Martin Svoboda: Knihovny budou existovat i za desítky let

Národní technická knihovna (NTK) je největší a nejstarší knihovnou technické literatury v České republice s milionovým fondem publikací, která mimo jiné zpřístupňuje kompletní digitální archiv vydavatelství Supraphon. Jak získává elektronické informační zdroje, a kdo jsou jejich uživatelé? Nejen na tyto otázky odpovídá ředitel Národní technické knihovny inženýr Martin Svoboda.

Kolik má NTK uživatelů a jaké je jejich složení? Stoupají jejich počty?

Registrovaných čtenářů máme zhruba 30 tisíc. Zajímavější nicméně je, že v loňském roce prošlo knihovnou asi 800 tisíc lidí, a letos jich jistě bude zase o něco více. Blížíme se stropu naší plánované kapacity, tedy 900 tisícům návštěvníků za rok. Zejména ve zkouškovém období je místa takový nedostatek, že studenti sedí všude, kde vás jen napadne. V současnosti máme k dispozici zhruba 1250 studijních míst, což je zkrátka málo, proto bychom v létě studijní prostory rádi rozšířili.

Co NTK svým čtenářům nabízí?

Jsme největší technická knihovna v České republice. Nejen fondem, ale i co se týče prostoru pro studenty, což je pro mě klíčová věc. Nejžádanější komodity v knihovnách jsou v současnosti místo, světlo, teplo a wifi, všechno ostatní si čtenáři mohou přinést. Prostor knihovny je z větší části vyplněn nejžádanějšími knihami, kterých je tu v regálech kolem tří set tisíc. Sice se může zdát, že s rozšířením internetu papírové knihy „vyhynou“ nebo jejich obliba poklesne, ale není to pravda. V případě vysokoškolských studentů záleží, na jakém stupni vzdělávacího procesu se nacházejí. Studenti prvních ročníků čtou papírové knihy, kde je obsah přehledně uspořádán. Potřebují se totiž v jednotlivých disciplínách „dostat do obrazu“, což se lépe studuje z knihy, kterou mají v ruce. Jak se dále specializují a zaměřují na úzký obor, pokračují na magisterském nebo inženýrském stupni nebo dělají doktoráty, tak už papírové knihy tolik nečtou a dávají přednost elektronické podobě publikací.

Jaké elektronické informační zdroje jim tedy NTK nabízí?

NTK je národním centrem pro nákup elektronických informačních zdrojů (EIZ), což jsou časopisy v elektronické podobě. Můžete si v nich vyhledat články, které potřebujete, případně si je stáhnout pro další použití. To je jeden typ. Dalším zdrojem jsou elektronické knihy, což je kniha nebo soubor statí od různých autorů, kteří se věnují jednomu tématu. Pak poskytujeme celou řadu faktových databází, jako například databáze chemických sloučenin Reaxys. Dalším typem EIZ jsou takzvané citační databáze odborné recenzované literatury, které se využívají pro hodnocení vědy. Věda se nedá úplně změřit, alespoň se tedy hodnotí podle toho, co člověk publikuje, kde to publikuje a jaký to má citační ohlas. Když napíšete článek, který během půl roku citují desítky autorů, znamená to, že jste napsal něco zajímavého. NTK tyto druhy EIZ od roku 2018 opatřuje, zajišťuje a nakupuje v rámci projektu Národního centra pro elektronické informační zdroje – CzechELib pro celou českou vědu a výzkum.

Ing. Martin SvobodaIng. Martin Svoboda

Během studia se specializoval na obor výpočetní technika, v roce 1965 v něm pak na ČVUT získal titul inženýra elektrotechniky. Po vysoké škole nejprve pracoval ve Výpočetní laboratoři dopravy, v roce 1968 se přesunul do Výzkumného ústavu matematických strojů coby specialista na strojový překlad, matematickou lingvistiku a informační systémy. Do povědomí odborné knihovnické veřejnosti vstoupil o šest let později jako člen vývojového softwarového týmu v Ústřední technické základně v Praze. V roce 1988 nastoupil do Národní knihovny, kde působil jako systémový programátor a posléze jako ředitel odboru automatizace. Díky odborné erudici, širokému profesnímu záběru a zkušenostem se stal v roce 1997 ředitelem Státní technické knihovny. Během výkonu funkce se výrazně zasadil o stavbu nové budovy Národní technické knihovny, jež byla otevřena v září 2009.

Jak se tedy prostřednictvím CzechELib nakupují elektronické informační zdroje?

E-knihy se nakupují stejně jako papírové. Zaplatíte za ně, a jsou navždy vaše, případně si pořídíte licence na přístup. Pokud jde o elektronické časopisy a faktové a citační databáze, ty se nakupují na pravidelné roční bázi nebo na základě několikaleté smlouvy. Výhodou je, že ve faktových a citačních databázích zpřístupňujeme nová čísla časopisů i aktualizované informace. Za EIZ pro celý český výzkum, vývoj a vysoké školy vydává NTK značné finanční částky – ročně zhruba půl miliardy korun.
Rovněž nakupuje zdroje, o které projeví zájem alespoň tři instituce zapojené do CzechELib. Velké databáze časopisů, zejména vydavatelství Elsevier, Springer, John Wiley & Sons a Taylor & Francis, mají desítky odběratelů po celé ČR. Díky projektu CzechELib, financovanému z operačního programu Výzkum, vývoj, vzdělávání, získávají tyto instituce na nákup elektronických časopisů padesátiprocentní podporu. Polovinu ceny si tedy uhradí samy a NTK za ně zaplatí tu druhou polovinu z peněz CzechELib. U citačních databází je naše podpora ještě větší, konkrétně sedmdesát procent, celková průměrná podpora je pak něco pod šedesát procent. Pokud je ale žadatelů málo, musí si zdroje zakoupit sami, protože je to administrativně velice náročné.

O jaké EIZ je největší zájem? Z jakého oboru?

Absolutní špičkou je časopis Nature, který čte nejvíce lidí. Je to zřejmě nejdražší světový časopis, v němž občas publikují i čeští výzkumníci, což je pro ně vždy velký úspěch. Druhý nejvyužívanější zdroj je hodnotící citační databáze Scopus, do níž všichni nahlížejí, aby zjistili, jak velkou čtenost jejich článek má. Z oborového hlediska jsou největšími uživateli EIZ chemičtí inženýři za nimi následují stavaři a strojaři, ale velký zájem o přístup k EIZ mají i zástupci přírodních věd.

Velká skupina registrovaných čtenářů NTK pochází z ciziny. Jak si knihovna s touto situací dokáže poradit?

NTK sídlí v pražském Kampusu Dejvice, kde se nachází České vysoké učení technické a Vysoká škola chemicko-technologická. Přes ulici máme ještě Ústav organické chemie a biochemie, přičemž pro dvě posledně jmenované instituce jsme jejich knihovnou. V obou školách i ve zmiňovaném ústavu studuje a pracuje mnoho lidí ze zahraničí, a to zejména díky projektu Erasmus. Cizinců je u nás hodně, asi dvacet procent, a poměr registrovaných čtenářů ze zahraničí je v knihovně podstatně vyšší, než jaký je poměr zahraničních studentů na zmíněných školách. Zahraniční studenti využívají knihovnu mnohem intenzivněji. Navíc máme webové stránky v angličtině, a tak jsme schopni do značné míry poskytovat všechny služby dvojjazyčně. Pro české studenty pořádáme kurzy psaní v angličtině, takzvané Scientific Writing, protože publikovat v zahraničních časopisech znamená publikovat anglicky. Není to jednoduché – nemůžete napsat článek česky a pak ho přeložit do angličtiny. Angličtina má specifický styl vědeckého psaní. Můžeme se pochlubit, že hned po prvních dvou semestrech se úspěšnost přijetí článků doktorandů, kteří naším kurzem prošli, zvedla asi o dvacet procent.

Zaujala mě možnost poslechnout si díky NTK staré gramofonové nahrávky. Jak se podařilo tuhle službu vybudovat? Zajímáte se tolik o hudbu?

NTK není hudební knihovna. Převzali jsme nicméně projekt Virtuální národní fonotéky, který vznikl před několika lety v Moravské zemské knihovně. Z určitých důvodů tam nebyli spokojeni s jeho technickým řešením ani se zázemím. Projektu nyní poskytujeme technické zabezpečení. Fonotéka je úložiště pro staré nahrávky společnosti Supraphon. Toto hudební vydavatelství souhlasilo s tím, že pro návštěvníky NTK budou všechny jeho nahrávky volně přístupné. Nasadíte si sluchátka, projdete si archiv Supraphonu, a můžete si poslechnout třeba starou raritní nahrávku Prodané nevěsty.

Jak bude podle vás vypadat NTK za padesát nebo sto let? Nebudou knihy v té době jen virtuální záležitostí a staré ohmatané skutečné knížky jen zajímavou dekorací, kterou najdeme ve vitrínách za sklem nebo v muzeu?

Nemyslím si, že se to dramaticky změní. Ani nevěřím, že lidem budou někdy proudit informace jako „norimberským trychtýřem“ přímo do mozku. Zůstane na člověku samotném, aby si informace dostal do hlavy. Pravděpodobně budou elegantnější metody zpracování faktů ve smyslu vizualizací. Knihovny ale budou existovat i za desítky let. Dnešní čtenáři víc než dříve studují společně, takže určitě i v budoucnu bude potřeba vzájemné lidské soudržnosti, a hlavně místa pro studium.

NTK v číslech (2018)