Výběr událostí z ČSÚ

VYDÁNÍ: 02/2020
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Zasedala Česká statistická společnost. Důvěra veřejnosti v ČSÚ je stále vysoká. Interaktivní porovnání krajů. Setkání předsedy ČSÚ s prezidentem

Zasedala Česká statistická společnost

V úterý 4. února 2020 se v budově ČSÚ v Praze konala členská schůze České statistické společnosti, na které předseda ČSÚ Marek Rojíček představil novou koncepci oborových cen statistiky.

Oborové ceny, které ČSÚ připravuje ve spolupráci s Českou statistickou společností, by kromě mimořádného přínosu pro rozvoj statistiky měly též ocenit významné uživatele statistiky, její popularizátory, obhájce a partnery. Připravované oborové ceny, které budou v roce 2020 vyhlášeny u příležitosti Světového dne statistiky, představují další prohlubování úzké spolupráce ČSÚ a České statistické společnosti. Účastníci členské schůze dále vyslechli odbornou přednášku doc. Jana Koláčka z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně na téma Vybrané aspekty analýzy funkcionálních dat, v níž přednášející přehledně představil tuto novou a prudce se rozvíjející oblast statistiky.
Česká statistická společnost do svých řad trvale zve nejen odborníky z řad tvůrců či uživatelů statistiky, ale i přátele statistiky a zájemce o statistiku včetně studentů.

Důvěra veřejnosti v ČSÚ je stále vysoká

Českému statistickému úřadu důvěřuje 61 % obyvatel. Úřad tak patří podle Centra pro výzkum veřejného mínění k vůbec nejdůvěryhodnějším institucím v zemi. Nedůvěra k ČSÚ je naopak ze všech zkoumaných institucí nejnižší.

Podle aktuálního hodnocení si Český statistický úřad spolu se starosty, obecními zastupitelstvy a Českou národní bankou stojí nejlépe s více než třípětinovým podílem důvěry veřejnosti. Podíl nedůvěřujících činí v případě ČSÚ 23 % a je ze všech zkoumaných institucí vůbec nejnižší. Hodnocení ČSÚ je z hlediska uváděné důvěry stabilní a významně se neliší ani od výsledků zaznamenaných v období let 2007 až 2019. Celých 71 % občanů si pak myslí, že ČSÚ je pro Českou republiku užitečnou institucí.

Důvěra a nedůvěra k ČSÚ v kontextu hodnocení jiných institucí (%)

Důvěra a nedůvěra k ČSÚ v kontextu hodnocení jiných institucí (%)

„Velice si vážím důvěry veřejnosti, která rozhodně není samozřejmá. Těší mne, že veřejnost chápe význam a důležitost nestranné a nezávislé statistiky pro společnost a považuje naše data za důvěryhodná. Je to pro nás samozřejmě závazek, ale i povzbuzení k ještě většímu zkvalitňování našich služeb,“ říká Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.
Nejčastěji se lidé setkávají s informacemi ČSÚ ve zpravodajství v médiích (73 %). Více než třetina respondentů (35 %) přišla do kontaktu s informacemi ČSÚ na internetových zpravodajských serverech, blozích a jiných stránkách, na sociálních sítích pak šestina z nich. Informace ČSÚ považuje 63 % obyvatel za důvěryhodné, za politicky nestranné považuje informace poskytované Českým statistickým úřadem 55 % dotázaných.
V povědomí veřejnosti je práce ČSÚ spojena především se sčítáním lidu, domů a bytů a se zjišťováním počtu obyvatel. Výrazná většina občanů si ČSÚ spojuje i se zpracováváním výsledků voleb, monitorováním ekonomického vývoje či zveřejňováním a poskytováním zjištěných informací.

 

Interaktivní porovnání krajů

Kvalitu života obyvatel České republiky měří ve čtrnácti krajích celkem 34 statistických ukazatelů, které Český statistický úřad prezentuje na svém webu v podobě atraktivních dynamických grafů s animacemi.

Míra nezaměstnanosti, medián mezd, množství oxidu uhelnatého ve vzduchu a naděje dožití patří mezi ukazatele, které společně s ukazateli z demografické, sociální a ekonomické statistiky či ze statistiky životního prostředí slouží k porovnávání vývoje našich regionů. Nově jsou teď zobrazovány ve třech typech dynamických grafů. Přestože každý z nich nabízí trochu jiný pohled na vývojové trendy vybraných ukazatelů, mají jedno společné, a to je názornost.
Graf „Pořadí krajů“ ukazuje nejen vývoj pořadí krajů ve vybraném ukazateli, ale také rozdíly mezi regiony. Graf „Vývoj“ přináší informace o změnách v jednotlivých krajích. Přitom oba umožňují volbu kritérií ke zvýraznění oblasti, která uživatele nejvíce zajímá, a nastavení barev k posouzení významnosti jevu. „Analytický bublinový graf“ dovoluje posuzovat vztahy více faktorů najednou. Dává možnost přidávat různé ukazatele na vodorovnou a svislou osu či porovnávat další parametry z pohledu velikosti a barvy bubliny příslušného kraje.
Všechny hodnoty zobrazovaných informací jsou navíc dostupné v přiložených tabulkách, k dispozici je také stručná metodika. K bližšímu seznámení s variantami nastavení grafů slouží statická a video nápověda.
Dynamické grafy, jakož i další uvedené informace jsou k dispozici na webu Českého statistického úřadu v sekci Regionální statistiky. Více ZDE.

Interaktivní porovnání krajů_01

Interaktivní porovnání krajů_02

Setkání předsedy ČSÚ s prezidentem

Marek Rojíček seznámil prezidenta republiky s připravovaným zákonem o sčítání lidu.

Dne 5. února navštívil předseda ČSÚ Marek Rojíček prezidena republiky Miloše Zemana. Nejdůležitějším tématem probíraným při schůzce na Pražském hradě byl zákon o sčítání lidu, jehož přijetí je nezbytnou podmínkou pro uskutečnění cenzu v roce 2021. Marek Rojíček seznámil prezidenta republiky s některými detaily zákona a prezident předsedu ČSÚ ubezpečil, že je připraven zákon po projednání Parlamentem podepsat.
V další části jednání Marek Rojíček informoval hlavu státu o současném makroekonomickém vývoji České republiky a o datových zdrojích, které ČSÚ ke sledování tohoto vývoje využívá.

Autor:
Zatím zde není žádný komentář.