Mzdy v loňském roce mírně zpomalovaly, trh práce se stále udržoval vysoko

VYDÁNÍ: 03/2020
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Zaměstnanost v Česku se loni udržovala na rekordně vysokých hodnotách, i když na konci roku již drobně poklesla. Růst průměrné mzdy ve 4. čtvrtletí o 6,7 % byl poněkud slabší než dříve, kvůli rostoucí inflaci byl reálný mzdový nárůst jen 3,6 %.

Rok 2019 byl v mnoha oblastech přelomový. Na jeho počátku lze vysledovat historicky nejnižší úroveň nezaměstnanosti, kterou naposled česká ekonomika vykazovala jen předtím, než začala fungovat jako tržní, tedy v 90. letech minulého století. Na druhé straně také počet zaměstnaných osob vystoupal na rekordní úroveň. Zrcadlově k historicky nízké nezaměstnanosti vzrostl do enormní výše počet volných pracovních míst. Poněvadž domácí nabídka nedokázala pokrývat poptávku podniků po pracovní síle, došlo v Česku k výraznému zvyšování počtu pracujících cizinců ze zemí s vyšší nezaměstnaností a levnou pracovní silou, zejména z Ukrajiny, ale též z balkánských a dalších zemí.
Této složité situaci odpovídal i silný tlak na zvyšování výdělků, který však byl brzděn z druhé strany hospodářskými výsledky firem. Docházelo k silné fluktuaci a přesunům zaměstnanců mezi sektory. Z pohledu kumulativních údajů od podniků došlo k růstu celkové průměrné mzdy na 34 125 Kč, tj. meziročně o 7,1 %, což bylo v reálném vyjádření o 4,2 % vzhledem ke stoupající inflaci (2,8 %). Zároveň se již jen střídmě meziročně zvýšil přepočtený počet zaměstnanců o 0,4 %, tedy o 14,6 tis. Jako charakteristický pro tuto fázi hospodářského cyklu se jeví trend poklesu počtu zaměstnanců zpracovatelského průmyslu, kde zároveň oslabuje růst výdělků. V podstatě ve všech komerčních odvětvích je zřetelně vidět zpomalování mzdového růstu.
Nejvyšší mzdové úrovně vykazovaly s odstupem odvětví peněžnictví a pojišťovnictví (59 296 Kč) a informační a komunikační činnosti (58 799 Kč), které se v jednotlivých obdobích střídají na prvním místě podle toho, jaké složky výdělku jsou právě vyplaceny.
Také na opačné straně spektra zůstává situace neměnná. Odvětví ubytování, stravování a pohostinství se drží na nejnižší průměrné úrovni (19 990 Kč), a na dalším „nejhorším“ místě jsou administrativní a podpůrné činnosti (22 481 Kč). V nich převládají agentury práce a bezpečnostní agentury.
Určujícími odvětvími pro trh práce jsou především zpracovatelský průmysl, kde je zaměstnáno 28 % z celku všech zaměstnanců, a obchod, v němž pracuje každý osmý. V obchodě (velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel) vzrostla průměrná mzda v roce 2019 o 6,4 % na 31 879 Kč. Ve zpracovatelském průmyslu se zvýšila o 6,0 % na 33 561 Kč.
Jedinou opravdu výraznou změnu z pohledu odvětví přinesl rok 2019 ve vzdělávání – speciální odvětví, kde pracuje každý třináctý zaměstnanec (s výraznou převahou žen a vysoce nadstandardními požadavky na dosažený stupeň vzdělání). Tam se průměrný plat zvýšil meziročně o 12,5 % na 35 323 Kč, čímž se dostal nad celkovou průměrnou mzdu. Připomeňme, že ještě v roce 2017 zde byly výdělky o 4 % pod celkovým průměrem.

Vývoj čtvrtletní průměrné mzdy, indexy ke stejnému období předchozího roku (%)

Nové zaměstnance už není kde brát

Výsledky výběrového šetření pracovních sil v domácnostech za jednotlivá období dokladují, že jsme za vrcholem hospodářského cyklu. Samotné 4. čtvrtletí 2019 již přineslo drobné meziroční snížení celkové zaměstnanosti, přesto se počet zaměstnaných udržel na vysoké úrovni přes 5,3 milionu. Míra zaměstnanosti byla 75,3 % a oproti stejnému období předchozího roku poklesla pouze o 0,1 procentního bodu, a to shodně pro obě pohlaví.
Celkový počet nezaměstnaných (podle definice ILO jako osoby bez zaměstnání aktivně hledající práci) se ve 4. čtvrtletí 2019 meziročně ještě snížil o 1,8 tis. na 109,3 tis. osob. Obecná míra nezaměstnanosti se tak udržela na nízké hodnotě 2,1 %, a navzdory kolísání způsobenému výběrovým způsobem zjišťování lze u tohoto ukazatele hovořit o stagnaci. Nadále mírně klesal počet dlouhodobě nezaměstnaných, snížil se na 31,1 tis. osob; více než rok tak bylo bez práce 28 % nezaměstnaných.
Podnikové statistiky naproti tomu ukazují, že přibylo 11,6 tis. zaměstnanců přepočtených na plně zaměstnané. To je relativní nárůst o 0,3 %, čímž jsme se dostali na hodnotu 4 109,2 tis. osob. Tento ukazatel v sobě zahrnuje i pracující cizince, kteří se v šetření domácností obtížně zachycují, neboť často bydlí na ubytovnách. Navíc se do pozic zaměstnanců přesouvali někteří podnikatelé, jejichž počet se snižoval.
Počet zaměstnanců rostl od roku 2014, nicméně hodnoty nárůstu pozvolna klesaly, až se růstový trend takřka vyčerpal. Objevovalo se tak stále více odvětví, kde meziročně došlo k poklesu počtu zaměstnanců, neboť vývoj je diferencovaný. Aktuálně najdeme pokles u sedmi odvětví (sekcí CZ-NACE) a nárůst u zbývajících dvanácti.

Mzdy stále více znehodnocuje inflace

Vývoj mezd se poslední léta vyznačuje značně rychlým růstem hnaným nízkou nezaměstnaností, poptávkou po pracovní síle a tlakem odborů. Aktuálně byl meziroční nárůst 6,7 %, což je ovšem nejslabší hodnota tohoto roku. Průměrná mzda tak ve 4. čtvrtletí 2019 dosáhla 36 144 Kč. Tento průměr však nepobírají takřka dvě třetiny zaměstnanců, je to částka, kterou by zaměstnanci pobírali v případě, že by dostávali z celkového objemu všichni stejně.
Zaměstnanci si však za své výdělky nemohou koupit o tolik více, jak by ukazoval meziroční nominální nárůst. Inflace (index spotřebitelských cen) totiž vystoupila na vysokou hodnotu 3,0 %. V reálném vyjádření tak byl mzdový růst výrazně slabší, mzdy aktuálně vzrostly pouze o 3,6 %, zatímco v celém roce 2018 to bylo o 5,3 % a ještě v 1. čtvrtletí 2019 o 4,7 %.
Podobně jako vývoj počtu zaměstnanců byl ve 4. čtvrtletí 2019 i mzdový růst diferencovaný v jednotlivých odvětvích. S jedinou výjimkou byl však všude slušný meziroční nominální nárůst, více než tříprocentní. Uvedenou výjimkou byla těžba a dobývání, kde mzda meziročně poklesla o 0,4 %, o což se postaral propad mimořádných odměn na konci roku.
Vysoce nadprůměrné indexy zaznamenáváme po celý loňský rok ve vzdělávání, v samotném 4. čtvrtletí došlo ke zvýšení průměrného platu dokonce o 16,2 %. Ve veřejné správě a obraně byl meziroční nárůst 7,2 %, poněkud lépe na tom byli zaměstnanci ve zdravotní a sociální péči, kde došlo k nárůstu o 8,6 %. Dále najdeme nadstandardní tempa v kulturních, zábavních a rekreačních činnostech (9,1 %), v zemědělství, lesnictví a rybářství (8,0 %) a v peněžnictví a pojišťovnictví (7,4 %).
Shodný relativní růst o 7,0 % byl v administrativních a podpůrných činnostech a v informačních a komunikačních činnostech. V absolutních částkách se však mzdy zvýšily o 1 520 Kč a o 3 919 Kč, protože první odvětví má druhou nejnižší mzdovou úroveň a ICT naopak nejvyšší vůbec.
Mzdově nejchudším odvětvím bylo stále ubytování, stravování a pohostinství, kde průměrná mzda vzrostla o podprůměrných 5,3 %. K velmi pomalému růstu došlo v profesních, vědeckých a technických činnostech (3,2 %).
Z průmyslových odvětví se v rychlejším tempu udrželo zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi s růstem o 6,7 %, a pak výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s 6,2 %. Největší zpracovatelský průmysl byl růstově slabší (5,0 %). V rozjetém stavebnictví byl růst o 5,1 % a v obchodě mzdový růst zpomalil na 4,7 %.
Ve 4. čtvrtletí 2019 byl opět vykázán nižší počet odpracovaných hodin než ve stejném období předchozího roku; také přesčasové práce meziročně značně ubylo a objem placené neodpracované doby se výrazně zvýšil, což má vliv na srovnání mzdových ukazatelů. V loňském i předloňském 4. čtvrtletí tvořily jistou část výdělku mimořádné odměny zaměstnanců, jejich význam se meziročně poněkud snížil.

Průměrné mzdy v roce 2019 a meziroční přírůstek

Rozdíly se již nesnižují

Medián mezd, který je odvozován z matematického modelu, dosáhl ve 4. čtvrtletí 2019 hodnoty 31 202 Kč. To je o 1 918 Kč (tj. o 6,6 %) více než ve stejném období předchozího roku. Mzdové rozpětí se spíše rozšířilo, desetina zaměstnanců s nejnižšími mzdami pobírala výdělky pod hranicí 15 365 Kč (dolní decil), opačná desetina měla naopak mzdy nad hranicí 58 398 Kč (horní decil). Vývoj, kdy aritmetický průměr mezd rostl rychleji než medián, naznačuje, že byl ukončen trend „zavírání nůžek“ mezi vysokými a nízkými výdělky. To potvrzují také indexy v třídění podle klasifikace zaměstnání, kdy nejrychlejší růst nalezneme u manažerských pozic a u specialistů, kde jsou výdělky nejvyšší.
Muži mají značně vyšší mzdovou úroveň, třebaže mzdy u žen vzrostly meziročně více. Ve 4. čtvrtletí 2019 byla mediánová mzda žen 28 481 Kč, u mužů byla 33 814 Kč, tedy vyšší o 19 %. Zároveň jsou mužské mzdy rozprostřené v podstatně větší šíři, zejména oblast vysokých výdělků je u mužů notně větší než u žen, ženy měly horní decil 51 761 Kč a muži 64 812 Kč. U nízkých výdělků se rozdíl projevuje méně, ženy měly dolní decil 14 635 Kč, muži pak 16 066 Kč.

Autor: , ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí
Zatím zde není žádný komentář.