Díváme se na počty zemřelých osob správně?

VYDÁNÍ: 04/2020
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Jen samotný počet zemřelých osob o úmrtnosti nevypovídá.

Velmi často, v současné době především v souvislosti se zasažením populace novým typem koronaviru, média kolem nás prezentují úmrtnost, nemocnost (morbiditu) či smrtnost (letalitu) na různé choroby prostřednictvím absolutních počtů. Tato čísla však mohou být sama o sobě zkreslující a jejich interpretace je mnohdy zavádějící. Pro objektivní posouzení je nutné zasadit je do určitého kontextu a vzít v úvahu určité podmíněnosti.

Standardizovaná míra úmrtnosti a hrubá míra úmrtnosti v okresech
Praha-východ a Jeseník

Standardizovaná míra úmrtnosti a hrubá míra úmrtnosti v okresech Praha-východ a Jeseník

Závislost na čase a okolnostech

Úmrtnost je společně s porodností základní složkou přirozené měny obyvatelstva. Je ovlivněna celou řadou faktorů společenských, sociálních či ekonomických a je také považována za jeden ze základních ukazatelů hodnocení zdravotního stavu obyvatelstva jak v čase, tak i na určitém území. Zpravidla bývá odděleně sledována u mužů a žen. Úmrtnost se během lidského života mění. V určitém věku je člověk vystaven specifickým faktorům, které se promítají do intenzity úmrtnosti v dané fázi života, jako je například po narození kojenecká úmrtnost, v mládí úmrtnost následkem dopravních nehod či ve stáří úmrtí ve spojení s degenerativními typy nemocí. V historii docházelo k podstatným změnám jak v intenzitě, tak ve struktuře úmrtnosti a hlavních příčin smrti, což částečně popisují také jednotlivé fáze demografické revoluce, od úmrtnosti následkem různých zranění přes epidemie nemocí způsobených nedostatečnou hygienou, smrt zapříčiněnou různými infekčními chorobami, kardiovaskulárními nemocemi až po úmrtnost na novotvary v době současné. Rozdíly v úmrtnosti jsou patrné také mezi pohlavími. Ty jsou v moderních společnostech podmíněny jak biologickými rozdílnostmi mezi muži a ženami, tak například diverzitou vykonávaných činností nejen z hlediska profesí, ale i v běžném životě či stravovacími návyky. Jak se bude vyvíjet úmrtnost a jaké faktory se na její intenzitě budou v budoucnu podílet, to ukáže čas. Velký vliv jistě bude mít rozvoj v oblasti genetiky, zdravotnictví, moderních technologií a v neposlední řadě i změny ve způsobu života a dlouhodobých návycích obyvatelstva.

Standardizovaná úmrtnost žen v okresech, 2014–2018

 

Standardizovaná úmrtnost žen v okresech, 2014–2018

Závislost na věkovém složení obyvatelstva

Důležitým faktorem, který je v případě hodnocení úmrtnosti nutné brát v úvahu, je především věkové složení příslušné populace. Určitě bude jiná úmrtnost v zemích subsaharské Afriky s vysokým zastoupením dětí v porovnání s Japonskem – zemí s nejstarší populací na světě. Z toho vyplývá, že pro hodnocení úmrtnosti není optimálním ukazatelem absolutní počet zemřelých osob vztažený k počtu obyvatel žijících ve stejném čase na daném území. Tento ukazatel se nazývá hrubá míra úmrtnosti a pro zjednodušené vyjádření úmrtnostních poměrů se používá velmi často. Podíváme-li se na něj na příkladu okresů v České republice v roce 2018, nejnižší hrubou míru úmrtnosti měly okresy v sousedství hlavního města, které od poloviny 90. let zaznamenávají v návaznosti na proces suburbanizace vysoké přírůstky obyvatelstva. V okrese Praha-východ činila hrubá míra úmrtnosti 7,6 ‰, v okrese Praha-západ to bylo 7,7 ‰. Na druhém konci pomyslného žebříčku se s nejvyššími hodnotami hrubé míry úmrtnosti nacházely severomoravské okresy Jeseník s 13 ‰ a Karviná s 12,4 ‰.
Vyplývalo by snad z porovnání těchto dvou hodnot, že úmrtnost v okrese Jeseník je o více než dvě třetiny vyšší než v okrese Praha-východ? Určitě ne. K lepšímu pochopení, proč tomu tak není, nám může posloužit ukazatel průměrného věku obyvatelstva žijícího na daném území. Ten koncem roku 2018 dosáhl v okrese Jeseník hodnoty 43,7 roku, zatímco obyvatelstvu okresu Praha-východ bylo v průměru 38,6 roku. Je tedy velmi pravděpodobné, že mezi obyvatelstvem žijícím v těchto dvou okresech měly také rozdílné zastoupení osoby ve věku, v němž se vyskytuje nejvyšší intenzita úmrtnosti, tedy senioři. V okrese Praha-východ dosáhl koncem roku 2018 podíl osob 65letých a starších na celkovém obyvatelstvu hodnoty 14,8 %, zatímco v okrese Jeseník tvořily tyto osoby 21,3 % všech obyvatel.

Standardizovaná úmrtnost mužů v okresech, 2014–2018

Standardizovaná úmrtnost mužů v okresech, 2014–2018

Standardizovaná populace

Pro věrohodné posouzení, nakolik se v různých okresech skutečně liší celková úmrtnost, by bylo nejlepší, kdyby měly tyto okresy stejné složení obyvatelstva z hlediska věku. A právě pro takovéto porovnání se používá metoda standardizace, která hodnotí rozdíly v celkové úmrtnosti prostřednictvím věkově srovnatelné populace, tzv. standardizované populace. Za standard může být brána například populace České republiky či standardizované rozvrstvení populace stanovené některými mezinárodními institucemi, jako jsou například Světová zdravotnická organizace (WHO) či Eurostat. Vzhledem k poměrně malému počtu obyvatel v okresech je také vhodnější pro eliminaci výkyvů v důsledku kolísavých hodnot použít údaje v souhrnu posledních pěti let. Spočítáme-li si, jaká je intenzita úmrtnosti v jednotlivých věkových skupinách, a tuto intenzitu úmrtnosti promítneme do tzv. standardu populace stanoveného Eurostatem v roce 2013, zjistíme, že úmrtnost v okrese Jeseník dosahovala v letech 2014–2018 hodnoty 1 400, přičemž standardizovaná úmrtnost v okrese Praha-východ byla 1 198. Z toho vyplývá, že úmrtnost na Jesenicku není až tak rozdílná, jak by napovídal ukazatel hrubé míry úmrtnosti. Standardizovaná úmrtnost je zde v porovnání s okresem Praha-východ vyšší o 17 %.
Prostředků pro analýzu úmrtnosti je celá řada, na přední pozici stojí úmrtnostní tabulky a ukazatel naděje dožití. Metody standardizace je vhodné užít všude tam, kde je potřeba eliminovat vliv věkového složení. Jejich použití tak přinese lepší náhled, věrohodnější popis a interpretaci dané skutečnosti.

Standardizovaná úmrtnost celkem v okresech, 2014–2018

Standardizovaná úmrtnost žen v okresech, 2014–2018

Zatím zde není žádný komentář.