Jak se u nás bydlí

VYDÁNÍ: 04/2020
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

V Česku se blížíme stavu, kdy v jednom bytě budou žít v průměru dva obyvatelé. Průměrné stáří domovního fondu se však zvyšuje a dosahuje téměř 50 let.

Komplexní souhrnné údaje o domovním a bytovém fondu v ČR získáváme vždy při pravidelném sčítání lidu, domů a bytů. To zatím poslední proběhlo v březnu 2011 a následující článek proto popisuje situaci k uvedenému datu.
Domovní fond zahrnoval více než 2 miliony domů, z nichž převážnou většinu (88 %) tvořily domy rodinné. Počet bytů se v roce 2011 vyšplhal na 4 756 572, což ve srovnání s rokem 1991 představovalo nárůst o téměř 680 tisíc bytů. Na 1 000 obyvatel tak vycházelo 456 bytů. Pokud však vezmeme v úvahu, že 280 tisíc osob žilo mimo byty (např. na ubytovně, v noclehárně apod.), a v porovnání počítáme pouze s osobami žijícími v bytech, dostaneme se na poměr 469 bytů na 1 000 obyvatel. Blížíme se tak situaci, kdy jeden byt připadne v průměru na 2 obyvatele.
Domy se člení na 3 hlavní kategorie: rodinné domy, bytové domy a ostatní budovy. Podíl rodinných domů se od roku 1991 plynule zvyšoval, přičemž v rámci této kategorie tvořily více než tři čtvrtiny samostatné rodinné domy. Řadových domů bylo 15,5 % a necelých 8 % připadalo na dvojdomky.
Bytových domů bylo přibližně 10 % a jejich podíl na celkovém domovním fondu se postupně snižoval. Ostatní budovy zaujímaly v celkovém domovním fondu asi 2 %.
Struktura bytového fondu podle druhu domu je ve srovnání s domovním fondem diametrálně odlišná. Poměr bytů v rodinných a bytových domech je totiž velmi vyrovnaný s mírnou převahou bytů v bytových domech (47,4 : 51,2 %). Od roku 1991 se z důvodu dynamického rozvoje individuální výstavby rozestup mezi oběma kategoriemi postupně snižoval.

Obydlené byty podle velikosti obytné plochy a druhu domu (%, březen 2011)

Obydlené byty podle velikosti obytné plochy a druhu domu (%, březen 2011)

Domovní fond stárne

Průměrné stáří obydleného domovního fondu bylo 49,8 roku, což znamenalo nárůst o téměř 3 roky oproti sčítání v roce 2001 (46,9 roku). Počty nově postavených či zrekonstruovaných domů tak nestačily eliminovat stárnutí domů pocházejících z doby před více než padesáti lety. Rodinné domy byly v roce 2011 v průměru o necelé 3 roky mladší než bytové domy, ještě starší než bytové domy však byly domy v ostatních budovách, jejichž průměrné stáří dosahovalo 56,4 roku.
Podle výsledků sčítání 2011 bylo v období od předchozího sčítání postaveno nebo zásadně zrekonstruo­váno téměř 220 tisíc obydlených domů s byty, což je největší počet za posledních 30 let. Pro srovnání, z celkového domovního fondu bylo po roce 1991 postaveno či zrekonstruováno 23,7 % domovního fondu s byty, mezi lety 1946–1990 to bylo 46 % a z období do konce druhé světové války pochází 30,4 % domů. Obzvlášť intenzivní výstavba nových domů probíhala v 70. letech, z nichž pochází přes 15 % domů.

Průměrné stáří obydlených domů s byty v krajích ČR (březen 2011)

Průměrné stáří obydlených domů s byty v krajích ČR (březen 2011)

Převažují soukromí vlastníci

Zatímco u rodinných domů převažuje stabilně vlastnictví soukromou osobou, v případě bytových domů došlo po roce 1989 k velkým změnám vlastnické struktury. Nejvíce zastoupenou formou vlastnictví zde v roce 2011 bylo spoluvlastnictví vlastníků bytů (37,5 %). Druhým nejčastějším vlastníkem obydlených bytových domů byly fyzické osoby (18 %), které tak předstihly obce a stát, jejichž zastoupení se během deseti let propadlo z 28,6 % na 15,5 %. Srovnatelný podíl bytových domů vlastnila i bytová družstva.
Z hlediska uživatele bytu dominovaly v rodinných domech byty ve vlastním domě (86,5 %). Mnohem méně častým způsobem užívání bylo jiné bezplatné užívání bytu (8 %) a pouze 4 % bytů v rodinných domech byla užívána na základě nájemní smlouvy.
V bytových domech se v roce 2011 nacházelo téměř stejné množství bytů v osobním vlastnictví a bytů nájemních (39,5 %, resp. 39,8 %). Podíl družstevních bytů činil 18,5 %. Při porovnání s údaji z předchozích sčítání lze vysledovat trend nárůstu zastoupení bytů ve vlastnictví na úkor nájemních a družstevních bytů.

Vývoj obydlených bytů podle právního důvodu užívání mezi sčítáními 1991 a 2011 (%)

Vývoj obydlených bytů podle právního důvodu užívání mezi sčítáními 1991 a 2011 (%)

Velikost bytů je poplatná době výstavby

Velikostní dispozice bytů se významně liší podle období výstavby, které odráželo soudobé potřeby a poptávku na bytovém trhu. V období první republiky až do roku 1945 byly v bytových domech nejvíce rozšířeny byty se 2 obytnými místnostmi, v poválečném období až do roku 1960 již jednoznačně dominovaly třípokojové byty a během 70. a 80. let byly stavěny bytové domy nejčastěji s byty se 4 pokoji. Ke zvratu došlo po roce 1990, kdy se dramaticky zvýšil podíl nejmenších bytů s 1 a 2 pokoji. V letech 2001–2011 se však staly nejčetnější kategorií byty se 3 místnostmi, jejichž podíl vzrostl na necelou třetinu. Podíl čtyřpokojových bytů se naopak propadl na 22 %.
Dalším velikostním parametrem bytu odvozovaným v rámci sčítání je obytná plocha. V roce 2011 převažovaly byty s plochou mezi 40 až 59,9 m², kterých byla téměř třetina z celkového počtu. Zhruba čtvrtina bytů měla obytnou plochu mezi 60 až 79,9 m² a dále s 15 %, resp. 12 % následovaly byty o velikosti 20 až 39,9 m² a 80 až 99,9 m². Nejméně bylo bytů do 19,9 m².
Z porovnání dat z posledních tří cenzů lze vysledovat trend zvyšování obytné plochy bytů, i když nárůst v poslední dekádě lze zčásti přičíst i změně metodiky výpočtu. V roce 2001 měl obydlený byt průměrnou obytnou plochu 49,5 m², v roce 2011 to bylo již 65,3 m². Celková plocha bytu zaujímala v průměru 86,7 m², což bylo o zhruba 10 m² více než při sčítání 2001. Průměrná celková plocha bytů v rodinných domech přesáhla již 109 m², zatímco v bytových domech činila jen 68,5 m².

Domovní a bytový fond (březen 2011)

Domovní a bytový fond (březen 2011)

Spolu nás bydlí stále méně

Mezi důležité ukazatele úrovně bydlení patří také průměrný počet obvykle bydlících osob na byt. Srovnání s výsledky předchozích sčítání odhaluje, že se jeho hodnota již několik desetiletí v řadě plynule snižovala, což lze primárně vysvětlit vyšším přírůstkem obydlených bytů ve srovnání s počtem obyvatel. Určitě se také projevila polistopadová proměna struktury domácností, zejména pak nárůst počtu domácností jednotlivců žijících v bytech samostatně.
Jestliže v roce 1970 žilo v jednom bytě v průměru 3,15 osoby, tak v roce 1991 to bylo již jen 2,76 osoby a o dvacet let později se průměrný počet obvykle bydlících osob na 1 byt poprvé snížil pod hodnotu 2,5. Na 1 byt v bytovém domě připadalo v průměru 2,21 osoby, což bylo o téměř 0,6 osoby méně než v rodinných domech.

Průměrné ceny bytů (Kč)

Průměrné ceny bytů (Kč)

Splachovací záchod už není luxusem

V rámci sčítání je zaznamenávána také úroveň technické vybavenosti bytů, která se při porovnání časových řad vytrvale zvyšovala. Nejvyšší relativní nárůst zaznamenala vybavenost bytových domácností osobním počítačem, který byl v roce 2011 součástí téměř dvou třetin bytů. K výraznému zlepšení došlo také u vybavenosti bytů ústředním topením, kterým topilo již více než 8 z 10 bytů, a plynem, jejž měly v roce 2011 zavedeny více než dvě třetiny bytů. Na kanalizační přípojku byly při posledním cenzu napojeny téměř čtyři pětiny bytů, přičemž další necelá pětina měla alespoň vlastní žumpu či jímku. Skoro každý byt byl potom vybavený vodovodem s teplou vodou, koupelnou či sprchovým koutem a splachovacím záchodem.

Autor: , oddělení koordinace přípravy a zpracování sčítání
Zatím zde není žádný komentář.