Náklady na pracovní sílu v EU rostly

VYDÁNÍ: 04/2020
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Zpomalení růstu většiny evropských ekonomik nemělo výrazný dopad na dynamiku nákladů na pracovní sílu.

Na konci března vydal Eurostat nové údaje o celkových hodinových nákladech na pracovní sílu v roce 2019. Ty kromě samotné mzdy pracovníků zahrnují i daně nebo sociální odvody placené zaměstnavatelem, na druhé straně jsou očištěny o případné dotace. Podíl nemzdových nákladů na celkové částce placené zaměstnavatelem se liší podle konkrétní země a pohybuje se v poměrně širokém rozmezí. Na Maltě například dosahuje jen 5,9 %, naproti tomu ve Francii šplhá až na 32,9 %. Česko patří k zemím, u kterých je podíl nemzdových nákladů poměrně vysoký – loni to bylo 26,9 %, tedy čtvrtá nejvyšší úroveň v EU (27 států). Evropský průměr přitom dosahoval 25,1 % a u většiny zemí EU byl podíl vyšší než pětinový.
Tempo růstu zrychlilo
Loňský rok pro většinu evropských ekonomik přinesl zpomalení růstu hrubého domácího produktu, což však nutně nebylo spojeno se zpomalením dynamiky nákladů na pracovní sílu (příkladem může být Německo, Itálie nebo Slovensko). Celkové navýšení mzdových nákladů v evropské sedmadvacítce dosáhlo 2,9 % (hodnota v eurech) a meziročně tempo zrychlilo o 0,3 p. b.
Náklady na pracovní sílu loni rostly nejrychleji v novějších členských zemích, kde je jejich úroveň stále poměrně nízká ve srovnání s původními členy. Nejvyšší přírůstek (hodnota v jednotlivých národních měnách) byl zaznamenán v Rumunsku (13,1 %), Bulharsku (11,7 %) a v Maďarsku (9,6 %). Česko se v evropském srovnání se 7,3% navýšením drží také poměrně vysoko. Největší nárůst mezi původními členskými zeměmi mělo Irsko (3,4 %). Nejméně naopak podle údajů Eurostatu vzrostly náklady na pracovní sílu na Maltě (1 %), ve Finsku (1,4 %) a v Dánsku (1,9 %).

Ceny působí jako brzda

Uvedené hodnoty reprezentují nominální růst. Reálné tempo zvyšování mezd bylo brzděno současným nárůstem cen. Zejména země východní a střední Evropy zažívaly vyšší cenový růst, například v Rumunsku loni vzrostly spotřebitelské ceny o 3,9 %, v Maďarsku o 3,4 %. Pokud uvážíme změnu spotřebitelských cen, reálná hodnota nákladů na pracovní sílu poklesla o 0,7 % v Nizozemsku a o 0,5 % na Maltě. Dvouciferný nominální nárůst se zredukoval na 9 % v Bulharsku a na 8,9 % v Rumunsku.

Nominální růst nákladů na pracovní sílu (2019, %, hodnota v národních měnách)

Nominální růst nákladů na pracovní sílu (2019, %, hodnota v národních měnách)

Autor: , analytička ČSÚ
Zatím zde není žádný komentář.