Rostoucí propast mezi metropolí a regiony

VYDÁNÍ: 02/2020
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Podle nejnovějších údajů rostl HDP v roce 2018 ve všech krajích s výjimkou Karlovarského. Praha zůstává mezi nejbohatšími regiony Evropy.

První čtvrtletí roku bývá ve statistice věnováno pub­likování posledních údajů za uplynulý rok, stejně jako u národních účtů. První odhad hospodářského růstu v Česku za rok 2019 sice získáme v polovině února 2020, ovšem máme k dispozici soubor údajů o hrubém domácím produktu (HDP) v regionálním členění za rok 2018. Ten přináší bližší informace o výrazném ekonomickém rozvoji, který v posledních letech Česko zažívá. Přestože je agregovaný údaj o HDP sledovanější, může nám uniknout mnoho detailů a strukturálních proměn, které ukazuje regionální členění.
Celkově vzrostl HDP Česka v roce 2018 o 2,8 %, což bylo o 1,6 p. b. méně než v roce 2017. Zpomalení ekonomického růstu se týkalo většiny krajů, ale nebylo rovnoměrné. Zatímco například ve Středočeském kraji zpomalil přírůstek ze 7,7 % na 1,6 % a v Plzeňském ze 4,0 % na 0,4 %, v Praze a v Libereckém nebo Pardubickém kraji byl posun dolů jen o několik desetin p. b. Růst naopak zrychlil v Jihočeském a Jihomoravském kraji, oba tak dosáhly nejvyššího meziročního přírůstku HDP. V Jihomoravském to bylo 5,3 % a v Jihočeském 4,9 %. Okolo 4 % se umístila trojice krajů Pardubický (4,1 %), Liberecký (4,0 %) a Praha (3,9 %). Meziročně poklesl HDP v jediném kraji, a to v Karlovarském. Ve čtyřech krajích se HDP meziročně zvýšil o méně než jedno procento: v Plzeňském (0,4 %), Královéhradeckém (0,5 %), Ústeckém (0,6 %) a na Vysočině (0,8 %).

Reálný růst HDP v jednotlivých krajích v letech 2017 a 2018 (%)

Reálný růst HDP v jednotlivých krajích v letech 2017 a 2018 (%)

Služby – doména Prahy

Největší podíl na tvorbě českého HDP má dlouhodobě hlavní město. V roce 2018 to bylo 25,8 %. Druhý Středočeský kraj tvořil 11,6 % HDP. Důvodů tak výrazné ekonomické převahy metropole je hned několik. Ze všech krajů má Praha nejvyšší počet zaměstnaných (v roce 2018 to bylo 956,3 tisíce lidí) a zároveň se tu soustřeďují odvětví vytvářející vysokou přidanou hodnotu.
K ekonomické převaze hlavního města přispívá odvětvová struktura vytvořené hrubé přidané hodnoty (HPH), která se rovněž v jednotlivých krajích liší. V Praze jsou totiž koncentrována odvětví služeb (84,3 % HPH metropole, republikový průměr je 62,0 %). Podíl vysoce nad republikovým průměrem mají v Praze informační a komunikační činnosti (13,2 %), profesní, vědecké, technické a administrativní činnosti (12,8 %) a také peněžnictví a pojišťovnictví (9,4 %), tedy služby s vysokou přidanou hodnotou.
Druhý nejvyšší podíl služeb na HPH má Jihomoravský kraj. Přítomnost druhého největšího města a příznivé prostředí (několik vysokých škol a množství kvalifikované pracovní síly) se rovněž projevují vysokým podílem informačních a komunikačních činností (6,4 %) nebo profesních, vědeckých, technických a administrativních činností (7,4 %). I to se projevilo na nejvyšším přírůstku HDP v roce 2018. Příklad Karlovarského kraje ale ukazuje, že vysoký podíl služeb není zárukou růstu. Na Karlovarsku dominuje obchod, doprava, ubytování a pohostinství (20,4 % HPH v kraji), ostatní odvětví s vysokou přidanou hodnotou ale chybějí (informační a komunikační činnosti tvořily jen 1,1 % HPH – nejméně v ČR).
Odvětví služeb v roce 2018 rostla rychleji než průmysl, který je těsněji svázán se zahraniční poptávkou. Ta v roce 2018 zvolnila (projevilo se to například ve výrobě motorových vozidel). Zpomalení dynamiky v průmyslu se projevilo především u Královéhradeckého (mezi lety 2017 a 2018 zpomalil růst HDP o 9,7 p. b.) a Středočeského kraje (zpomalení o 6,1 p. b.), které patří mezi nejprůmyslovější. Ze čtyřprocentního růstu do stagnace se dostal HDP rovněž v Plzeňském kraji. Nejvyšší podíl průmyslu na tvorbě HPH měl v roce 2018 Zlínský kraj (43,9 %), v němž zvolnil růst HDP ze 4,0 % na 2,4 %.

HDP na osobu a čistý disponibilní příjem na osobu (r. 2018, tis. Kč)

HDP na osobu a čistý disponibilní příjem na osobu (r. 2018, tis. Kč)

 

Praha zaměstnává pracující z ostatních krajů

Dostupné údaje rovněž ukazují, že Praha přitahuje pracující z ostatních krajů (zejména Středočeského), čímž se zvyšuje i hodnota vytvořeného HDP. Pokud srovnáme střední počet obyvatel Prahy (1,30 milionu) a Středočeského kraje (1,36 milionu), je to v silném protikladu s celkovou zaměstnaností (Praha 956,3 tisíce, Středočeský kraj 617,3 tisíce). Uvážíme-li, že ke konci roku 2018 žilo v Praze 854,9 tisíce osob v produktivním věku (15 až 64), je jasné, že samotné hlavní město nemůže být dostatečnou zásobárnou pracovní síly.
To samozřejmě ovlivňuje i další ukazatele, například hodnotu HDP na osobu. Zde totiž dělíme hodnotu HDP v běžných cenách počtem obyvatel daného území, nikoli počtem osob, které produkt vytvořily. Hodnota HDP na osobu v Praze v roce 2018 činila 1,06 milionu korun, zatímco druhý Jihomoravský kraj daleko zaostával s 485,7 tisíce. Diskrepance mezi počtem obyvatel a počtem osob vytvářejících na daném území HDP zčásti snižuje HDP na osobu ve Středočeském kraji (453,5 tisíce). Pro srovnání: hodnota HDP vydělená počtem pracujících v Praze je 1,44 milionu, ve Středočeském kraji je stejný podíl 999,7 tisíce. Rozdíl stále zůstává, značně se ale zmenšil. Nejnižší hodnoty HDP na osobu v roce 2018 dosáhl Karlovarský kraj (323,7 tisíce korun), dále Ústecký kraj (359,0 tisíc) a Liberecký kraj (386,8 tisíce).
Na jisté zkreslení, které má srovnání krajů podle HDP na osobu, ukazuje i čistý disponibilní důchod domácností na jednoho obyvatele. Ten je opět nejvyšší v Praze (324,9 tisíce). Na druhém místě je Středočeský kraj s 258,5 tisíce. První trojici uzavírá Jihomoravský kraj (242,6 tisíce). Nejnižší čistý disponibilní příjem na osobu měly domácnosti v Ústeckém kraji (216,0 tisíc), Moravskoslezském kraji (223,2 tisíce) a Olomouckém kraji (223,4 tisíce).
Je vidět, že s výjimkou Prahy nejsou ve zbytku republiky ekonomické rozdíly mezi kraji už tak výrazné. V posledních letech se ale „rozevíraly nůžky“ mezi výkonem hlavního města a zbytku republiky. Patrné je to na nominálním HDP, HDP na osobu i ukazateli HDP na osobu upraveného o cenovou hladinu. Z pohledu tohoto ukazatele patří Praha mezi nejbohatší regiony Evropy. V roce 2017 dosahovala 187 % průměru EU, a byla tak nejbohatším regionem v rámci zemí, které vstoupily po roce 2000 do EU, a sedmým nejbohatším regionem vůbec.
Rozdíl mezi Prahou a ostatními kraji se začal prohlubovat po roce 2014. Praha byla mezi několika kraji, kde HDP začal reálně růst již v roce 2013, kdy ještě ČR trápila recese. V letech 2014 až 2018 si Praha držela silné růstové tempo, celkově se zde HDP zvýšil reálně o 24,7 % (nominálně o 36,0 %). Současná struktura hospodářského růstu (rostoucí odvětví služeb a slabší výkon průmyslu) dává tušit, že si hlavní město bude svou pozici upevňovat i nadále.

Autor: , vedoucí oddělení svodných analýz
Zatím zde není žádný komentář.