Průmysl v roce 2019 a výhled do budoucnosti

Vývoj průmyslu z dlouhodobé perspektivy

Než přistoupíme k hodnocení výsledků průmyslu za loňský rok, pojďme se podívat trochu více do minulosti. Za posledních dvacet let se produkce průmyslových podniků téměř zdvojnásobila. Svého historického maxima z hlediska objemu výroby dosáhla v roce 2018. S výjimkou čtyř let, kdy meziročně klesala, můžeme vidět rostoucí trend. Nejvíce průmyslová produkce poklesla v letech 2008 a 2009, a to v souvislosti s globální ekonomickou krizí. Průmysl ve svém růstu ještě mírně zpomalil v letech 2012 a 2013. Od roku 2014 však průmyslová produkce meziročně nepřetržitě rostla v průměru o 4,5 %. Největší rozmach zaznamenala výroba automobilů a odvětví, která s touto výrobou úzce souvisejí. Naopak, útlum nastal v těžebním a oděvním průmyslu.

Výsledky za rok 2019

Krátkodobá statistika průmyslu sleduje a vyhodnocuje čtyři základní ukazatele. Hlavním indikátorem vývoje je index průmyslové produkce, který podle předběžných výsledků po očištění o vliv počtu pracovních dní za celý rok 2019 meziročně poklesl o 0,5 %. Současně došlo k mírnému poklesu zaměstnanosti (−1,1 %). Průměrná hrubá měsíční nominální mzda vzrostla o 6,2 % a hodnota nových zakázek se zvýšila o 1,2 %.
Zpomalení tempa průmyslové výroby je patrné zejména ke konci loňského roku. Po první tři čtvrtletí více či méně stagnovala. Jednotlivým odvětvím se dařilo různě. Na rozdíl od předchozích let však ubylo odvětví s meziročním růstem produkce nebo byl růst výrazně nižší, než jsme byli doposud zvyklí. Typickým příkladem je vývoj v automobilovém průmyslu, který v předchozích letech patřil mezi velmi dynamicky se rozvíjející odvětví a hlavní tahouny růstu. Ne že by se výrobě dopravních prostředků v roce 2019 nedařilo, byla překročena hranice 1,5 mil. vyrobených aut, nicméně z hlediska meziročního vývoje nepatřila výroba aut mezi odvětví s největším meziročním růstem a z hlediska příspěvku ke kladné meziroční změně se umístila až na pomyslném třetím místě. V tomto ohledu se nejlépe dařilo elektrotechnickému a farmaceutickému průmyslu. Právě elektrotechnický průmysl v posledních letech těží z rozvoje výroby dopravních prostředků, a to nejen z výroby aut, ale i z výroby autobusů či kolejových vozidel. S problémy se naopak (kromě těžby uhlí) nově potýkalo strojírenství a kovodělný průmysl, kde byly zaznamenány největší meziroční propady ve výrobě. V nelehké situaci se aktuálně nachází například výroba surového železa a hutní zpracování kovů. Mezi odvětví, která si i z podstaty věci udržela výrobu zhruba na úrovni předchozího roku, patří výroba potravin a nápojů nebo energetický sektor.

Pokud se podíváme na vývoj tuzemské a zahraniční poptávky, můžeme pozorovat, že poptávka ze zahraničí byla ve srovnání s rokem 2018 nižší, domácí naopak mírně vyšší. Jedno z největších oslabení zahraniční poptávky je vidět u výroby základních kovů a slévárenství.
V průmyslu za rok 2019 ubylo řádově 13 tisíc zaměstnanců a logicky to nejvíce postihlo odvětví v útlumu. V ostatních odvětvích buď počet zaměstnanců klesl jen mírně, či stagnoval. Našla se však i odvětví, kde mírně rostl, například ve výrobě elektrických zařízení. Průměrná mzda byla vyšší řádově o dva tisíce korun a rostla plošně ve všech odvětvích.
Statistika nových průmyslových zakázek zatím vyznívá pro průmyslové podniky ve vybraných odvětvích relativně příznivě. Větší zásobu práce v podobě nových zakázek můžeme pozorovat v odvětvích výroby motorových vozidel, výroby elektrických zařízení a ve farmacii.

Situace v Evropě

A nyní plynule přejděme k hodnocení vývoje s ohledem na situaci v Evropě. Podle výsledků zveřejněných Eurostatem za rok 2019 průmyslová produkce za země EU28 meziročně klesla o 1,0 %. Česko se tak zařadilo mezi 10 zemí Evropské unie s meziročním poklesem průmyslové výroby. Nejhorší výsledek vykázalo Německo, výkon tamního průmyslu klesl meziročně o 4,7 %. Útlum se zde projevuje již delší dobu a zčásti se koncentruje do oblasti automobilového průmyslu. Proto i v tomto kontextu není meziroční pokles českého průmyslu takovým zklamáním. Nejvyšší nárůst naopak vykázaly Maďarsko a Polsko. Například Maďarsko se drží v růstu dlouhodobě. Má velký podíl strojírenského a také potravinářského průmyslu, stejně tak Polsko. Slovenský průmysl skončil meziročně v mírném plusu, nicméně podobně jako u nás můžeme ke konci roku pozorovat postupné zpomalování, resp. poklesy ve výrobě. Z dalších zemí s výrazným podílem na celkové průmyslové produkci EU28 mírně rostla výroba jen ve Francii. Itálie či Velká Británie se rovněž potýkaly s propadem průmyslové produkce.

Očekávání budoucího vývoje

Mezi průmyslovými podniky panuje určitá nejistota z budoucího vývoje. Z porovnání údajů ze statistiky konjunkturálních průzkumů a krátkodobé podnikové statistiky je patrné, že očekávání průmyslových podniků jsou poslední dobou pesimističtější (modrá čára), než ve skutečnosti ukazuje realita (červená čára). Ukazatale indikátoru důvěry v průmyslu navíc naznačují, že do budoucna by nemusel být pro průmyslové podniky problém s nedostatkem pracovníků, ale s nedostatkem zakázek. Navíc nad budoucím vývojem visí řada otazníků, zejména v podobě dalšího vývoje světové ekonomiky, ať už v souvislosti s brexitem, různými obchodními válkami či ve spojitosti s koronavirem. Výsledky za leden 2020 budou zveřejněny ve čtvrtek 12. března 2020.