Nevedeme si špatně

V posledních letech se poměr dluhu sektoru vládních institucí k hrubému domácímu produktu v České republice pohyboval na čtvrté nejnižší úrovni v Evropské unii. S necelými 31 % míry zadluženosti v roce 2019 se Česko nacházelo hned za Estonskem (8 %), Bulharskem (20 %) a Lucemburskem (22 %). Úroveň zadluženosti sektoru vládních institucí u nás tak byla jen mírně nad polovinou tzv. maastrichtského kritéria, které stanoví, že konsolidovaný dluh členských států by neměl přesáhnout 60 % hrubého domácího produktu. Zhruba polovina členských států EU přitom tuto hranici přesahuje. Např. míra zadlužení vládních institucí Řecka, Itálie, Portugalska, Belgie, Francie, Kypru a Španělska se pohybuje buď v blízkosti 100 % HDP, nebo i výrazně výš (Řecko 177 %, Itálie 135 %, Portugalsko 118 %). Naopak státy střední a východní Evropy, které přistoupily ke společenství v roce 2004 či později, mají míru zadluženosti většinou o dost nižší.

Také z hlediska vývoje míry zadluženosti v posledních letech patří Česká republika k relativně úspěšným zemím. Od roku 2013, kdy podíl dluhu vládních institucí k HDP dosáhl svého dosavadního maxima 45 % HDP, se tento ukazatel postupně snižoval až na 31 % HDP v roce 2019. Ještě níže se však míra zadluženosti vládních institucí pohybovala před globální ekonomickou recesí. V roce 2008 jsme např. zaznamenali podíl dluhu v úrovni 28 % HDP. Z toho je zřejmá závislost vývoje dluhu sektoru vládních institucí na fázi ekonomického cyklu, která hraje zásadní roli ve všech státech. V době hospodářské recese čelí vládní instituce poklesu daňových příjmů i vybraného pojistného v souvislosti s poklesem zaměstnanosti a nižší ekonomickou aktivitou. Současně naopak rostou vládní výdaje v důsledku vyšší nezaměstnanosti a vládních stimulů ekonomiky.
Naproti tomu v době ekonomického růstu, zvyšování zaměstnanosti, mezd a zisků podniků příjmy vládních institucí rostou a potřeba dluhového financování klesá, což se projevilo ve většině zemí EU zejména v posledních pěti letech. K poměrně velkému snížení relativní míry zadluženosti po roce 2015 došlo např. v Německu, Rakousku a Maďarsku, o něco méně klesl sledovaný ukazatel na Slovensku a v Polsku. Ve všech uvedených zemích, stejně jako v Česku, byl pokles zadluženosti doprovázen příznivým ekonomickým vývojem.
Státům s méně příznivým vývojem HDP se ale v posledních letech snížení míry zadluženosti vládních institucí dosáhnout nedařilo, případně v nich došlo k poklesu pouze zanedbatelnému. Stagnaci relativní výše zadluženosti vládních institucí tak zaznamenali zejména v Itálii, Řecku, Španělsku a Francii.

Většina států EU vykázala loni přebytek

Celkem 16 z 28 členských států EU vykázalo za loňský rok přebytek hospodaření sektoru vládních institucí. Česká republika se s přebytkem 0,3 % HDP řadila v tomto směru k průměru a mezi členskými zeměmi zaujala patnácté místo. Nejvyšších přebytků v poměru k HDP dosáhly Dánsko (3,7 %), Lucembursko (2,2 %) a Bulharsko (2,1 %). Naproti tomu největší schodky hospodaření vykázaly Rumunsko (–4,3 %), Francie (–3,0 %) a Španělsko (–2,8 %). S výjimkou Rumunska tak všechny členské státy v roce 2019 splnily podmínku tzv. maastrichtského kritéria přípustné úrovně deficitu hospodaření sektoru vládních institucí, který nesmí být větší než tři procenta HDP.

Daňové zatížení je v ČR v rámci EU podprůměrné

Z hlediska daňového zatížení vyjádřeného jako poměr daňových příjmů a vybraných sociálních příspěvků k HDP patří Česká republika k podprůměrným zemím. V roce 2018 činil tento poměr 36,2 %, zatímco průměr EU byl 40,3 %. Nejvyššího daňového zatížení dosahují Francie (48,4 %), Belgie (47,2 %), Dánsko (45,3 %) a Švédsko (44,4 %). Naopak zeměmi s nejnižším daňovým zatížením jsou Irsko (23,0 %), Rumunsko (27,1 %), Bulharsko (29,9 %) a Litva (30,5 %).
Z hlediska struktury daňových příjmů ve srovnání s průměrem EU vykazuje Česko v poměru k HDP vyšší podíl vybraných sociálních příspěvků (pojistného), a sice 15,6 % oproti 13,3 % v EU. Vyšší jsou u nás rovněž příjmy z daně z přidané hodnoty (7,7 % oproti 7,1 % v EU). Naproti tomu výrazně méně než průměr EU u nás tvoří příjmy z důchodových daní (8,0 % oproti 13,2 % v EU) a z ostatních daní z výroby (0,7 % oproti 2,3 % v EU).

Struktura výdajů v evropském kontextu

Z pohledu zaměření výdajů vládních institucí se v České republice oproti průměru EU v poměru k HDP více vydává např. v oblasti dopravy (3,5 % oproti 2,0 % v EU), zdraví (7,6 % oproti 7,1 % v EU) a na veřejný pořádek a bezpečnost (1,9 % oproti 1,7 % v EU). Naopak méně vydávají české vládní instituce na sociální ochranu (12,0 % oproti 18,6 % v EU), v níž se nejvíce promítá nižší podíl výdajů v kategorii stáří (7,4 % oproti 10,1 % v EU) a nezaměstnanosti (0,1 % oproti 1,2 % v EU). Relativně méně vydávají české vládní instituce také na transakce v oblasti vládního dluhu (0,8 % oproti 1,9 % v EU) a na obranu (0,9 % oproti 1,3 % v EU). Výdaje v oblasti ochrany životního prostředí a v oblasti vzdělávání odpovídají v ČR v relativním vyjádření přibližně průměru EU.