Nejlepší vizitkou je spokojený zaměstnanec

VYDÁNÍ: 01/2020
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

„Celkově se zvyšuje úloha středního managementu v řízení a směřování Úřadu. Spolu s posilováním pravomocí roste ale i odpovědnost na tomto stupni řízení, což považuji za velmi důležité. Tam, kde je to možné, snižujeme i vnitřní byrokracii především cestou elektronizace a rušení papírování.“

Jak hodnotíte uplynulý rok? Co byste vyzdvihl a co se vám povedlo?

Rok 2019 mohu hodnotit jako pracovně náročný a intenzivní, na druhé straně ale také jako rok úspěšný. Určitě bych chtěl vyzdvihnout výrazný pokrok při přípravě sčítání, které nás čeká v březnu příštího roku. Projekt běží na plné obrátky a dle plánovaného harmonogramu. Uzavřeli jsme smlouvu s Českou poštou. Návrhem příslušného zákona se bude v dohledné době zabývat Poslanecká sněmovna. Byla již dokončena řada veřejných zakázek, probíhá územní příprava a z velké části jsou obsazeny i potřebné pozice. S tím souvisí i komunikace celého projektu, která se také již pomalu rozbíhá. Ve statistice odpadů začal ČSÚ po několika letech intenzivních pracovních jednání přebírat část dat od Ministerstva životního prostředí, což umožnilo výrazně snížit duplicitní zátěž respondentů a přitom to nijak neohrozilo naši nezávislost. Za velký úspěch považuji i to, že se do rutinního zpracování dat k výpočtu inflace dostávají i tzv. scanner data a údaje již získáváme od většiny významných obchodních řetězců. Pracujeme také na využití umělé inteligence – machine learningu při kódování produktů.

Dotklo se Úřadu avizované plošné snižování zaměstnanců ve státní správě?

Bohužel ano. Pro rok 2020 jsme byli nuceni zkrátit počet systemizovaných míst v Úřadu o celkem 68 pozic. Zvolená organizační opatření především souvisela s optimalizací zpracování statistik, redukcí výběrových souborů a větší aplikací moderních dopočtových metod.

Jak si Úřad stojí po rozpočtové stránce?

Spolu se snižováním počtu zaměstnanců došlo i k plošnému desetiprocentnímu snížení našeho provozního rozpočtu. Proti tomu jde bohužel zvyšování nákladů vyplývající z růstu cen energií nebo zvyšování minimálních mezd, které tlačí nahoru ceny např. úklidových nebo hlídacích služeb. V loňském roce jsme byli schopni chybějící prostředky dokrýt z úspor z minulých let, dlouhodobě je to však neudržitelné. Na druhé straně je ale poctivé říci, že se nám při náročných jednáních s Ministerstvem financí podařilo vyjednat trvalé navýšení rozpočtu o 60 milionů korun především na provoz Registru osob a o 5 milionů na investice v rámci volebních výdajů. I díky tomu bude například kompletně zrekonstruován volební zpracovatelský sál, což zajistí větší komfort i bezpečnost při zpracování volebních výsledků.

 

Ing. Marek Rojíček, Ph.D.Ing. Marek Rojíček, Ph.D.

Je absolventem Národohospodářské fakulty VŠE v Praze. V ČSÚ působí od roku 2002, předsedou je od března 2018. Profesně se zabývá oblastí národních účtů, podílel se na implementaci evropských standardů národního účetnictví. Ve vědecké činnosti se orientuje na zkoumání role ekonomických struktur v procesu přechodu od nákladové ke kvalitativně zaměřené konkurenční výhodě a na analýzu makroekonomických a strukturálních dopadů globalizace ekonomických toků.

Jaké jsou osobní priority vás jako předsedy ČSÚ pro rok 2020?

Když dovolíte, nebudu se omezovat jen na rok 2020. Mojí vizí a prioritou zároveň je Český statistický úřad jako dobře fungující instituce, která drží krok s dobou. Instituce, která je prestižním zaměstnavatelem, kde lidé skutečně pracují rádi. Myslím si, že pro zaměstnavatele neexistuje lepší PR než spokojený zaměstnanec. K tomu je samozřejmě důležité dobré zázemí, týmová spolupráce i zajištění a garance nezávislosti Úřadu, což také patří mezi moje priority.

Jaké úkoly stojí před Úřadem letos?

Vedení ČSÚ již tradičně stanovuje pro každý kalendářní rok několik prioritních úkolů. Cílem je podpořit aktivity, které patří k těm nejvýznamnějším z hlediska naplnění strategie rozvoje Úřadu. Úkolem číslo jedna je samozřejmě již zmiňovaná příprava Sčítání 2021. Během celého roku 2020 bude pokračovat územní příprava. Konkrétně bude dokončeno došetřování údajů o budovách a adresách, vytvořeny seznamy bytů a vymezeny sčítací obvody. Následovat bude příprava a realizace zkušebního sčítání, během kterého bude ověřen celý proces sběru dat, jak on-line,
tak i v terénu, a následné zpracování se zapojením administrativních zdrojů. Dalším prioritním úkolem je pro nás revize podnikového výkaznictví. Tento úkol zahrnuje celé spektrum aktivit zaměřených na modernizaci zjišťování údajů včetně jejich revize a využití nových zdrojů administrativních dat. Cílem je především další snížení administrativní zátěže respondentů, případně optimalizace stávajících zdrojů tak, aby při nezvyšování administrativní zátěže pokrývaly i nové požadavky na výstupy. Třetím úkolem je rebranding statistiky zahraničního obchodu, díky kterému se zvýší vypovídací schopnost námi nabízených dat. Jedná se o razantnější přechod od přeshraničního pojetí zahraničního obchodu k tzv. národnímu pojetí, se kterým ČSÚ přišel před několika lety. Posledním prioritním úkolem je pak zkrácení termínů pro vydávání odhadů HDP ve formátu T+30. Jedná se o reakci na požadavky na úrovni EU. Cílem je poskytnout veřejnosti informace o vývoji ekonomiky v kratším termínu. K uskutečnění tohoto záměru dojde od července, kdy budou poprvé zveřejněny rychlé odhady HDP za 2. čtvrtletí roku 2020.

Dochází ve způsobu řízení organizace k nějakým změnám?

Ano, ostatně jsem se o tom již částečně zmínil, když jsme hovořili o mých prioritách. Celkově se zvyšuje úloha středního managementu v řízení a směřování Úřadu. Spolu s posilováním pravomocí roste ale i odpovědnost na tomto stupni řízení, což považuji za velmi důležité. Tam, kde je to možné, snižujeme i vnitřní byrokracii především cestou elektronizace a rušení papírování. Jsem rád, že vrcholové vedení Úřadu v současné době funguje jako jeden tým, což v minulosti nebylo vždy běžné. Aktivně hledáme možnosti zavedení nástrojů podporujících týmovou spolupráci, abychom tyto procesy ještě více podpořili na všech úrovních Úřadu včetně jeho čtrnácti krajských správ.

Doporučil byste ČSÚ jako dobrého zaměstnavatele?

Na to by vám jistě ochotně odpověděli naši zaměstnanci, ale za sebe mohu říci, že jednoznačně ano. Průběžně zlepšujeme systém motivace zaměstnanců. Objektivně se zlepšilo ocenění jejich práce. Také odměny vyplácíme častěji, ve větším objemu a v závislosti na odvedených pracovních výkonech. Od tohoto roku chci také vyčlenit z části rozpočtu na odměny prostředky na interní rozvojové granty pro týmy či jednotlivce, kteří přijdou s návrhy na inovace ať už v oblasti zvýšení kvality statistik, nových zdrojů dat, zvýšení produktivity či úspor v nákladech. Mezi dalšími benefity nabízíme větší flexibilitu pracovních úvazků, možnost částečné práce z domova a pro pracující rodiče malých dětí připravujeme dětskou skupinu. S pracovním prostředím souvisí i rekonstrukce budov, v současné době se jedná o naši krajskou správu ve Zlíně, následovat bude Brno a za dva roky i ústředí na pražské Skalkce, kde chceme s využitím dotačního financování kromě osvěžení vzhledu budovy zvýšit energetickou úspornost a tepelnou pohodu zejména v letních měsících. Máme také nového poskytovatele stravovacích služeb v našem ústředním pracovišti s podstatně kvalitnější a pestřejší nabídkou. Pro mimopražské zaměstnance jsme zavedli stravenkové karty.

Jednou z vašich priorit po nástupu do funkce před necelými dvěma lety bylo posílení oblasti ICT. Daří se to?

Máte pravdu, odstranění deficitu v rozvoji této oblasti jsem vnímal jako jednu z hlavních priorit po svém nástupu. V loňském roce jsme proto vytvořili samostatnou sekci ICT a od ledna letošního roku dochází i k její výrazné reorganizaci s cílem dosáhnout standardního zajištění podpory jak pro statistické sekce, tak i ostatní interní uživatele. Chceme intenzivněji rozvíjet oblast vývojového programování a soustředit do něj ty nejkvalifikovanější programátory. Vznikla pozice architekta, která zde dříve nebyla. Připravuje se popis informačních systémů a jejich vazeb. Pracujeme také na nové informační koncepci, která by měla sloužit jako podklad pro rozvoj IT v budoucnu včetně jeho financování.

Je práce statistiků vidět?

Troufnu si říci, že více než v minulosti. Posilujeme svou přítomnost na sociálních sítích, jsme na Twit­teru, Instagramu a LinkedIn. Stále více vytváříme i video obsah a máme v tomto ohledu řadu smělých plánů do budoucna. Časopis Statistika a my se těší velkému zájmu, těží z něj pravidelně média, pracujeme na jeho samostatné elektronické verzi, rozšířili jsme okruh jeho adresátů…, a tak bych mohl pokračovat. Máme vysokou citovanost v médiích, naše tiskové konference jsou hojně navštěvovány a aktivní jsme i na poli zvyšování statistické gramotnosti. ČSÚ také vloni získal prestižní ocenění za 2. nejlepší PR tým roku v oborové soutěži PR Klubu Mluvčí roku. Stabilně patříme k vůbec nejdůvěryhodnějším institucím v Česku.

Jak si Český statistický úřad vede na mezinárodní scéně?

Mohu bez nadsázky říci, že na mezinárodní úrovni je Český statistický úřad respektovanou institucí a naše renomé se zvyšuje. Výrazně vzrostl počet technických asistencí a studijních návštěv. Naši experti jsou nápomocni rozvoji statistiky v mnoha evropských i mimoevropských zemích. Mohu zmínit zejména oblast západního Balkánu, která výhledově směřuje ke členství v Evropské unii. ČSÚ je však aktivní i v rámci Eurostatu a k našemu odbornému názoru je s respektem přihlíženo a je v mnohém inspirativní i pro ostatní naše kolegy. Zejména v posledním roce jsme ještě více zintenzivnili spolupráci s kolegy ze Slovenska i zemí V4 a rovněž se soustřeďujeme na zvyšování kvalifikace našich expertů.

V loňském roce uplynulo 100 let od vzniku moderní státní statistiky u nás. Jak Úřad stovku oslavil?

Velmi důstojně. Máme na to řadu pozitivních ohlasů. Kromě společenské akce a odborných akcí, jakou byl například odborný seminář pořádaný ve spolupráci s Českou statistickou společností, jsme v rámci projektu Století statistiky připravili samostatný popularizační web, který měl mezi čtenáři dobrý ohlas. Jedním z plodů oslav stého výročí je i kniha O složitém jednoduše, která přívětivou formou vysvětluje jinak často složité statistické pojmy. Myslím, že oslavy to byly velmi zdařilé a jsou jistě dobrým základem pro úspěšný start do nového století moderní české statistiky.

Autor: , tiskový mluvčí
Zatím zde není žádný komentář.