Lidé se zdravotním postižením jsou často senioři

VYDÁNÍ: 12/2019
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

V českých domácnostech v roce 2018 žilo 1,152 mil. osob se zdravotním postižením starších 15 let. Představovaly tak 13 % ze všech obyvatel ve věku nad 15 let žijících v soukromých domácnostech. Více než polovina z nich byli senioři ve věku nad 65 let a častěji se jednalo o ženy. Svá omezení v běžných činnostech vyplývající ze zhoršeného zdravotního stavu vnímalo 39 % z nich jako vážná.

V roce 2018 bylo v České republice mezi obyvateli ve věku 15 a více let, kteří žili v soukromých domácnostech, přibližně 13 % osob se zdravotním postižením. V absolutním vyjádření se jednalo o 1,152 mil. lidí. Za osobu se zdravotním postižením byli považováni ti, kteří uvedli, že byli kvůli svým zdravotním problémům dlouhodobě omezeni v činnostech, které lidé obvykle dělají, případně také lidé, jejichž zdravotní stav jako dlouhodobě nepříznivý posoudil lékař při rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu, statusu osoby se zdravotním postižením, příspěvku na péči či mobilitu nebo průkazu osoby se zdravotním postižením. Z těchto lidí 39 % uvedlo, že se kvůli zdravotním problémům cítí vážně omezeni ve vykonávání běžných činností.
U 56 % osob se zdravotním postižením jejich zhoršený zdravotní stav potvrdil také lékař, v důsledku čehož pobírali invalidní důchod, příspěvek na péči nebo mobilitu anebo měli průkaz osoby se zdravotním postižením (TP, ZTP nebo ZTP/P). Zbylých 44 % osob se zdravotním postižením takto lékařsky posouzeno nebylo, nicméně uváděly, že jsou vzhledem ke zdravotním problémům omezeny v činnostech, které lidé obvykle dělají. Mimo jiné se v této skupině jedná například o starobní důchodce, kteří nemohou pobírat invalidní důchod, ale jejich zdravotní stav není tak vážný, aby požádali o přiznání příspěvku na péči. O průkaz osoby se zdravotním postižením zase leckdy lidé ani nežádají, pokud se jim jeho benefity nezdají dostatečné v porovnání s procedurou nutnou k jeho získání.

Osoby se zdravotním postižením podle omezení v běžných činnostech (%)

Osoby se zdravotním postižením podle omezení v běžných činnostech (%)

Více než polovina osob se zdravotním postižením je starší 65 let

Většina osob se zdravotním postižením byli starší lidé. Tři čtvrtiny z nich už oslavily 55. narozeniny a více než polovina už přesáhla i 65 let věku. Starších 75 let bylo 30 % osob se zdravotním postižením. Nejedná se o nic překvapivého, protože s rostoucím věkem se častěji objevují nejrůznější nemoci a také se v průběhu života nastřádají případné následky úrazů. Zatímco mezi lidmi ve věku 15 až 44 let představovaly osoby se zdravotním postižením méně než 5 %, u osob 75letých a starších se s nějakým zdravotním postižením potýkal téměř každý druhý (45 %). Vlivem starší věkové struktury bylo mezi lidmi se zdravotním postižením větší zastoupení žen (56 %), protože právě v nejstarších věkových skupinách ženy převládají. To je i důvod, proč ve skupině 75 a více let je výrazně vyšší zastoupení osob se zdravotním postižením mezi ženami než mezi muži – ženy se daleko častěji dožívají osmdesáti nebo devadesáti let, kdy už se nějakému zdravotnímu postižení vyhne jen málokdo.

Věk a pohlaví osob se zdravotním postižením (%)

Věk a pohlaví osob se zdravotním postižením (%)

Lidé se zdravotním postižením žijí méně často v manželství

Věková struktura s vysokým zastoupením starších lidí ovlivňuje i rozložení osob se zdravotním postižením podle rodinného stavu. Čtvrtinu z nich představovali vdovci nebo vdovy. Kvůli snížení vlivu odlišné věkové struktury byl rodinný stav osob se zdravotním postižením a celkové populace porovnán pouze pro věkovou skupinu 30 až 49 let, kdy ovdovění není tak časté. Oproti obecné populaci žili lidé se zdravotním postižením daleko méně často v manželství (38 % oproti 59 % v celkové populaci), a větší podíl tak u nich představovaly osoby svobodné (44 %) a rozvedené (12 %). Zdá se, že pro lidi se zdravotním postižením je uzavření sňatku i setrvání v manželství obtížnější, než je tomu obecně mezi zdravými lidmi.
Stejně tak se statisticky potvrzují i bariéry v možnosti dosahovat vyššího vzdělání. Kvůli zmenšení vlivu starší věkové struktury lidí se zdravotním postižením byly opět porovnávány skupiny osob ve věku 30 až 49 let. Zatímco obecně dosáhlo vysokoškolského vzdělání 27 % obyvatel v této věkové skupině, mezi osobami se zdravotním postižením pouze 7 %. Naopak lidí s jen základním vzděláním nebo bez vzdělání bylo celkově v tomto věku jen 5 %, ale u osob se zdravotním postižením představovali 23% podíl. Téměř 70 % osob se zdravotním postižením nemělo maturitu, v obecné populaci byl tento podíl 37 %. Jen 19 % osob se zdravotním postižením patřilo mezi pracující, což bylo do značné míry dáno tím, že více než polovina (58 %) z této skupiny spadala do kategorie nepracujících starobních důchodců. Dalších 21 % představovali nepracující invalidní důchodci. Ve zbývajících 2 % lidé nepracovali, přestože žádný důchod nepobírali (mohlo jít o nezaměstnané, studenty, osoby na rodičovské dovolené a podobně). Mezi osobami se zdravotním postižením v produktivním věku 20 až 64 let jich pracovalo 40 %. Více než polovina z nich k tomu pobírala invalidní důchod. Nejčastěji šlo o práci na plný úvazek, tedy 40 hodin týdně, ale výjimkou nebyla ani práce na poloviční nebo jinak zkrácený úvazek či jen na pár hodin týdně.

Osoby se zdravotním postižením podle oblasti projevu postižení (tis.)

Osoby se zdravotním postižením podle oblasti projevu postižení (tis.)

Nejvíce osob má postižení projevující se v pohybové oblasti

Osoby se zdravotním postižením jsou velmi různorodá skupina nejen z hlediska věku, pohlaví či vzdělání, ale zejména co se týče oblasti, ve které se jejich zdravotní postižení projevuje. Jedno onemocnění nebo zdravotní problém může zasahovat do více oblastí zároveň. Například těžký diabetik má postižení v oblasti vnitřních orgánů, ale často může mít vlivem neuropatie také problémy s chůzí anebo poškozenou sítnici oka či šedý zákal. Obzvláště u seniorů leckdy dochází ke kumulaci více onemocnění najednou, takže výjimkou není starší člověk s rozvinutým interním onemocněním, který se také obtížně pohybuje, má problém s nedoslýchavostí nebo zrakem a mohou se přidávat i potíže v mentální oblasti s pamětí a soustředěním. U téměř poloviny (45 %) osob se zdravotním postižením se jejich zdravotní postižení projevovalo ve dvou nebo více oblastech zároveň.
U největšího počtu (830,5 tis.) osob se zdravotní postižení projevilo právě v pohybové a tělesné oblasti. Na druhém místě byla postižení projevující se v oblasti vnitřních orgánů nebo kůže (468,0 tis.), ať už to byly třeba potíže se srdcem, ledvinami, nebo se jednalo o onkologické pacienty.
Někteří lidé se se zdravotním postižením již narodili, to se týkalo zhruba 14 % osob se zdravotním postižením. Mnohem častěji ale omezení daná zhoršeným zdravím přicházejí až v průběhu života spolu s nějakým onemocněním anebo jako následek úrazu. Úraz způsobil zdravotní postižení u zhruba 12 % osob a onemocnění vzniklé v průběhu života u 85 % osob. Zdravotní postižení může být zapříčiněno více faktory najednou nebo se k již stávajícím dlouhodobým potížím přidají další následkem úrazu nebo nového onemocnění. Například člověk, který má po úrazu z mládí postižení v pohybové oblasti, může ve vyšším věku začít pociťovat také potíže se zrakem způsobené onemocněním. U 75 % osob se zdravotním postižením bylo příčinou jejich postižení výlučně onemocnění, v 9 % výlučně vrozená vada, v 7 % úraz a ve zbývajících 10 % šlo o kombinaci více příčin zároveň.
Uvedené údaje vycházejí z výsledků Výběrového šetření osob se zdravotním postižením, které ČSÚ provedl ve spolupráci s Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR v roce 2018 v rámci šetření u domácností.

Autor: , vedoucí oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti

1 Pings/Trackbacks pro "Lidé se zdravotním postižením jsou často senioři"