V roce 2019 bylo v Evropské unii zaměstnáno v dopravě téměř 12 milionů osob starších 15 let, což představuje 6 % všech zaměstnaných a 3 % celkové populace. Nejvyšší podíl řidičů a dalších povolání spojených s dopravní obsluhou byl v Bulharsku a Litvě.
Z 11,6 milionů osob zaměstnaných v dopravě bylo nejvíce řidičů těžkých nákladních vozidel a autobusů (35 %). Dalšími významnými skupinami byli dělníci v dopravě a ve skladování (23 %), řidiči automobilů, dodávek a motocyklů (19 %), doručovatelé balíků, nosiči zavazadel a jiní základní pracovníci (12 %), popeláři (5 %), strojvedoucí a související pracovníci (3 %) a průvodčí (3 %).
Převážnou většinu pracovníků v dopravě tvořili muži (84 %). Jedna třetina z nich byla ve věku 35–49 let (37 %), další třetina ve věku 50 a více let (36 %). Jen čtvrtina mužů byla mladší 35 let (27 %). Ve dvou třetinách (18 z 27) členských států Unie byl největší podíl pracovníků v dopravě ve věku 35–49 let, přičemž rekordní podíl byl zaznamenán v Řecku (46 %). Za ním následovaly Rumunsko (45 %), Česko (44 %), Chorvatsko a Španělsko (shodně 43 %).
V sedmi členských státech EU tvořili největší podíl zaměstnanců v dopravě lidé starší 50 let. Nejvyšší podíly byly zaznamenány v Estonsku (56 %), Lotyšsku (54 %), Litvě (48 %) a Německu (46 %). Pouze ve dvou členských státech měli mladí lidé ve věku 15–34 let převahu, konkrétně v Nizozemsku (54 %) a Finsku (39 %).
Nejvyšší podíl zaměstnanců v dopravě mělo ze všech států Unie Bulharsko (10 % všech zaměstnaných osob). Za ním následovaly Litva (9 %), Rumunsko a Lotyšsko (shodně 8 %). Naopak nejnižší podíly vykazovaly Švédsko, Lucembursko a Slovinsko, kde pracovníci v dopravě představovali 4 % všech zaměstnaných. V Česku bylo v tomto odvětví zaměstnáno necelých 300 tisíc osob, tedy přibližně 6 % všech zaměstnaných.
V přepočtu na velikost populace zaznamenaly nejvyšší podíly opět Bulharsko a Litva (shodně 5 % z celkového počtu obyvatel). Za nimi následovalo osm států se 4 %: Rumunsko, Lotyšsko, Estonsko, Nizozemsko, Maďarsko, Slovensko, Malta a Dánsko. Na druhém konci žebříčku se s dvouprocentními podíly umístily tři země: Slovinsko, Lucembursko a Švédsko.
Více zde.
