Výběr událostí z ČSÚ

VYDÁNÍ: 01/2020
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Rok 2019 byl na volby štědrý. V únoru zamíří tazatelé ČSÚ opět do domácností. ČSÚ přispívá do pražské ročenky životního prostředí. Tazatelé ČSÚ budou letos zjišťovat i pracovní úrazy. Aktuální porovnání krajů ČR.

Rok 2019 byl na volby štědrý

Poslední volby minulého roku se uskutečnily v polovině prosince. Voliči přišli do volebních místností v deseti obcích v celkem šesti krajích. V devíti z těchto obcí klesl počet zastupitelů pod zákonem stanovený počet nebo se zde zvolená zastupitelstva rozpadla. V případě Strakonic se jednalo o opakované volby.

„Nové či opakované volby se v roce 2019 uskutečnily celkem šestkrát, máme za sebou jedny doplňovací volby do Senátu a také řádné volby do Evropského parlamentu. Při všech těchto volbách odvedli zaměstnanci Českého statistického úřadu profesionální práci a ráda bych jim při této příležitosti poděkovala,“ uvedla Eva Krumpová, první místopředsedkyně ČSÚ.
Prosincové volby se konaly v obcích Adamov a Nučice ve Středočeském kraji, Nebanice v Karlovarském kraji, Chuderov v Ústeckém kraji, Lesní Hluboké, Bukovice, Zelená Hora a Korolupy v Jihomoravském kraji, Huzová v Olomouckém kraji a v jihočeských Strakonicích. Celková volební účast dosáhla 49,18 %. Nejvyšší zájem voličů zaznamenali v obci Bukovice v okrese Brno-venkov. K volbám zde přišlo 78,33 % voličů. Nejmenší zájem naopak projevili voliči v obci Lesní Hluboké ležící ve stejném okrese, kde o novém složení zastupitelstva rozhodlo 31,88 % voličů.
Mandát získalo v posledních loňských volbách 56 mužů a 18 žen. Průměrný věk zvolených zastupitelů je 47 let. Nejstaršímu je 72 let, nejmladšímu 22 let. O celkových 74 mandátů, z nichž 21 bylo ve Strakonicích, se ucházelo 339 platných kandidátů (z toho 189 ve Strakonicích). Jejich průměrný věk byl 48,5 roku. Nejmladšímu kandidujícímu bylo 19 let, nejstaršímu bylo v době konání voleb 86 let. O post zastupitele se ucházelo 103 žen a 236 mužů.
Další nové obecní volby byly vyhlášeny na 14. března 2020 a voliči v nich rozhodnou o složení 16 zastupitelstev.

V únoru zamíří tazatelé ČSÚ opět do domácností

Již po šestnácté budou tazatelé Českého statistického úřadu zjišťovat příjmy a životní podmínky v českých domácnostech.

Tazatelé letos začnou navštěvovat konkrétní, předem náhodně vybrané byty 1. února. Šetření skončí 24. května tohoto roku a proběhne ve více než 11 tisících bytech po celé republice.
Cílem šetření je mimo jiné získat údaje o finanční situaci jednotlivých typů domácností, kvalitě bydlení a nákladech na něj, vybavenosti bytů i zdravotních, pracovních a materiálních podmínkách domácností a jejich jednotlivých členů.
Obdobné šetření pod názvem EU-SILC (European Union – Statistics on Income and Living Conditions) se zároveň uskuteční v dalších 33 evropských zemích. Aktuální výsledky šetření s údaji za rok 2018 zveřejnil ČSÚ v publikaci „Příjmy a životní podmínky domácností – 2018“.

ČSÚ přispívá do pražské ročenky životního prostředí

Oddělení informačních služeb Krajské správy ČSÚ v hl. m. Praze dlouhodobě spolupracuje s Magistrátem hl. m. Prahy na přípravě ročenky „Praha – životní prostředí“, která vychází již od roku 1989.

Hlavní město Praha zpracovává a poskytuje informace o životním prostředí prostřednictvím své ročenky. Informační služby KS ČSÚ v hl. m. Praze od počátku spolupracují na její přípravě. Původní ročenka vycházela v tištěné formě, v současnosti je její forma pouze elektronická. Obsahově se ale nic zásadního nezměnilo. Informační služby KS ČSÚ v hl. m. Praze tak nadále připravují datové podklady z oblasti demografie, makroekonomiky, trhu práce a životního prostředí, s důrazem na hl. m. Prahu a její nižší územní celky.

Tazatelé ČSÚ budou letos zjišťovat i pracovní úrazy

V průběhu ledna začal další cyklus každoročního Výběrového šetření pracovních sil, které v Česku probíhá nepřetržitě od roku 1993. Tazatelé Českého statistického úřadu při něm v náhodně vybraných domácnostech zjišťují důležité údaje o zaměstnanosti, nezaměstnanosti či o pracovní mobilitě. Letos budou statistici šetřit i modul otázek zaměřený na pracovní úrazy a zdravotní problémy související s výkonem povolání.

Témata podobných ad hoc modulů se každoročně mění. Vycházejí z nařízení Eurostatu, který pak výsledky využije k celoevropskému srovnání. V roce 2020 se otázky týkají toho, zda neměl pracovník či pracovnice pracovní úraz a jak dlouho trvala případná pracovní neschopnost, zda nemá zdravotní problémy související s předchozím výkonem zaměstnání a jak ho/ji případně omezují. Tazatelé se také zeptají na různá rizika na pracovišti, která mohou tzv. nemoci z povolání způsobovat.
„Očekáváme, že se dozvíme informace o propojení práce se zdravotní sférou, například v jakých zaměstnáních přetrvává vysoká úrazovost, ale také něco o nových rizicích ve zdánlivě nenáročných profesích. Těmi mohou být úzkosti, stres a deprese, které mohou vést až k syndromu vyhoření,“ vysvětluje Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce ČSÚ.
Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS) běžně zjišťuje aktuální strukturu zaměstnanosti podle pohlaví a věku, kvalifikace, odvětví a charakteru zaměstnání respondentů. Dále jsou šetřeny údaje o délce odpracované doby, rozsahu podzaměstnanosti, souběhu zaměstnání a mobilitě pracovních sil. Stejně tak jsou zjišťovány informace o nezaměstnanosti a způsobech hledání práce. VŠPS je také zdrojem dat o vzdělanostní struktuře obyvatel České republiky mezi sčítáními lidu, popřípadě o změnách ve složení domácností.
Výběrové šetření pracovních sil probíhá tazatelsky vždy po celý rok, a to v náhodně vybraných domácnostech ve všech krajích ČR. „Každé čtvrtletí je vybráno téměř 34 tisíc bytů. Míra response se pohybuje kolem 70 %, takže reálně je vyšetřeno více než 23,5 tisíce domácností. Většinu z nich tazatelé navštíví osobně, přibližně 20 % jich je dotazováno telefonicky,“ upřesňuje Marta Petráňová, vedoucí oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí ČSÚ.
Zjištěné informace jsou ojedinělé, a nelze je proto získat jinou cestou než dotazováním v domácnostech. V průběhu celého zpracování jsou odpovědi respondentů anonymizovány a zveřejňovány jen v souhrnných statistických ukazatelích. Vybrané domácnosti si totožnost konkrétního tazatele ČSÚ mohou ověřit přímo na webových stránkách Úřadu.

Aktuální porovnání krajů ČR

Jak jsou na tom naše kraje dvacet let od svého ustavení, mohou zájemci zjistit díky publikaci Srovnání krajů v České republice 2019. Vedle dat za kraje jsou zde uvedeny i vybrané údaje o ČR, regionech soudržnosti NUTS 2, správních obvodech a několik ukazatelů o obcích. Nechybějí ani grafy, kartogramy a poměrně podrobná metodika jednotlivých statistik.

Na konci roku 2018 patřily mezi nejlidnatější kraje Středočeský kraj a hl. m. Praha, naproti tomu nejmenším krajem zůstal Karlovarský kraj s necelými 295 tis. obyvateli. Podíl cizinců dosahoval největších hodnot v Praze a v Karlovarském kraji. Obyvatelstvo všech krajů vyjma hl. m. Prahy i nadále stárne. Index stáří dosáhl koncem roku 2018 nejvyšších hodnot v Královéhradeckém kraji, nejnižší zůstal ve Středočeském kraji.
Zaměstnanost se nadále vyvíjela příznivě, ve srovnání s rokem 2017 počet zaměstnaných téměř ve všech krajích vzrostl. Podíl nezaměstnaných osob v evidenci úřadů práce dosáhl v ČR koncem roku 2018 nejnižší hodnoty (3,07 %). Nejnižší nezaměstnanost byla tradičně v Praze a naopak nejvyšší v Moravskoslezském kraji.

 

Autor:
Zatím zde není žádný komentář.