Cizinci u nás berou spíše vyšší mzdy

VYDÁNÍ: 01/2020
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Český trh práce nasává velké množství cizinců ze států východní Evropy, nejen pro nekvalifikované práce, ale také pro některé vysoce kvalifikované. Lidé z balkánských členských států EU postupně nahrazují občany třetích zemí, neboť nemají pro vstup na trh práce takové administrativní překážky.

Migrace cizinců do ČR byla velkým společenským tématem již poslední čtyři roky. Paradoxně se nejvíce mluvilo o tzv. běžencích, kteří u nás žádají o azyl. Z hlediska statistik však cizinci, kterým byl u nás udělen azyl, tvoří jen zanedbatelných 0,5 % z celkového počtu cizinců registrovaných k pobytu. Naprostá většina cizinců k nám přichází za prací. Navíc azylanti jsou velmi pečlivě zachyceni cizineckou policií, což u ostatních skupin nemusí být tak jednoznačné. Do počtu registrovaných cizinců legálně pobývajících na našem území, které sleduje ČSÚ, nepatří krátkodobé pobyty, nejsou zde tedy zahrnuti turisté a lidé přijíždějící na různá jednání nebo léčebné pobyty. Chybí v nich ale také mnoho zahraničních pracovníků, kteří zde pracují i delší dobu v rámci volného pohybu osob v Evropské unii a nepřihlásili se cizinecké policii k přechodnému pobytu. Pokud jde o cizince z tzv. třetích zemí, nejsou zde registrovány osoby bez pobytového oprávnění, tj. ti cizinci, kteří na území ČR pobývají ilegálně. Odhady počtu těchto osob jsou však obtížné a mnohdy se od sebe podstatně liší.
To, zda cizinec pochází ze země EU, nebo z třetí země, je nejen pro statistiku důležité třídění. Laik by očekával, že sousedé ze stejného ekonomického prostoru tu budou více integrovaní. Čísla tomu ale nenasvědčují. Ve skutečnosti je zřejmé, že více se zde usazují právě tzv. třetizemci. Ti tvoří 59 % registrovaných cizinců, mají podstatně vyšší podíl trvalých pobytů (60 %) než přechodných a mají zde více rodiny a děti. U občanů EU převládají přechodné pobyty a rodiny tu většinou nemají, počet dětí je pouze třetinový ve srovnání s třetizemci.

Cizinci v ČR podle kategorie pobytu, 2006–2018

Cizinci v ČR podle kategorie pobytu, 2006–2018

Část migrace je spojena s konjunkturou

Přechodné pobyty jsou úzce spojené právě se stěhováním za prací, což je vidno z přiloženého grafu. Poptávka podniků po pracovní síle ze zahraničí stoupá s konjunkturou. Ta byla silná v letech 2006–2008, potom přišla hospodářská krize, která vyvrcholila vysokou nezaměstnaností v roce 2014. Od roku 2015 přichází další konjunktura a další rychlý růst přechodných pobytů.
Naproti tomu počet trvalých pobytů roste plynule, v roce 2007 překročil hranici 150 tisíc, aktuálně se blíží k počtu 300 tisíc registrovaných osob.
Podobné je to při zmíněném třídění na občany členských zemí EU a třetích států. Po roce 2008 došlo k masivnímu odlivu pracovníků ze třetích zemí. Zatímco ještě v tomto roce byly obě skupiny početně vyrovnané, do roku 2011 odešla více než polovina třetizemců. Naopak počty občanů EU se nesnížily, dokonce mírně vzrostly. Při obnovené konjunktuře od roku 2015 se početně navyšují obě skupiny, ale relativně rychleji roste skupina občanů třetích zemí. Poměr obou zmíněných skupin se tak v čase proměňuje podle hospodářského cyklu. Každopádně občané EU tvoří aktuálně takřka dvě třetiny cizinců evidovaných úřady práce, tj. cizinců v postavení zaměstnanců.
Vůbec nejvýrazněji na ekonomický cyklus reaguje počet Ukrajinců, ten mezi lety 2008 až 2011 poklesl z 81 tis. na 35 tis., nyní opět rychle narůstá, na 121 tis. v roce 2018 a další přibývají. Nejrychleji však rostou počty Slováků, a to zejména v posledních čtyřech letech. Jejich počet se v roce 2018 vyšplhal na rekordních 192 tis.

Cizinci evidovaní úřady práce podle státního občanství, 2004–2018

Cizinci evidovaní úřady práce podle státního občanství, 2004–2018

Novinkou jsou také v posledních letech rychle rostoucí počty Rumunů, Bulharů a s odstupem i Maďarů, tedy občanů EU. Tito cizinci, převážně z balkánských zemí EU, nahrazují třetizemce v některých odvětvích, která jsou typická pro zaměstnanost cizinců, především zpracovatelský průmysl. Výrazné je to ve srovnání let 2008 a 2018, která byla obě konjunkturní, v nekvalifikovaných pracích: počet občanů EU se tu zvýšil z 24 tis. na 104 tis., na druhé straně počet třetizemců poklesl ze 71 tis. na 69 tis. U těch však překvapivě vzrostlo zastoupení ve vysoce kvalifikovaných pracích z 12 tis. na 31 tis. Zdá se tedy, že s dlouhodobějším pobytem, doučením se jazyku a celkově vyšší integrací získávají též vyšší pracovní postavení.
Cizinci v ČR jsou většinou lidé mladšího středního věku, typicky mezi 30 a 40 lety. Menší počet žen je ještě o něco mladší než muži. Velmi nízký (5,4 %) je podíl osob ve věku přes 65 let. Největší podíl cizinců je zaměstnaný ve zpracovatelském průmyslu (29,5 %), následují administrativní a podpůrné činnosti (17,6 %, zahrnující také agenturní zaměstnávání), dále velkoobchod a maloobchod (9,9 %) a stavebnictví (9,1 %).
Pokud se zaměříme na konkrétní státní občanství a jejich podíly, pak mezi zaměstnanci tvoří plnou jednu třetinu Slováci, nejpočetnější skupina, která nemá problém s jazykovou bariérou. Dále 21 % jsou občané Ukrajiny, po 8 % mají občané Polska a Rumunska, 6 % je Bulharů, 3 % Maďarů, po dvou procentech je Rusů a Vietnamců, kteří jsou mnohonásobně více zastoupeni ve skupině živnostníků. Okolo 1 % je zde také občanů Mongolska, Německa a Moldavska.

Mzdy hlavních cizineckých skupin, 2018

Mzdy hlavních cizineckých skupin, 2018

Cizinci nejsou diskriminováni

Motivem migrace za prací jsou u většiny cizinců vyšší mzdy. S výjimkou Slovenska, které má průměrnou mzdu nižší jen o několik procentních bodů, jsou mzdové úrovně v zemích původu neporovnatelné, např. v Bulharsku jsou zhruba třetinové. V Česku si cizinci vydělávají v podstatě stejně jako čeští občané ve stejné profesi. V průměrech se ještě projevuje fakt, že většina cizinců pracuje více na přesčasy než tuzemští pracovníci, a pak také struktura jejich pracovních míst.
Na základě údajů Informačního systému o průměrném výdělku MPSV lze srovnat, že v běžných dělnických profesích, kde jsou cizinci nejvíce zastoupeni, nejsou ve výdělkových úrovních mezi státními občanstvími výrazné rozdíly, snad jen ty způsobené právě vyšším počtem přesčasových hodin u cizinců. Nikdo v Česku tedy není mzdově diskriminován v tom smyslu, že by bral kvůli cizímu občanství za stejnou práci nižší mzdu. Ve specializovaných skupinách s potřebou vysoké kvalifikace naopak dosahují cizinci i pozoruhodně vyšších mezd, konkrétně v informačních a komunikačních činnostech dosahuje průměrná mzda malé skupiny Bulharů a Rumunů dokonce zhruba 65 tis. Kč. To naznačuje, že česká ekonomika je schopná přitáhnout ty nejlepší odborníky z těchto zemí.

Autor: , ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí
Zatím zde není žádný komentář.