Farmaceutický průmysl v Česku – malý, ale dynamický obor

VYDÁNÍ: 04/2020
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Výkony farmaceutického průmyslu v posledních letech akcelerovaly. Role farmacie v průmyslové skladbě ČR je na rozdíl od některých států EU stále okrajová.

Farmacie představuje jak v Česku, tak i ve většině vyspělých ekonomik jeden z nejdynamičtějších průmyslových oborů. Její produkty, vyráběné chemickými i biotechnologickými procesy, nacházejí uplatnění zejména v humánním i veterinárním lékařství. Vysoká přidaná hodnota generovaná tímto oborem souvisí s technologickou náročností na výzkum a vývoj i s potřebou kvalifikované pracovní síly. Spolu např. s příbuzným chemickým průmyslem je tak tradičně řazena k high-tech průmyslovým oborům. Odvětví se člení na dva segmenty – výrobu základních farmaceutických substancí (např. krev, kultury mikroorganismů) a výrobu konečných lékových forem (samostatné léky, homeopatika, vakcíny, adhezivní obvazy, lékárničky první pomoci). Druhý segment je jak v Česku, tak ve většině států EU výrazně dominantní.

Loňský růst patřil k nejvyšším

Farmaceutický průmysl patří v tuzemsku k nejrychleji rostoucím průmyslovým oborům. Za období od konce poslední recese (2014 až 2019) vzrostla jeho produkce v úhrnu o 55 %. Z ostatních oborů dosáhla vyšší dynamiky jen výroba motorových vozidel (60 %). Zatímco mezi roky 2005 a 2016 farmaceutická produkce zhruba kopírovala celkový vývoj průmyslu (včetně krátkodobých cyklických propadů), v posledních třech letech akcelerovala. V roce 2019 vzrostla o 18 %, vyšší tempo bylo v tomto tisíciletí zaznamenáno jen v roce 2005. Tržby posílily dokonce nejvíce v dostupné řadě (od roku 2001), téměř o pětinu vzrostla meziročně jak domácí, tak i zahraniční poptávka. Přestože farmacie patří k nejmenším oborům, její příspěvek k meziročnímu růstu celkové průmyslové produkce byl loni v konkurenci bezmála třiceti dalších oborů druhý nejvyšší (+0,2 p. b., elektrotechnický průmysl +0,3 p. b.). Vyhlídky farmaceutického průmyslu zůstaly i na přelomu let 2019 a 2020 příznivé. V posledním loňském čtvrtletí vzrostla hodnota nových zakázek meziročně o 15 % (v celém průmyslu o 5 % klesla).
Dynamický růst výkonu farmacie loni souvisel rovněž s organizačními změnami, které posílily pozici výrobců generik. Projevily se ale i dlouhodobě působící vlivy. Proces stárnutí obyvatelstva doprovázený rozšířením stále náročnějších léčebných postupů stimuluje také poptávku po farmaceutických produktech. Větší důraz na zdravý životní styl a prevenci se spolu s rostoucími příjmy domácností odráží v růstu výdajů na volně prodejné léky. Vedle toho působí i obtížněji predikovatelné vlivy (nástup epidemií, vytváření hmotných rezerv států).

Index průmyslové produkce a zaměstnanost – srovnání odvětví farmacie a celého průmyslu v ČR (úroveň roku 2000 = 100)

Index průmyslové produkce a zaměstnanost – srovnání odvětví farmacie a celého průmyslu v ČR (úroveň roku 2000 = 100)

Vysoký podíl podniků pod zahraniční kontrolou

V odvětví farmacie působila v ČR koncem loňského roku více než stovka aktivních subjektů zaměstnávajících téměř 11 tisíc pracovníků. Většina podniků byla soustředěna v aglomeracích Prahy, Brna a Ostravy, naopak jen minimální zastoupení měly v jihozápadních Čechách či na Vysočině. Ráz odvětví určují větší subjekty. Podniky s více než 250 zaměstnanci, tvořící zde již desetinu všech subjektů, koncentrovaly dvě třetiny všech zaměstnaných, tři čtvrtiny tržeb i přidané hodnoty a více než 80 % hrubého provozního přebytku. Ve všech ukazatelích se jednalo o znatelně vyšší podíly než v celém zpracovatelském průmyslu, kde např. u zaměstnanosti šlo v roce 2017 jen o 46 %. Farmaceutický průmysl je typický výraznou rolí podniků pod zahraniční kontrolou (soustřeďují téměř tři čtvrtiny pracovníků). To se projevuje i značnou exportní orientací oboru. Čtyři pětiny jeho tržeb jsou v posledních letech realizovány prostřednictvím přímého vývozu (v celém průmyslu tři pětiny).

Deficit obchodu se prohluboval

Loni byly z ČR vyvezeny farmaceutické výrobky v hodnotě 51,4 mld. korun, dovoz činil 105,4 mld. Deficit obchodu tohoto zboží je dlouhodobým jevem – mezi roky 2008 a 2016 osciloval mezi 40 až 47 mld. korun, v dalších letech se prohluboval. Z podrobnějších údajů o přeshraničním pohybu zboží plyne, že do současné EU směřovalo loni 82 % tuzemského vývozu, na dovozu byl podíl EU 77 %. V obdobích hospodářského růstu orientace na státy EU posilovala. Klíčovými vývozními partnery ČR byly loni Německo (28 % celkového vývozu), Dánsko (14 %), Slovensko (12 %), s větším odstupem následovaly USA a Rakousko (shodně po 5 %). Relativně významný byl také export do Polska, Francie, Nizozemska, z mimo­unijních teritorií pak Ruska a Velké Británie. Exportní vazby byly loni zaznamenány s bezmála 150 státy světa. V případě dovozu putovala pětina produktů z Německa, dvanáctina shodně z Francie a Dánska, přes 5 % ještě z USA, Švýcarska, Nizozemska a Itálie. Za celkovým deficitem obchodu stojí dlouhodobě negativní bilance ČR s většinou států EU, kterou jen mírně kompenzuje přebytek zejména se Slovenskem a Ruskem.

Podíl farmacie na hrubé přidané hodnotě a zaměstnanosti v celém průmyslu a průměrná meziroční změna produkce ve farmaceutickém průmyslu (%, ve vybraných evropských státech)

Podíl farmacie na hrubé přidané hodnotě a zaměstnanosti v celém průmyslu a průměrná meziroční změna produkce ve farmaceutickém průmyslu (%, ve vybraných evropských státech)

Větší zaměření na vědu a výzkum

Každý pětadvacátý pracovník v rámci farmaceutického průmyslu působil v roce 2018 ve výzkumu a vývoji (VaV). Společně s výrobou počítačů a elektronických a optických přístrojů šlo o nejvyšší podíl mezi obory zpracovatelského průmyslu. V automobilovém průmyslu to byl zhruba každý čtyřicátý. I poměr výdajů na VaV k celkové produkci řadil farmacii na čelní místo, těsně za výrobu ostatních dopravních prostředků (kolejové vozy, letadla). Mezi lety 2010 a 2018 však farmacie zaznamenala citelně pomalejší růst jak počtu pracovníků, tak zejména výdajů na VaV (o 31 %) než většina oborů zpracovatelského průmyslu. Např. v automobilovém průmyslu došlo k růstu o 267 %, v elektrotechnickém o 216 %.
Vlivem těsnějšího spojení s vědou a výzkumem klade farmaceutický průmysl vyšší kvalifikační nároky na pracovníky. To se odráží i na průměrné mzdě, jež zde v roce 2019 činila 38,3 tis. korun a patřila v rámci průmyslu k nejvyšším – po energetice (49,0 tis.) a výrobě motorových vozidel (39,9 tis.). Mzda ve farmacii vzrostla meziročně o 5,7 %, v celém průmyslu o 6,0 %.

Podíl farmacie na zaměstnanosti je u nás nízký

Dle údajů z roku 2017 tvořilo odvětví farmacie 1,4 % hrubé přidané hodnoty celého průmyslu v ČR a na zaměstnanosti se podílelo 0,8 %. Role farmacie v rámci tuzemského průmyslu byla nižší nejen ve srovnání s celou EU (kde tyto podíly činily 4,5 % a 1,6 %), ale i s většinou států střední a východní Evropy, jež vstoupily do Unie po roce 2000. Výraznější průmyslovou specializaci měly v tomto směru Irsko, Dánsko či Belgie a také některé malé ekonomiky (např. Slovinsko). Z mimounijních států Evropy vynikalo Švýcarsko, kde farmacie vytvářela čtvrtinu přidané hodnoty veškerého průmyslu a 5 % výkonu celé ekonomiky. Farmaceutický průmysl v jednotlivých zemích se výrazně odlišuje v zastoupení inovativních aktivit. Ve Švýcarsku a Belgii se v roce 2017 více než pětina pracovníků farmacie zabývala výzkumem a vývojem (v Dánsku skoro třetina). Naopak v polovině států EU to nebyla ani desetina (vedle Irska či Řecka šlo hlavně o drtivou část novějších členů Unie kromě Slovinska a Maďarska). Farmaceutický průmysl se v tomto bloku států orientuje především na kapitálově méně náročnou produkci generických léčiv. Nelze ale zapomínat, že významná část pracovníků zabývajících se vývojem léčiv působí v klinickém výzkumu mimo podnikatelský sektor.

Autor: , analytik ČSÚ
Zatím zde není žádný komentář.