Mladí přestávají pít, kouřit a fetovat, ale jsou víc na internetu

VYDÁNÍ: 02/2020
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Aktuální výsledky studií zaměřených na užívání návykových látek mezi školní mládeží v ČR ukazují výrazný pokles kouření cigaret i konzumace alkoholu ve školní populaci, a to včetně pravidelného a rizikového užívání, a také pokles míry zkušeností s nelegálními drogami. Je pravděpodobné, že vliv na míru zkušeností s návykovými látkami mají mimo jiné změny v trávení volného času mládeže, ke kterým dochází v posledních letech, a to zejména v souvislosti s rozvojem internetu, hraním digitálních her a trávením času na sociálních sítích.

Studie ESPAD

Užívání návykových látek v období dospívání s sebou přináší řadu rizik v oblasti zdraví i sociálního vývoje jednotlivce a současně zvyšuje rizika výskytu negativních zdravotních a sociálních důsledků v dospělosti. Rozsah užívání návykových látek u dospívajících se sleduje prostřednictvím dotazníkových studií. Nejvýznamnější z nich je Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD), která poskytuje srovnatelné údaje o rozsahu kouření, konzumace alkoholu a užívání nelegálních drog mezi 16letými studenty již od roku 1995. Studie se provádí v 35 zemích v rámci celé Evropy. V ČR ji koordinuje Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti ve spolupráci s Národním ústavem duševního zdraví.
Studie je zaměřena na žáky 9. ročníků základních škol a studenty 1. ročníků všech typů středních škol. Reprezentativní vzorek v roce 2015 tvořilo 2738 studentů. Vzhledem k tomu, že studie přinesla poměrně překvapivé výsledky, byla na jaře roku 2016 (tedy přibližně rok po sběrné fázi studie ESPAD 2015) rea­lizována tzv. validizační studie s cílem ověřit zjištěné výsledky.

Kouření cigaret a konzumace alkoholu

Zkušenost s kouřením cigaret mělo v roce 2015 celkem 66,1 % studentů. V posledních 30 dnech kouřilo 29,9 % studentů, častěji šlo o dívky (27,4 % chlapců a 32,2 % dívek), denně kouřilo 16,4 % studentů (15,3 % chlapců a 17,5 % dívek). Celkem 4,5 % dotázaných uvedlo denní kouření 11 a více cigaret.

Trendy v pravidelném kouření a rizikové konzumaci nadměrných dávek alkoholu v letech 1995 až 2016 (%)

Trendy v pravidelném kouření a rizikové konzumaci nadměrných dávek alkoholu v letech 1995 až 2016 (%)

Alkohol někdy v životě pilo 95,8 % dotázaných, v posledních 30 dnech pak 68,4 % studentů. Ukazatelem rizikové konzumace alkoholu je výskyt častého pití nadměrných dávek alkoholu, definovaného jako pití 5 a více sklenic alkoholu při jedné příležitosti (jedna sklenice odpovídá 0,5 l piva, 2 dcl vína nebo 4 cl destilátu). Alespoň jednou v posledním měsíci pilo nadměrné dávky alkoholu celkem 41,9 % šestnáctiletých (47,4 % chlapců a 36,5 % dívek), opakované pití 5 a více sklenic, tj. třikrát nebo častěji v posledních 30 dnech, uvedlo 12,1 % studentů (14,3 % chlapců a 10,1 % dívek). Celkem 39,1 % studentů uvedlo zkušenost s opilostí v posledním roce, tj. problémy s chůzí, mluvením nebo zvracení v důsledku pití alkoholu.
Oproti roku 2011 došlo k výraznému poklesu prevalence kouření cigaret u 16letých, a to včetně denního i silného kouření. Obdobně i v případě pití alkoholu je ve srovnání s rokem 2011 patrný výrazný pokles uváděné konzumace, a to až na úroveň sledovanou v roce 1995 (graf 1). Trend sledovaný v letech 2011 až 2015 dále pokračoval i v roce 2016, pozorované změny jsou tedy dlouhodobějšího charakteru.

Užívání nelegálních drog

Alespoň jednu zkušenost s užitím nelegální drogy v životě uvedlo celkem 37,4 % 16letých studentů. Nejčastěji šlo o konopné látky (marihuanu nebo hašiš), se kterými mělo zkušenost 36,8 % studentů. Užití jiné nelegální drogy bylo na řádově nižší úrovni: LSD a jiné halucinogeny užilo 3,8 %, halucinogenní houby 3,3 % a extázi 2,7 %. Zkušenost s užitím pervitinu, amfetaminů nebo kokainu uvedlo méně než 1,5 % dotázaných. Léky se sedativním účinkem získané bez lékařského předpisu užilo někdy v životě 15,7 % studentů.
Necelá polovina respondentů se zkušeností s konopnými látkami je užila jednou nebo dvakrát v životě (15,0 % všech studentů), zatímco větší podíl z těch, co konopné látky užili, tak učinil v životě opakovaně (21,9 % všech studentů).
Užití konopných látek šestkrát nebo častěji v životě uvedlo 14,4 % dotázaných. V tomto případě jde již o užívání, které nelze považovat za výjimečné experimentování, ale ještě nemusí znamenat užívání problémové. Časté užívání konopných látek uváděli více chlapci (14,8 %) než dívky (13,8 %).
Mezi lety 1995 až 2003 byl sledován postupný nárůst zkušeností studentů s užitím nelegálních drog, patrný zejména v případě konopných látek. Zatímco v roce 1995 užilo marihuanu 21,8 % studentů, v roce 2003 to bylo již 43,6 % studentů. V roce 2011 byl poprvé zaznamenán pokles zkušeností s konopnými látkami, který dále pokračoval i v období 2011 až 2016. K poklesu došlo i u ostatních drog – v případě extáze od roku 2003, u dalších drog již od roku 1999.

Vývoj zkušeností s nelegálními drogami (celoživotní prevalence) v letech 1995 až 2016 (%)

Vývoj zkušeností s nelegálními drogami (celoživotní prevalence) v letech 1995 až 2016 (%)

Hraní her a trávení času na internetu

V posledních letech dochází ke změnám v životním stylu mládeže i ve způsobu trávení volného času, a to zejména ve spojení s rozvojem internetu a sociálních sítí. Dospívající tráví méně času s vrstevníky venku a naopak více času ve virtuálním prostoru, čímž se snižuje příležitost, a tím i pravděpodobnost užití nějaké návykové látky. Na druhé straně se však v souvislosti s používáním nových technologií a trávením času na internetu prostřednictvím počítače či chytrého telefonu objevují jiná rizika (např. pokles pohybové aktivity, kyberšikana).
Na internetu tráví denně čas naprostá většina 16letých (83,9 %). K nejčastějším aktivitám patří komunikace přes sociální sítě (např. Facebook, Twitter, Skype, WhatsApp), vyhledávání informací, stahování hudby a videí a hraní her. Hraním počítačových her nebo her na mobilu tráví denně nebo téměř denně čas 27,6 % studentů, častěji se jedná o chlapce (49,8 %), dívky o něco častěji tráví čas na sociálních sítích. V běžný všední den tráví 41,5 % studentů na internetu 4 a více hodin, o víkendu dokonce 53,4 %, přičemž již dvě a více hodin denně na internetu je v zahraniční literatuře považováno za nadměrné. Samotní studenti často uvádějí, že tráví příliš času na sociálních sítích (51,7 %) a hraním her (22,0 %). Relativně vysoký je i podíl studentů, kteří uvedli, že se čas trávený na sociálních sítích a hraním her nelíbí jejich rodičům (36,8 %, resp. 20,2 % studentů).

ESPAD: Podrobnější informace o studii naleznete v časopisech Zaostřeno ZDE
a Demografie ZDE.

Mezinárodní zpráva ze studie ZDE.

Autor:
Zatím zde není žádný komentář.