České vysokoškolačky vystudují, ale nepracují

Míra zaměstnanosti vysokoškolaček v Česku je výrazně nižší než v evropských zemích. Zaměstnanost mužů absolventů vysokých škol je přitom u nás nadprůměrná.

Míry zaměstnanosti ukazují, kolik osob ve věku 15–64 let má placené zaměstnání. V celkovém číslu je na tom Česko velmi dobře, ve 3. čtvrtletí 2019 zde pracovalo 75,2 % lidí. V celé Evropské unii to bylo jen 68,8 %. Před námi najdeme jen Nizozemsko, Švédsko, Německo, Estonsko a Dánsko, zbylých 21 států je až za námi. V takovém Řecku je to pouze 57,4 % a v Itálii 59,4 %.
Pokud se zaměříme jen na muže, je postavení Česka ještě excelentnější. Míra zaměstnanosti je 82,0 %, přitom v celé sedmadvacítce 74,2 %. Poměřovat se s námi může jen Nizozemsko a Malta. V „nejhorším“ Řecku pracují jen dvě třetiny mužů.
Pro druhé pohlaví už to takto pěkné není, v Česku pracuje 68,2 % žen ve věku 15–64 let, v EU je to 63,3 %, odstup je menší a před námi už je 10 států. Nejvyšší míry zaměstnanosti žen vykazuje Švédsko (76,0 %), Nizozemsko (74,4 %) a Německo (73,3 %). Tyto země jsou tedy nejméně o pět procentních bodů před námi. Celoevropské číslo snižují zejména ženy v Řecku a Itálii, pracuje tam jen každá druhá.

Specifické míry zaměstnanosti (15–64 let) podle stupně vzdělání a pohlaví (%)

Klíčem jsou vysokoškolačky

Z řečeného je už jasné, že postavení Česka snižují ženy. Ale které? Podívejme se na přiložený graf zobrazující specifické míry zaměstnanosti podle stupně dosaženého vzdělání a pohlaví. Prvním smutným zjištěním je, že česká ekonomika nedokáže zaměstnat lidi s nízkým vzděláním. Jen tři z deseti osob se základním vzděláním zde pracují, zatímco evropský průměr je 46 %. U mužů je odstup ČR od EU ještě větší než u žen, což je však dané většími rozdíly na straně EU. Těchto lidí naštěstí není početně mnoho a nejčastěji jsou ve vyšších věkových kategoriích, takže se tu promítají i takové faktory jako předčasné odchody do starobního důchodu.
Naopak u středního vzdělání, které je u nás nejčastější, má Česko míry zaměstnanosti vyšší pro obě pohlaví. Pokud populární rčení říká o Češích, že jsou národem středoškoláků, pak by to možná mohlo být rozšířeno na „národ pracujících středoškoláků“.
Totéž by bylo použitelné i u vysokoškoláků, ale již ne u žen vysokoškolaček! Zatímco čeští muži vysokoškoláci jsou „pracovitější“ než evropský průměr o více než 5 procentních bodů (p. b.), pak české vysokoškolačky mají naopak míru zaměstnanosti o víc než 4 p. b. nižší. Na celoevropské úrovni platí, že pokud žena vystuduje VŠ, pak se její míra zaměstnanosti obrovským způsobem zvyšuje proti středoškolačce. U českých žen je tento rozdíl nepatrný. V souhrnu pak skokově narůstá rozdíl mezi zaměstnaností vysokoškoláků a vysokoškolaček. Jestliže v EU je odstup mužů 6,6 p. b., v ČR se otevírá mnohem větší propast: čeští vysokoškoláci mají míru zaměstnanosti vyšší o 16,2 p. b. než vysokoškolačky.

Jak pracují absolventi?

Výsledky šetření pracovních sil zveřejňované Eurostatem umožňují i pohled na absolventy, kteří čerstvě dokončili studium. V souhrnném pohledu na EU má Česko opět dobré postavení, devět z deseti našich absolventů rovnou nastupuje do zaměstnání, zatímco v celé sedmadvacítce je jejich míra zaměstnanosti za rok 2018 jen 81,6 %. Náskok před EU má Česko jak u středoškolského, tak u vysokoškolského studia. To se nepochybně vztahuje i k tomu, že nových absolventů je v ČR málo, jsou totiž z populačně slabých ročníků narozených v 90. letech, takže ani nestačí nahrazovat silné seniorské ročníky uvolňované z pracovních míst a mířící do starobního důchodu. Míra zaměstnanosti českých vysokoškolských absolventů je proto 91,5 %, zatímco na úrovni celé EU je to jen 85,5 %.
U českých absolventů však opět najdeme nepřiměřeně velký rozestup mezi muži a ženami. Mužští absolventi mají míru zaměstnanosti 95,9 % a ženy 83,3 %, tedy nižší o 12,6 p. b. Celoevropské údaje jsou 83,3 % pro muže a 80,0 % pro ženy, rozdíl je tedy pouze 3,3 p. b. Velmi vysoké rozdíly jako v ČR najdeme ještě na Slovensku a v Maďarsku, kde je také velmi dlouhá mateřská a rodičovská dovolená. Vysvětlení se tedy nabízí a je spojeno s vnímáním tradičních rolí pro obě pohlaví, rodinným životem a také s tím spojenou legislativou.
Zajímavý je i pohled na vývoj v čase. Česká míra zaměstnanosti vysokoškolaček byla ještě v roce 2005 na úrovni srovnatelné s průměrem EU (mezi 77 a 78 %), avšak do roku 2009 klesla pod 75 %, zatímco celoevropská míra stoupala opačným směrem k 80 %. Naopak posledních pět let sledujeme rychlý růst míry zaměstnanosti u vysokoškolsky i středoškolsky vzdělaných žen, který výrazně předčí mírnější růst v EU.

Neet* celkem a ti, co nechtějí pracovat, 15–34 let (%)

*Pozn.: Lidé, kteří nepracují, nestudují ani se nepřipravují na zaměstnání.

Žen na dávkách máme nadprůměrně

Na mladou generaci ve věku 15–34 let se můžeme podívat ještě jiným pohledem. Eurostat používá ukazatel NEET (not in employment, education or training), jenž zahrnuje lidi, kteří nepracují ani nestudují ani se nepřipravují na zaměstnání. Tato skupina je problematická, protože svými příjmy závisí na jiných osobách či na dávkách. Takových osob bylo v kategorii 15–34 let v roce 2018 v EU celkem 14,4 %, v Česku 12,5 %. Kromě let 2003–2006 ČR vždy vykazovala jejich menší podíl.
Česko se však výrazně liší ve vnitřním rozdělení této skupiny. V EU převládají ti, kteří by pracovat chtěli (8,8 %), zatímco u nás je tato skupina menšinová (3,0 %), neboť většina (9,5 %) uvádí, že pracovat nechce. Takových je v EU jen 5,6 %.
Zároveň Eurostat ve svých analýzách upozorňuje na vysoký rozdíl mezi proporcí NEET u mužů a u žen a jmenuje Česko jako extrémní případ. Celoevropsky je u mužů ve věku 15–34 let NEET 11,2 %, v Česku jen 4,0 %. Pro české ženy zaznamenáváme hodnotu NEET 21,4 %, což je o dost více než průměr EU (17,8 %). A rozdíl se ještě více prohloubí, pokud vyfiltrujeme osoby, které ve VŠPS uvedly, že nechtějí pracovat. U mužů v ČR podíl NEET spadne na 1,7 %, zatímco celoevropská hodnota je 2,7 %. Ženy však oproti nadstandardně pracovitým českým mužům zůstávají na vysoké hodnotě 17,8 %, přičemž celoevropská hodnota je pouze 8,6 %. Takže zatímco na jednoho bezprizorného muže v EU připadají zhruba tři ženy, na českého více než deset.
Uvedená propast se prohlubuje s postupujícím věkem. Zpočátku je užší, avšak pro kategorii 30–34 let vystoupá NEET pro české ženy až nad 35 %. Je tedy vidět, že zásadním faktorem, který u nás vyřazuje ženy z pracovního procesu, je rodičovství. Zaměstnanost českých mužů naopak tato fáze života nijak výrazně neovlivňuje. Muži zůstávají na pracovišti a pokračují v budování kariéry i po narození dětí.

Poznámka:
Výběrové šetření pracovních sil se provádí pravidelně nejen v Česku, ale ve všech evropských státech, a to s jednotnou metodikou koordinovanou na úrovni Eurostatu (statistického úřadu EU). To umožňuje bez problémů porovnávat úrovně i struktury zaměstnanosti v různých tříděních, a nahlédnout tak, v čem je naše země specifická.

Více informací na www.czso.cz

Vzdělávání