Výběr statistických zajímavostí ze světa

VYDÁNÍ: 12/2019
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Manželské Česko-Slovensko. Evropu trápí chronicky znečištěný vzduch. V produkci bílého vína jsou Slovinci téměř soběstační.

Manželské Česko-Slovensko

V letech 2004–2018 se na Slovensku podíl ženichů se slovenským státním občanstvím pohyboval v rozmezí 88–90 %, u nevěst byl tento podíl vyšší, a to mezi 96–98 %.

Slovenské ženy si ve srovnání se slovenskými muži častěji vybírají manželské protějšky ze zahraničí. Státní občanky a občané České republiky představují dlouhodobě pro slovenské ženichy a nevěsty hlavní partnery cizince. Muži dále nejčastěji hledají a nacházejí své manželky na Ukrajině či v Polsku. V posledních letech roste i počet nevěst s maďarským státním občanstvím. V této souvislosti je možným vysvětlením trend přeshraničního stěhování mladých Slováků převážně z Bratislavského kraje těsně za slovensko-maďarské hranice, kde na maďarské straně bylo snazší koupit levnější nemovitost. Slovenské nevěsty se kromě občanů České republiky provdávají především za občany Velké Británie, Německa, Rakouska a Spojených států.
Také z pohledu národnosti se většinou uzavírají homogenní manželství. V roce 1996 snoubenci s deklarovanou slovenskou národností představovali 82,3 % novomanželských dvojic. Následovaly dvojice, v nichž se oba partneři hlásili k maďarské národnosti, 6,7 %, na ryze české připadal jen marginální podíl. V roce 2018 byl podíl sňatků snoubenců se slovenskou národností o 7,1 p. b. nižší, a sice 75,2 %. Klesl podíl sňatků, v nichž oba snoubenci deklarovali romskou a maďarskou národnost, a zvýšilo se zastoupení dvojic, ve kterých se oba snoubenci hlásili k české, rusínské či ukrajinské národnosti. Více ZDE.

Evropu trápí chronicky znečištěný vzduch

V roce 2017 si na znečištěné životní prostředí stěžovala sedmina obyvatel EU. Přestože se podle Eurostatu od roku 2012 tato průměrná hodnota téměř nemění, existují mezi jednotlivými členskými státy EU značné rozdíly.

Prachu, sazím, popílku, chemikáliím a jiným formám znečištění životního prostředí bylo v roce 2017 ve svém okolí vystaveno 14 % obyvatel EU. Nejvíce ohroženi byli obyvatelé Malty (26,5 % populace), mezi Němci žila ve znečištěném životním prostředí téměř čtvrtina (24,5 %), v Řecku to pak byl každý pátý obyvatel (20,3 %). Nad průměrem EU (14,1 %) se nacházela míra vystavení znečištění také v Lucembursku, Lotyšsku, Slovinsku, Litvě, Bulharsku a Rumunsku.
Česká republika se s 11,6 % řadila mezi země s mírně podprůměrnou mírou vystavení ekologicky škodlivým látkám. Situace byla příznivá také ve třech skandinávských státech Unie (Dánsku, Finsku a Švédsku) a v Chorvatsku, kde se za ohrožené špatným životním prostředím považovalo 6–8 % obyvatel. Členským státem s nejnižším podílem populace, která se subjektivně cítila ohrožena environmentálními problémy, bylo Irsko (5,3 %). Více ZDE.

V produkci bílého vína jsou Slovinci téměř soběstační

V obchodním roce 2017/2018 dosahovala ve Slovinsku míra soběstačnosti v produkci a spotřebě vína 91 %, u bílých vín jako celku pak dokonce 98 %.

Slovinští vinaři vyprodukovali v obchodním roce 2017/2018 téměř 625 tis. hl vína. Více než dvě třetiny (68 %) připadaly na bílá vína. Vína s chráněným označením původu představovala největší podíl domácí produkce, když toto označení získalo celkem 420 tis. hl vín, tj. 67 %. Celková domácí spotřeba vína dosáhla 685 tis. hl, bílá vína tvořila necelé dvě třetiny (64 %). Nejčastější bílou odrůdou je vlašský ryzlink, z červených pak refošk. Průměrný Slovinec vypil v roce 2018 celkem 33 litrů vína, z toho bylo necelých 21 litrů vína bílého.
Odhadovaná sklizeň hroznů v roce 2019 je přibližně o 15 % nižší než v rekordním roce 2018, avšak vyšší než v roce 2017. Více ZDE.

Autor: , odbor vnější komunikace
Zatím zde není žádný komentář.