Pomoc rodiny je rozhodující

VYDÁNÍ: 12/2019
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Kolik lidí se zdravotním postižením využívá pomoc druhé osoby? Kdo nejčastěji tuto pomoc poskytuje a jak často? Je tato pomoc dostatečná?

Lidé se zdravotním postižením se denně potýkají s činnostmi, které potřebují k samostatnému životu, ale vzhledem ke zdravotnímu omezení je nejsou schopni sami bez pomoci vykonávat. Alespoň jednu z vybraných běžných činností, mezi něž patří schopnost připravit si jídlo, nakupovat, vykonávat domácí práce, osprchovat/vykoupat se, dopravit se někam, pohybovat se po bytě, pohybovat se venku, využívat veřejné prostory/služby, telefonovat, nakládat s penězi či brát léky, nedokáže bez pomoci vykonávat 22 % (253 tis.) lidí se zdravotním postižením.
Pomoc někoho druhého nejčastěji využívají lidé, jejichž zdravotní postižení zasahuje do více oblastí zároveň, obzvláště pokud se jejich postižení projevuje kromě pohybové také v mentální oblasti. Podle očekávání využívají pomoc více senioři nad 75 let (71 % z nich) než mladší osoby se zdravotním postižením. To má patrně vliv i na to, že pomoc častěji vyhledávají ženy než muži se zdravotním postižením (56 % proti 46 %). Pomoc mohou lidé se zdravotním postižením využívat nejen přímo v domácnosti či při cestách na úřady nebo za kulturou, ale také při vykonávání zaměstnání.

Využívání pomoci druhé osoby (%)

Celkově pomoc druhé osoby využívá 52 % osob se zdravotním postižením. Pro 15 % z nich (8 % ze všech osob se zdravotním postižením) není poskytovaná pomoc dostatečná a potřebovaly by pomoci více. Pomoc by uvítalo také 5 % z těch, kteří doposud žádnou pomoc nevyužívali. Ti tvoří 2 % z celkového počtu osob se zdravotním postižením. Celkem tak chybí (jakákoli nebo dodatečná) pomoc 117 tis. lidí, tedy desetině osob se zdravotním postižením.
Téměř 600 tis. osob se zdravotním postižením využívá pomoc druhé osoby, ať už v domácnosti, nebo mimo ni. V drtivé většině (96 %) se jedná o pomoc příbuzných. Pětině lidí se zdravotním postižením, kteří využívají něčí pomoc, dochází pomáhat jejich známí nebo přátelé či sousedé. Dalších 14 % využívá pomoc od formálních poskytovatelů, jako jsou pečovatelská služba, domácí ošetřovatelská péče nebo osobní asistence. Jen k 1 % lidí se zdravotním postižením chodí pomáhat dobrovolníci, zpravidla zprostředkovaní nějakou institucí. Dobrovolnictví je v oblasti péče o lidi se zdravotním postižením rozšířenější v zařízeních sociální či zdravotní péče než u jednotlivců v domácnostech. Pochopitelně se v pomoci může střídat více různých osob či poskytovatelů.
Příbuzní, kteří pomáhají lidem se zdravotním postižením, s nimi ve více než polovině případů (56 %) také bydlí ve společné domácnosti. V takovém případě se pak nejčastěji jedná o pomoc několikrát během dne (46 %). Skoro ve čtvrtině případů ovšem poskytuje takovýto příbuzný téměř neustálou pomoc nebo dohled.
Známí, přátelé či sousedé pomáhali nejčastěji dvě hodiny týdně, například pouze s nákupy. Profesionální asistenti, podobně jako příbuzní nežijící ve stejné domácnosti, docházejí často pomáhat pět hodin, méně často pak deset hodin v týdnu.

Kdo pomoc poskytuje (%)

Kdo pomoc poskytuje (%)

Autor: , oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti
Zatím zde není žádný komentář.