Propad HDP v EU byl plošný

Údaje o vývoji hrubého domácího produktu (HDP) jsou jednou z posledních ekonomických statistik, které za každé čtvrtletí získáváme. Výsledky tak obvykle nejsou výrazným překvapením, protože jim předcházejí data z průmyslu, maloobchodu i služeb. Ta již na počátku května ukazovala na všeobecný březnový pokles, který zpětně ovlivnil celé čtvrtletí. Červnový zpřesněný odhad HDP pak ukázal, že HDP v 1. čtvrtletí meziročně klesl o 2,6 % a mezičtvrtletně se snížil o 3,2 %. To je největší propad od 1. čtvrtletí roku 2009, kdy EU svírala vážná hospodářská recese.

Snížila se spotřeba i investice

Podle bližších údajů v EU klesla spotřeba, a to meziročně o 2,0 % a mezičtvrtletně o 3,2 %. Propad lze přičíst na vrub zejména domácnostem. Celkový meziroční růst spotřeby vládních institucí naopak dosáhl 1,1 %. Mezičtvrtletně ale mírně poklesly i jejich výdaje (–0,5 %). Výdaje na tvorbu hrubého fixního kapitálu se v EU meziročně zvýšily o 1,2 %, ale tempo znatelně zpomalilo oproti předchozím čtvrtletím. Mezičtvrtletně se investiční aktivita propadla o 3,9 %.
Nejhlubší propad HDP byl zaznamenán v zemích jižní Evropy, ve kterých se vážný průběh epidemie setkal s předchozími ekonomickými problémy. Meziročně se HDP nejvíce snížil v Itálii (–5,4 %), ve Francii (–5,0 %) a ve Španělsku (–4,1 %), přičemž v těchto třech zemích došlo v rámci EU také k nejhlubšímu poklesu spotřeby a investiční aktivity. Naopak deset zemí EU si meziroční růst udrželo – největší přírůstek HDP mělo Irsko (4,5 %), Rumunsko (2,7 %) a shodně 2,4 % Bulharsko a Litva.
Mezičtvrtletní propad HDP byl stejně jako v případě meziročního nejhlubší v Itálii a Francii (shodně o 5,3 %) a dále na Slovensku a ve Španělsku (obě –5,2 %). Mezičtvrtletní dynamika také ukazuje, že negativní vývoj byl plošný – i v zemích, kde HDP meziročně ještě rostl, došlo k mezičtvrtletnímu poklesu. Hrubý domácí produkt se ve srovnání s předchozím kvartálem zvýšil jen v Irsku (1,2 %), v Bulharsku a Rumunsku (shodně 0,3 %) a ve Švédsku (0,1 %).