Ve 2. čtvrtletí roku 2019 pokračoval mírný růst hrubého domácího produktu (HDP). Meziročně se HDP zvýšil o 2,7 %, stejně jako v 1. kvartálu. Mezičtvrtletní dynamika se také již rok a půl stabilně udržuje nad 0,5% hranicí. Česko se tak zatím nepřidalo mezi ostatní země EU, kde hospodářský růst slábl. Celkem totiž meziroční růst HDP v evropské osmadvacítce zpomalil na 1,4 %. Jen o 0,4 % se ve 2. čtvrtletí zvýšil HDP Německa, na jehož ekonomiku je obchodně navázána většina zemí Unie.
Spotřeba dál rostla
I ve 2. čtvrtletí nejsilněji ovlivňovala růst HDP v Česku domácí poptávka. Výrazně ale oslabil meziroční růst výdajů na tvorbu hrubého fixního kapitálu, a dynamika hospodářství tak stála z většiny na spotřebě domácností a vládních institucí. Spotřebu domácností stimuluje stále silný růst mzdových příjmů a ve 2. čtvrtletí se meziročně zvýšila o 2,7 %. Meziroční dynamika spotřeby vládních institucí je nadprůměrná již od začátku loňského roku a ve 2. čtvrtletí růst dosáhl 3,4 %.
Již zmíněná investiční aktivita tentokrát k růstu HDP nepřispěla. Důvodem bylo výrazné zpomalení meziročního růstu výdajů na tvorbu hrubého kapitálu na 0,2 %. Pohled na věcnou strukturu investiční aktivity ukazuje, že útlum proběhl napříč různými druhy investic. Nejsilněji meziročně rostly investiční výdaje na produkty duševního vlastnictví (softwarové licence, patenty atd.) – o 3,3 %. Tato položka roste nepřetržitě už od 1. čtvrtletí 2014. Mírný růst si udržely výdaje na obydlí (růst oslabil na 1,2 %), drobně meziročně rostly i investice do ostatních staveb (0,2 %). Naopak meziročně klesly investice do ICT a ostatních strojů a zařízení (–0,6 %) a dopravních prostředků a zařízení (–2,0 %).
Příspěvky jednotlivých složek k meziroční změně HDP*)
(stálé ceny, příspěvky v p. b., HDP v %)
Útlum investiční poptávky lze spojit i s nejistotou podniků, jejichž část čelí slabší zahraniční poptávce. Zejména v případě strojů a zařízení jsou totiž hlavním investorem průmyslové podniky napojené na zahraniční obchod. Potvrzují to i údaje o vývoji hrubé přidané hodnoty (HPH). Ve 2. čtvrtletí pokračoval útlum tradičního tahouna českého ekonomického růstu – zpracovatelského průmyslu. Meziroční navýšení HPH zpracovatelského průmyslu ve 2. čtvrtletí činilo 1,2 %. Dynamiku HPH v současnosti dominantně ovlivňují odvětví služeb, která využívají silnou domácí poptávku. Dařilo se uskupení obchod, doprava, ubytování a pohostinství (meziroční růst HPH o 3,8 %). Rychlý růst si udržely informační a komunikační činnosti (8,9 %).
Přebytek zahraničního obchodu vzrostl
Po slabším 1. čtvrtletí k růstu HDP výrazně přispěl i růst přebytku zahraničního obchodu se zbožím a službami. Kladné saldo dosáhlo 101,3 mld. Kč a meziročně se zvýšilo o 13,9 mld. Jde o největší přebytek v celé dostupné časové řadě od roku 1995 a meziroční přírůstek je nejsilnější od 3. čtvrtletí 2016. Hlavní podíl na meziročním zlepšení bilance měl letos obchod se zbožím, který dosáhl kladného salda 68,5 mld. Kč. Přebytek obchodu se službami také narostl (o 2,3 mld. na 32,9 mld. Kč).
Druhy zboží, které měly ve 2. q. 2019 největší vliv na bilanci zahraničního obchodu se zbožím (meziroční změna bilance, mld. Kč)
Razantní růst přebytku způsobila změna v dynamice zahraničního obchodu, která se projevila ve 2. čtvrtletí. Reálné meziroční tempo růstu vývozu (2,2 %) totiž po šesti čtvrtletích překonalo dovoz (1,4 %). V této změně dynamiky se ale projevilo oslabení investiční poptávky popsané výše. V loňském roce byl totiž růst domácí spotřební i investiční poptávky zčásti sycen dovozem, což působilo proti růstu přebytku zahraničního obchodu. Zpomalení růstu výdajů na tvorbu hrubého fixního kapitálu ve 2. čtvrtletí ochladilo dovoz a vylepšilo bilanci.
Srovnání se stejným obdobím minulých let ukazuje, že přebytek obchodu se zbožím v posledních deseti letech postupně narůstal a získal hlavní podíl na kladném saldu, kterého Česko nyní pravidelně dosahuje. Poslední čtyři roky ale přinesly jistou stagnaci a zlepšení bilance probíhalo spíše prostřednictvím služeb. Posiloval přebytek služeb v dopravě, ale rovněž u výrobních služeb u cizích fyzických vstupů (tzv. „montovny“, tedy zpracování poskytnutých součástek a polotovarů na výrobky). Naopak v případě cestovního ruchu, který přispíval k přebytku služeb v minulosti, došlo k útlumu. Ačkoli příjezdový cestovní ruch zjevně sílí, vyšší příjmy českých domácností znamenaly i více cest do zahraničí.
Pohled na věcnou strukturu zahraničního obchodu se zbožím (v národním pojetí) ukazuje, že k růstu přebytku bilance obchodu se zbožím ve 2. čtvrtletí nejvíce přispěl obchod s motorovými vozidly (+8,2 mld. Kč), ostatními dopravními prostředky (+8,0 mld.) a koksem a rafinovanými ropnými produkty (+5,2 mld.). Naopak ve směru deficitu působil zejména obchod s ropou a zemním plynem, kde se tradiční deficit prohloubil o 2,5 mld. Kč. K růstu přebytku ve 2. čtvrtletí nejvíce přispíval obchod s Německem (+6,8 mld. Kč), Slovenskem (+3,9 mld.) a Maďarskem (+2,6 mld.). Naopak o 3,0 mld. Kč klesl přebytek obchodu s Velkou Británií a o 2,3 mld. se snížilo kladné saldo obchodu s Tureckem.
Bilance zahraničního obchodu se zbožím a službami (kumulace za 2. čtvrtletí každého roku, mld. Kč)
Výrazné zlepšení bilance obchodu s motorovými vozidly ve 2. čtvrtletí bylo způsobeno především posílením meziročního přírůstku hodnoty exportu na 5,4 % (13,8 mld. Kč). Naproti tomu hodnota dovozu se zvýšila méně – o 3,9 % (5,6 mld. Kč). Dařilo se i vývozcům počítačů a elektronických a optických přístrojů (9,9 %, +8,6 mld. Kč) nebo chemických látek a přípravků (5,3 %, +4,4 mld.). Relativně slabá ale byla dynamika hodnoty exportu strojů a zařízení (0,2 %), elektrických zařízení (0,5 %) a rovněž pryžových a plastových výrobků (0,9 %).
Hodnota dovozu zboží se ve 2. čtvrtletí meziročně zvyšovala jen velmi málo (0,9 %). Zmíněné ochlazení investiční poptávky (zejména v oblasti strojů a zařízení) lze spojit se stagnací dovozu elektrických zařízení (0,4 %) a strojů a zařízení (0,5 %). Meziročně klesla hodnota dovozu nejen kovodělných výrobků (−0,8 %) a základních kovů (−4,6 %), ale rovněž pryžových a plastových výrobků (−0,8 %).
