a 61 tisíc osob s vietnamským občanstvím. Tyto tři skupiny cizinců také zpravidla nejčastěji figurují v jednotlivých demografických událostech cizinců.
Vybrané demografické události cizinců, 2012–2018
Přes 84 % cizinců je v produktivním věku
Věková struktura cizinců žijících na území ČR se od domácího obyvatelstva značně liší. Mezi cizinci je méně dětí do 15 let a výrazně méně seniorů ve věku 65 a více let. Nejvíce cizinců se tak nachází v tzv. produktivní složce populace (15–64 let), v roce 2018 to bylo 84 % všech evidovaných cizinců (u občanů ČR byl tento podíl 63%). Vůbec nejvíce osob s cizím státním příslušenstvím bylo v roce 2018 ve věku 35 let (15,3 tis.), z hlediska pětiletých věkových skupin byly nejčetnější skupinou osoby ve věku
30–34 a 35–39 let. Oproti tomu u občanů ČR byli početně nejsilnější skupinou 40–44letí, přičemž vůbec nejvíce lidí bylo ve věku 44 let. V populaci cizinců dominují muži (na 1 000 žen připadalo v roce 2018 celkem 1 335 mužů), naproti tomu u osob s českým státním občanstvím tradičně mírně převažují ženy, v posledním dostupném roce 2018 činil index maskulinity 954 mužů na 1 000 žen.
Relativní věková struktura cizinců* a občanů ČR podle pohlaví k 31. 12. 2018
Tradičně je více cizinců mezi ženichy než mezi nevěstami
Již dlouhodobě je zhruba v jedné desetině sňatků obyvatel ČR alespoň jeden ze snoubenců cizinec. V roce 2018 bylo takových sňatků 5,4 tis., tj. 10 % z celkového počtu. Většinou se jedná o smíšené sňatky, tj. jeden snoubenec je občan ČR a druhý cizí státní příslušník. Je třeba ale vzít v potaz nemožnost statisticky evidovat, zda občan ČR neměl dříve jiné občanství. Více cizinců bývá mezi ženichy než mezi nevěstami. V roce 2018 tvořili cizinci 6 % všech ženichů a cizinky 5 % všech nevěst. Žena s českým státním občanstvím vstupovala do manželství nejčastěji s občanem Slovenska (940 sňatků), Německa (234) či Velké Británie (176). V případě, že si ženich s českým státním občanstvím bral cizinku, byla to v roce 2018 nejčastěji Slovenka (899 sňatků), Ukrajinka (475) a Ruska (171). Sňatků dvou cizích státních občanů (z nichž alespoň jeden má u nás registrovaný trvalý nebo přechodný pobyt) eviduje ČSÚ jen řádově několik set ročně. V roce 2018 byl jejich počet nejvyšší, a to 508, a představovaly pouze necelé 1 % z celkového počtu sňatků. Mezi sňatky dvou cizinců převažují dlouhodobě dva Ukrajinci (103 svateb v roce 2018). Zajímavostí je, že se ve statistice vyskytuje minimální počet sňatků s Vietnamci, ač se jedná o třetí nejčetnější skupinu cizinců u nás. Ti pravděpodobně uzavírají manželství ve většině případů mimo území ČR (ve Vietnamu), což v případě, že ani jeden z nich nemá české státní občanství, není statisticky podchyceno.
Z manželství, kde byl alespoň jeden z páru cizím státním občanem, jich bylo v roce 2018 rozvedeno necelých 2,0 tis. Představovaly tak 8 % z celkového počtu rozvodů, přičemž zastoupení rozvodů s cizincem se v posledním desetiletí pohybovalo v rozmezí 7–8 %. Mezi rozvedenými muži bylo 5 % cizinců a mezi rozvedenými ženami 4 % cizinek. Z rozvodů smíšených manželství či manželství dvou cizinců šlo nejvíce, ve 46 % případů, o rozvod muže cizince s ženou českého občanství. Z celkového počtu 914 rozvedených žen občanek ČR se jich nejvíce rozvedlo s mužem ze Slovenska (273), následně z Ukrajiny (71) a z Tuniska (45). V případě rozvedených mužů s českým státním občanstvím se jednalo nejčastěji o rozvod s ženou Slovenkou (256 rozvodů), dále pak s Ukrajinkou (152) a Ruskou (50), celkově bylo těchto rozvodů 677. Ve 20 % rozvodů s cizinci (absolutně 387) byli oba rozvádějící se cizí státní příslušníci (mající obvyklé bydliště v ČR). Nejčastěji se jednalo o dvě osoby vietnamského státního občanství (102 případů v roce 2018), na druhém místě byly rozvody dvou Slováků (87), přičemž do roku 2012 bylo jejich pořadí obrácené. Na třetím místě se umístily v roce 2018 rozvody dvou osob s ukrajinským státním občanstvím (59).
Živě narození podle státního občanství rodičů, 2012–2018 (%)
Nejvíce homogenní jsou rodiny občanů Vietnamu
Z celkového počtu živě narozených dětí v roce 2018 byla necelá 4 % dětí s jiným než českým státním občanstvím, resp. těch dětí, jejichž ani jeden z rodičů neměl státní občanství České republiky (absolutně 4,4 tis.). Státní občanství dítěte se pro statistické účely odvozuje od občanství rodičů a v případě, že jeden z rodičů je občanem ČR, přiřazuje se dětem české státní občanství. Nejvíce šlo o děti se státním občanstvím Slovenska (1,1 tis.), dále pak Ukrajiny (1,0 tis.) a Vietnamu (0,9 tis.). Až do roku 2015 byly přitom vždy na prvním místě z hlediska pořadí děti s vietnamským občanstvím, v roce 2016 představovaly nejsilnější skupinu děti s ukrajinským občanstvím a v posledních dvou letech převažují děti se slovenským občanstvím.
Srovnáme-li strukturu obou rodičů podle státního občanství v úhrnu od roku 2012 (od tohoto roku jsou data dostupná) do roku 2018, u dětí narozených v rodinách občanů Vietnamu byla stejně jako u dětí občanů ČR výraznější homogenita státního občanství rodičů. Tři čtvrtiny vietnamských dětí měly oba rodiče občany Vietnamu (u českých dětí byli oba rodiče Češi v 80 % případů), 11 % mělo jednoho s vietnamským občanstvím a druhého s českým. Z necelé poloviny byly homogenní také rodiny s občanem Ukrajiny, kdy ze 46 % mělo dítě oba rodiče Ukrajince, z 32 % šlo o smíšený pár s občanem ČR. Největší různorodost byla u rodin občanů Slovenska, kde byl většinou jeden z rodičů jiného státního občanství – jen v 13 % šlo o oba z páru se slovenským státním občanstvím, v 82 % byl jeden občanem SR a jeden občanem ČR.
Jiný pohled poskytuje třídění počtu živě narozených podle státu narození matky (v čase neměnný údaj). Oproti počtům dětí s odvozeným cizím státním občanstvím jsou počty živě narozených matkám s cizím státem narození vyšší. Od roku 2012, kdy byl údaj poprvé k dispozici, se podíl i počet živě narozených dětí, jejichž matky se narodily mimo území ČR, zvýšil, a to z 6 na 8 %, resp. z 6,3 na 8,5 tis. mezi roky 2012 a 2018. Největší rozdíl při tomto dvojím třídění, tj. kolik dětí bylo evidováno s daným odvozeným státním občanstvím a kolik se jich narodilo matkám s daným státem narození, se projevuje u občanů Slovenska. V roce 2018 se 3,4 tis. dětí narodilo ženám narozeným na Slovensku, ale pouze 1,1 tis. dětí mělo slovenské státní občanství. Naopak u Vietnamu byly rozdíly nejmenší (1,0 tis. dětí narozených ženám, které se narodily ve Vietnamu, 0,9 tis. dětí s odvozeným státním občanstvím), což ostatně dokládá výraznější homogenita rodin občanů Vietnamu žijících v ČR.
Počty zemřelých osob s cizím státním občanstvím dosahují nízkých hodnot – v roce 2018 jich bylo evidováno 956, tvořily necelé 1 % ze všech zemřelých. V průběhu poslední dekády počty mírně rostly, stejně tak i podíl, kdy v roce 2008 nedosahoval ani tří desetin procenta (absolutně 299 osob). Nejčastěji se jednalo o občany Slovenska, Ukrajiny a Polska. Při použití státu narození jako kritéria pro definování cizince (dostupné od roku 2012) jsou v tomto případě počty zemřelých osob podstatně vyšší, a to až desetinásobně. Většina zemřelých, kteří se narodili v cizině, tak měla v době úmrtí české státní občanství. V roce 2018 se jednalo o 6,8 tis. osob, tj. 6 % ze všech úmrtí. Za poslední dekádu téměř dvě třetiny těchto zemřelých měly jako stát narození uvedeno Slovensko.
