Třetí čtvrtina roku 2019 přinesla u většiny zemí EU (celkem u 16) další zpomalení meziroční dynamiky hrubého domácího produktu (HDP). V úhrnu za celou evropskou osmadvacítku se ale meziroční přírůstek oproti 2. kvartálu neměnil a HDP se zvýšil o 1,4 %.
Poměrně stabilním tahounem růstu zůstala spotřeba. Výdaje na konečnou spotřebu ve sledovaném období meziročně rostly napříč všemi státy EU. Přitom už na přelomu let 2018 a 2019 došlo k výraznému poklesu důvěry spotřebitelů v další vývoj ekonomiky. V průběhu loňského roku ale celkový sentiment spíše setrvával na dosažené úrovni.
Růst spotřeby v Česku zpomalil
Meziroční dynamika spotřeby v EU ve 3. čtvrtletí mírně zrychlila na 1,7 % a byla tak nad úrovní hospodářského růstu. Nejvíce rostla spotřeba na Kypru (7,2 %), v Bulharsku (4,9 %) a Rumunsku (4,2 %). Kypr vévodil rovněž srovnání zemí podle mezičtvrtletní dynamiky (spotřeba se zde zvýšila o 2,1 %, což vysvětluje velmi výrazné zrychlení meziročního přírůstku). Do poloviny zemí s výraznějším růstem spotřeby patřili vesměs novější členové EU (mezi ně se ze „starých“ členů dostalo Irsko a Lucembursko s 3,4% přírůstkem). Česko sice patřilo k nadprůměru, ale meziroční růst domácí spotřeby klesl pod 3 % na 2,6 % a mezičtvrtletní přírůstek byl výrazně slabší než ve 2. kvartálu (0,9 % a 0,3 % ve 2. a 3. čtvrtletí).
Ve 3. čtvrtletí byl ve dvou zemích meziroční přírůstek spotřeby nižší než 1%, a to v Řecku (0,5 %) a v Itálii (0,8 %). V obou zemích je dynamika spotřeby, stejně jako výkon celého hospodářství, dlouhodobě podprůměrná. Přitom v Řecku došlo ve 2. kvartálu k prudkému zrychlení růstu spotřeby, který se ale neudržel. Řecko bylo jedinou zemí EU, kde ve 3. čtvrtletí spotřeba mezičtvrtletně klesla. Na 1 % zrychlil růst spotřeby ve Švédsku.
