Od krize ke krizi

VYDÁNÍ: 05/2020
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

EU si do roku 2020 stanovila společné cíle týkající se zaměstnanosti. Míra zaměstnanosti mezi zeměmi severní a jižní Evropy je rozdílná. Na severu dosahuje vyšších hodnot.

V roce 2019, rok před tím, než státy v Evropě začaly zavádět mimořádná opatření proti šíření nákazy covid-19, činila míra zaměstnanosti osob ve věku 20 až 64 let 73,1 %. Po hospodářské a finanční krizi, která udeřila na podzim 2008, celková průměrná míra zaměstnanosti v zemích EU27 klesala a teprve od roku 2014 se opět začala zvyšovat. Loni však už nárůst v porovnání s předcházejícími čtyřmi roky nebyl tak strmý. Vyšší přírůstky zaměstnaných byly zaznamenány především ve skupině osob ve věku 55 až 64 let. Mezi státy s největším nárůstem podílu zaměstnaných na populaci v produktivním věku za posledních sedm let patří Maďarsko, Bulharsko, Malta a Portugalsko.
Jedním z cílů strategie Evropa 2020 (desetiletý plán pro růst a zaměstnanost) je dosažení celkové průměrné míry zaměstnanosti osob ve věku 20 až 64 let za státy EU v roce 2020 nejméně 75 %. K jeho naplnění však ještě nedošlo i přesto, že více než polovina členských států EU hranici 75 % překročila. Tento průměrný cíl za státy EU27 byl převeden i na národní úrovně členských států tak, aby dílčí hodnoty odpovídaly situaci a možnostem jednotlivých zemí. V roce 2019 dosáhlo stanovené úrovně zaměstnanosti 17 členských států. Nejvyšší míry zaměstnanosti vykázaly státy severní a střední Evropy – Švédsko (82,1 %), Německo (80,6 %), Česká republika (80,3 %), Estonsko (80,2 %) a Nizozemsko (80,1 %). Mezi sedmnáctku úspěšných, kteří splnily své národní cíle, patřily také Litva, Lotyšsko, Malta, Slovinsko, Portugalsko, Kypr, Maďarsko, Irsko, Slovensko, Polsko, Rumunsko a Chorvatsko. Nejnižší zaměstnanost pak evidují v Řecku a v Itálii, kde pracují méně než dvě třetiny populace ve věku 20 až 64 let.

Míra zaměstnanosti žen je nižší než mužů

Přestože se ženy stávají kvalifikovanějšími ve smyslu dosaženého vzdělání, zůstává pracovní aktivita a zaměstnanost žen nižší než u mužů. Ekonomická krize po roce 2009 ale měla dopad především na muže. Rozdíl mezi mírou zaměstnanosti mužů a žen před krizí a v roce 2014 se snížil o téměř 5 procentních bodů a toto snížení se týkalo všech věkových skupin. Od roku 2014 se už genderová odlišnost v rámci zaměstnanosti příliš nevychyluje.
V loňském roce činil rozdíl mezi mírou zaměstnanosti mužů ve věku 20 až 64 let (79,0 %) a mírou zaměstnanosti žen v témže věku (67,3 %) za země EU27 v průměru 11,7 procentního bodu. V jednotlivých členských zemích se ale zaměstnanost z hlediska genderu značně liší. Nejtěsnější rozdíl mezi mírou zaměstnanosti mužů a žen mají v Litvě (pouhý 1,6 procentního bodu), následně pak ve Finsku, v Lotyšsku a ve Švédsku. Největší propast zaznamenávají v Řecku a na Maltě (20 procentních bodů).

Míra zaměstnanosti osob ve věku 20 až 64 let v členských zemích EU (%)

Vysokoškoláků přibývá

S ohledem na pokles počtu obyvatel v produktivním věku a rostoucí podíl starších lidí v populaci je důležitá vyšší zaměstnanost jak žen, tak mladých lidí. Jejich zaměstnatelnost se zvyšuje s vyšší úrovní vzdělání. Terciární vzdělání spolu s výzkumem a inovacemi poskytuje v době rychlého technologického pokroku základ pro hospodářský růst, umožňuje uspět v celosvětové konkurenci a uspokojit poptávku po stále rostoucích dovednostech na trhu práce. Jednou z úloh definovaných strategií Evropa 2020 pro oblast vzdělání je proto docílit nejméně 40% podílu vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku 30 až 34 let průměrně za všech 27 členských států EU. Tuto požadovanou hranici se podařilo překročit v roce 2019 dosažením hodnoty 40,3 %. Podíl osob s vysokoškolským vzděláním roste od roku 2007, kdy se pohyboval těsně nad úrovní 29 %. Výraznější růst byl sledován u žen, mezi nimiž se podíl vysokoškolaček zvýšil z 32 % v roce 2007 na 45,6 % v roce 2019, zatímco podíl mužů vysokoškoláků se ve stejném období zvýšil z 26 % na 35,1 %. To ukazuje, že muži stále nesplňují celkový cíl unijní strategie.
Zvýšení podílu osob ve věku 30 až 34 let s terciár­ním vzděláním za posledních 13 let zaznamenaly všechny členské státy EU27. Nejvyšším podílem těchto osob se mohou chlubit Kypr (58,8 %) a Litva (57,8 %). Za nimi následují Lucembursko, Irsko, Švédsko a Nizozemsko, v nichž terciární vzdělání úspěšně ukončila více než polovina populace v uvedeném věkovém rozmezí. Na druhé straně nejnižší podíl uvádějí v Rumunsku (25,8 %) a v Itálii (27,6 %), dále pak v Bulharsku a Chorvatsku, kde podíl vysokoškoláků nedosahuje ani třetiny z celkové populace ve věku 30 až 34 let.
I v případě tohoto ukazatele byly stanoveny vnitrostátní cíle pro rok 2020 a osmnáct členských států je již splnilo či překročilo. Jsou to Kypr, Litva, Švédsko, Nizozemsko, Dánsko, Belgie, Finsko, Polsko, Estonsko, Lotyšsko, Slovinsko, Španělsko, Řecko, Rakousko, Slovensko, Malta, Česká republika a Itálie.
Podle strategie Evropa 2020 si EU stanovila rovněž cíl snížit podíl osob, které předčasně ukončují školní docházku, na méně než 10 % z populace ve věku 18 až 24 let. Tento ukazatel se od roku 2007, kdy měl v průměru za země EU27 hodnotu 14,7 %, skutečně neustále snižoval až na 10,2 % v roce 2019. To ovšem k naplnění plánu stále nestačí. Mladých žen, z nichž školní docházku ukončilo předčasně 8,4 %, se tento problém týká méně než mladých mužů, pro které byla zjištěna hodnota 11,9 %.

Ekonomická aktivita mladých lidí ve věku 15 až 24 let v EU

Mladí jsou nejvíce ohrožení

Mladí lidé mají obvykle nižší míru zaměstnanosti. Důvodem může být nejen celkově nižší míra ekonomické aktivity mladých lidí, ale také obecně nejisté postavení mladých na trhu práce. Zaměstnanost mladých lidí je citlivější na makroekonomické výkyvy než zaměstnanost osob ve věku 30 až 54 let.
Situaci mladých lidí na trhu práce rovněž ovlivnily důsledky krize, jež začala v roce 2008. Nezaměstnanost mladých dosáhla vrcholu v roce 2013, poté poklesla, ale i nadále zůstává vážným problémem. Míra nezaměstnanosti mladých ve věku 15–24 let je v evropských zemích nejčastěji dvojnásobně, ale i vícenásobně vyšší než nezaměstnanost osob v produktivním věku. V roce 2019 nemohlo najít práci v průměru 15 % mladých Evropanů, kteří chtěli pracovat. A průměrný podíl těch, kteří nepracovali ani se nějakým způsobem odborně nevzdělávali, byl v EU27 na úrovni 10,1 % z populace ve věku 15 až 24 let.
Uvedený vývoj se odráží i v ukazatelích zaměstnanosti mladých lidí ve věku 15 až 24 let. Po roce 2008, kdy míra zaměstnanosti v této věkové kategorii dosahovala za země EU průměrně 35,0 %, se její hodnota do roku 2013 snižovala až na 29,8 %. Od té doby zase roste, což je ovšem částečně ovlivněno také tím, že se v Evropě snižuje počet obyvatel v uvedené věkové skupině a její podstatná část se také ještě připravuje ve školách. V roce 2019 byla průměrná míra zaměstnanosti osob mezi 15 a 24 lety za země EU27 na úrovni 33,5 %.
Mezi jednotlivými zeměmi EU se však objevují značné rozdíly. Pouze devět států vykázalo vyšší zaměstnanost mladých, než byl unijní průměr. Jedná se o Nizozemsko, Dánsko, Rakousko, Maltu, Německo, Finsko, Švédsko, Irsko a Estonsko. Zbylých 18 států vykazovalo podprůměrné hodnoty. V Řecku a v Itálii je míra zaměstnanosti mladých dokonce pod 20 %, což znamená, že práci má méně než pětina těchto osob. Ve srovnání s rokem 2008, kdy byla zaznamenána nejvyšší průměrná míra zaměstnanosti mladých lidí v EU, se k roku 2019 zvýšila zaměstnanost této skupiny v devíti státech (Maďarsko, Litva, Lucembursko, Polsko, Malta, Estonsko, Německo, Švédsko a Nizozemsko).

Míra zaměstnanosti osob ve věku 20 až 64 let v EU

Autor: , oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí
Zatím zde není žádný komentář.