Výběr statistických zajímavostí ze světa

VYDÁNÍ: 03/2020
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Nizozemci se doma cítí bezpečně. Nový Zéland vyváží nejen kiwi či víno, ale také software. Luštěniny nejsou jen hrách, čočka či fazole. Sarančata zatemňují oblohu nejen nad Afrikou.

Nizozemci se doma cítí bezpečně

Pocity nejistoty se u obyvatel Nizozemska zmenšují. Zatímco v roce 2012 uvedlo 37 % osob starších 15 let, že občas pocítily ve svém běžném životě nebezpečí v podobě možného fyzického či slovního útoku, v roce 2019 už tyto pocity deklarovalo 32 % obyvatel.

Ve srovnání s roky 2012 a 2017, kdy nizozemský statistický úřad zpracovával podobný průzkum, byla v roce 2019 deklarována menší míra pocitu ohrožení v místě bydliště. Pocity nejistoty, až nebezpečí v místě bydliště byly nejsilnější v lokalitách, kde je zvýšený výskyt mladých lidí. V loňském roce se na takových místech necítilo bezpečně 36 % nizozemské populace. Naopak nejnižší míru nebezpečí pociťují lidé ve svém domově, který 94 % respondentů považuje za bezpečné místo. Nákupní zóny a centra vnímali obyvatelé Nizozemska v posledním šetření jako bezpečnější místa, než tomu bylo v předchozích letech.
Mezi ženami byl podíl těch, které uvedly, že alespoň někdy v průběhu loňského roku měly pocit nebezpečí, větší než v mužské části populace. Především mladé ženy ve věku 15–24 let udávaly výrazně vyšší pocit nebezpečí než stejně staří muži. Více než polovina (54 %) mladých žen zažila ve sledovaném období alespoň jednou situaci, kdy se cítila ohrožena. Mezi mladými muži byl tento podíl 26 %. Obecně překvapivě platí, že se zvyšujícím se věkem se vnímání rizika nebezpečí snižovalo. Mezi 15–24letými zažilo pocit ohrožení více než 40 % respondentů, zatímco ve věkové skupině 65letých a starších uvádělo tuto zkušenost pouze 23 % respondentů. Více ZDE

 

Nový Zéland vyváží nejen kiwi či víno, ale také software

Vývoz služeb v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT) v roce 2019 překonal hodnotu vývozu kiwi či vína.

Hodnota exportního prodeje softwaru a služeb v sektoru informačních a komunikačních technologií (ICT) překonala hranici 2,1 mld. amerických dolarů, což podle novozélandského statistického úřadu bylo o 47 % více než v roce 2017. Export kiwi a vína sice také zaznamenal nárůst, avšak hodnota vyvezených vín dosáhla v roce 2019 jen 1,8 mld. dolarů. Růst vývozu v oblasti ICT byl dán především zvýšeným prodejem softwaru. Zahraniční zákazníci zakoupili software za téměř 1 mld. dolarů, tržby od domácích zákazníků v roce 2019 překročily hranici 7,8 mld. dolarů. Celková hodnota prodeje na domácím a vývozním trhu byla 9,8 mld. dolarů, což je od roku 2017 nárůst o 31 %. Sektor ICT také prodává služby, mezi něž např. patří technická podpora, návrh webových stránek či hosting. V roce 2019 byly tržby za služby v oblasti designu, poradenství a vývoje IT a technické podpory IT oceněny na 2,5 mld. dolarů. Hosting a služby IT infrastruktury byly rostoucím trhem s obratem 1,7 miliardy USD. Více ZDE

 

Luštěniny nejsou jen hrách, čočka či fazole

Valné shromáždění Organizace spojených národů uznalo význam luštěnin a rok 2016 vyhlásilo Mezinárodním rokem luštěnin. Od roku 2019 je pak 10. únor světovým dnem luštěnin.

Luštěniny patří po celá tisíciletí k základním složkám ve stravě po celém světě. Mezi ty, které mají i v našem jídelníčku dlouhou tradici, patří hrách, čočka a fazole. Své místo si na našich talířích našla také sója a cizrna. Plody podzemnice olejné konzumujeme spíše jako pochutinu a lupinu, bob či vikev pak často nacházíme jako doplněk v některých výrobcích.
Podle posledních údajů Eurostatu z roku 2018 se v zemích EU sklidilo celkem 4,1 mil. tun luštěnin. Celková plocha, na níž byly luskoviny, tedy rostliny, které produkují luštěniny, pěstovány, byla zhruba o 10 % menší než ostrov Sardinie.
Mezi členské státy EU s největší produkcí luštěnin v roce 2018 patřily Francie (840 tis. tun), Španělsko (690 tis. tun), Polsko (460 tis. tun), Německo (400 tis. tun) a Litva (380 tis. tun). Z těchto pěti zemí pocházely více než dvě třetiny celkové roční produkce EU.
Užitečnost luštěnin nespočívá jen v tom, že organismu dodávají bílkoviny, ale také v tom, že luskoviny dodávají do půdy dusík, a tím snižují závislost na syntetických hnojivech a současně zlepšují úrodnost půdy. Více ZDE

 

Sarančata zatemňují oblohu nejen nad Afrikou

Samotné saranče žádnou škodu nenapáchá, ale když je jich celé hejno, může dojít až ke katastrofě biblických rozměrů. Každý dospělý jedinec dokáže sníst za den potravu vážící stejně jako on samotný.

OSN v listopadu varovala před invazí sarančat v Etiopii s tím, že pokud se problém nebude náležitě řešit, kobylky se rozšíří do dalších částí země i sousední Keni. Někteří zemědělci v etiopském regionu Amhara již tehdy ztratili veškerou svou úrodu traviny miličky habešské, která je zdrojem teffu a patří v zemi k základním zdrojům lidské potravy. Kobylky navíc nejsou nikterak vybíravé, chutná jim v podstatě jakákoliv vegetace: pšenice, ječmen, kukuřice, rýže, cukrová třtina, dokážou zničit i plantáže bavlníku a nepohrdnou ani travním porostem.
Kobylka je schopna urazit denně vzdálenost až 150 kilometrů. Hejno o velikosti Paříže umí spořádat během jediného dne stejné množství jídla jako polovina francouzské populace, uvedla Světová organizace pro výživu a zemědělství (FAO). V prosinci hejno kobylek v Addis Abebě donutilo k předčasnému přistání civilní letadlo, neboť se hmyz dostal do motorů a zatemnil přední sklo pilotní kabiny.

Hrozí hladomor

Etiopie, Keňa a Somálsko čelí podle zprávy FAO naprosto devastujícímu přívalu kobylek. Největší hejno bylo v polovině února pozorováno ve východní Keni: na délku mělo 60 km a jeho šířka činila 40 km. Organizace proto vyzvala země, které tomuto problému nemusejí čelit, k pomoci, jež by odvrátila rizika propuknutí hladomoru v zasažených oblastech. Např. Německo uvolnilo za tímto účelem 17 mil. eur.
Byly zasaženy také Džibutsko a Eritrea i Jižní Súdán. Zvýšený výskyt kobylek hlásí rovněž Uganda a Tanzanie, i když tamní situace není tak dramatická. Na konci února již byly kobylky ve větším množství pozorovány také v Bahrajnu, Kuvajtu, Saúdské Arábii či Kataru. Nově se objevily v Íránu. Podrobné informace má k dispozici FAO a její odborníci mohou aktuální situaci srovnávat se situací v předchozích letech, neboť organizace již více než 50 let provozuje službu, která se zabývá monitorováním a předpovídáním výskytu kobylek.
Generální ředitel FAO zdůraznil, že ve východní Africe, v regionu, kde za běžných okolností nemá zhruba 20 mil. osob jisté, že se každý den dostatečně nají, je tato situace více než alarmující. Kobylky totiž již nakladly vajíčka a noví mladí jedinci hned po vylíhnutí, k němuž dojde za několik týdnů, začnou spásat úrodu. To vše se stane na začátku hlavní zemědělské sezóny regionu.

Kachny proti kobylkám

Obvyklým nástrojem v boji proti kobylkám je chemický postřik. Avšak pákistánská vláda se snaží sarančata zastavit i dalšími způsoby a hodlá proti nim nasadit čínské kachny. Jedna kachna dokáže sníst až 200 sarančat denně. Občanům pak vláda doporučuje zařadit tento hmyz do běžného jídelníčku. Nejlepší úprava je údajně grilování nebo na kari. Více ZDE

 

Autor: , odbor vnější komunikace
Zatím zde není žádný komentář.