Koronavirus těžce dopadl nejen na českou ekonomiku

VYDÁNÍ: 06/2020
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Opatření zavedená proti šíření koronavirové nákazy prakticky ze dne na den zastavila části české ekonomiky. Negativní dopady se ale rozlily i do odvětví, na která vládní omezení přímo necílila.

Restrikce, které byly zavedeny po vyhlášení nouzového stavu 12. března, okamžitě omezily působení provozů ve stravování a ubytování, dalších službách i velké části maloobchodu. Omezení volného pohybu, nový režim na hranicích a obecný strach z nákazy ale vedly i k dočasnému uzavření velkých průmyslových provozů (například Škoda Auto uzavřela všechny tři provozy 18. března).
Ačkoli tedy opatření přímo ovlivnila ekonomickou činnost jen v druhé polovině března, vliv na celková čísla v 1. čtvrtletí byl velmi výrazný. Propad nastal v průmyslu, maloobchodě i službách. Domácí poptávka byla omezena restrikcemi (zavřené restaurace apod.), ale změnily se i obvyklé vzorce chování spotřebitelů. Domácnosti, jejichž pohyb byl v rámci nouzového stavu omezen, nakupovaly zejména potraviny a drogistické zboží a méně ostatní nepotravinářské výroby, jako jsou například oděvy a obuv nebo výrobky pro volnočasové aktivity. A to i přesto, že internetový prodej nepotravinářského zboží v posledních letech zažíval rozmach.
Do rozhodování domácností a podniků byla zároveň vnesena výrazná nejistota ohledně budoucího vývoje a jejich vlastní finanční stability. To ovlivnilo a pravděpodobně dále ovlivní zejména velké výdaje. Předběžné odhady vývoje hrubého domácího produktu (HDP) již ukázaly na propad investiční aktivity.

HDP v 1. čtvrtletí klesl

Po více než pěti letech došlo k meziročnímu i mezičtvrtletnímu snížení hrubého domácího produktu (HDP). Oproti předchozímu kvartálu poklesl HDP o 3,3 %, což je srovnatelné s nejhlubším bodem krize v roce 2009. Tehdy ale takto silnému propadu předcházelo několik čtvrtletí snižování HDP. Současný pokles představuje do značné míry nečekaný šok, ačkoli zvolnění tempa bylo patrné již loni. Meziroční propad dosáhl 2 %, což je první snížení od 3. čtvrtletí 2013, tedy po více než šesti letech.
Dolů šly zejména investice a také zahraniční poptávka, což výrazně zhoršilo bilanci zahraničního obchodu. Domácí spotřeba celkově meziročně vzrostla o 2,1 % a mezičtvrtletně o 0,2 %. Na tom mají zásluhu téměř výhradně vládní instituce, které zvýšily výdaje meziročně o 7,1 % a mezičtvrtletně o 5,2 %. Domácnosti byly v nákupech omezeny, takže jejich spotřeba meziročně stagnovala a mezičtvrtletně klesla o 2,0 %.
Zásah koronavirové nákazy je skutečně globální a podobně rozšířené jsou i její ekonomické dopady. Většina zemí EU vykazuje podobný vývoj – propad průmyslové výroby, zejména výroby motorových vozidel, a pokles tržeb v maloobchodě s výjimkou potravinářského zboží. Celkový meziroční pokles HDP v Evropské unii dosáhl 2,6 %, mezičtvrtletně se HDP snížil o 3,2 %. Výrazně zasaženy byly státy, v nichž byl velmi vážný i průběh nákazy, který „se potkal“ s předchozími ekonomickými problémy. Šlo o Itálii, Španělsko či Francii.

Příspěvky výdajových složek ke změně HDP*) (meziročně, stálé ceny, příspěvky v procentních bodech, HDP v %)

Příspěvky výdajových složek ke změně HDP*) (meziročně, stálé ceny, příspěvky v procentních bodech, HDP v %)

Paralýza výroby motorových vozidel

Průmysl směřoval k cyklickému útlumu již v druhé polovině roku 2019. Menší meziroční poklesy tedy byly zaznamenány již v lednu a únoru. Březnový propad o 12,5 % však znamená skokový posun v uvedeném trendu a jeho důsledkem je i 5% meziroční propad průmyslové produkce za celé 1. čtvrtletí. Jak už bylo zmíněno výše, březnový pokles byl způsoben dvoutýdenním výpadkem výroby a představoval tak pouhý počátek krize. To potvrzují údaje z dubna, kdy index průmyslové produkce meziročně klesl o 33,7 %.
Náhlý březnový propad byl zjevný hlavně v odvětvích, pro něž je důležitá zahraniční poptávka, a to zejména podniková. Uzavření provozů paralyzovalo výrobu motorových vozidel (v březnu –28,9 %, v dubnu –80,1 %). K dočasnému zastavení výroby se uchýlilo více výrobců automobilů v celé EU. To dále ovlivnilo subdodavatelské obory propojené s domácími i zahraničními odběrateli. Dalšími silně zasaženými velkými odvětvími tak byly výroba strojů a zařízení (–18,4 % v březnu, –29,5 % v dubnu), výroba pryžových a plastových výrobků (–14,1 %, –48,0 %), výroba elektrických zařízení (–11,7 %, –29,6 %) a výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (–10,3 %, –25,3 %).

Propad i v dalších odvětvích

Březnová situace naopak dodala impulz výrobě základních farmaceutických výrobků a přípravků (meziroční přírůstek o 22,7 %, meziměsíčně o 24,5 %). Šlo ale jen o jednorázové navýšení, které se do dubna neudrželo (meziroční pokles o 1,1 %). Důvodem byla pravděpodobně březnová vlna předzásobení. Podobná, ale méně výrazná byla také dynamika výroby potravinářských výrobků. Ta se v březnu meziročně zvýšila o 4,7 % a v dubnu klesla o 11,0 %. Propad pravděpodobně prohloubila vysoká srovnávací základna dubna 2019, na který připadly Velikonoce. Přesto dubnový meziměsíční pokles o 4,2 % ukazuje na skutečný pokles výroby v potravinářství.
Těsný vztah průmyslu a exportu se prakticky hned projevil i na zjištěných údajích. Uzavření některých průmyslových provozů ovlivnilo zahraniční obchod v březnu, potažmo v celém čtvrtletí. Celková hodnota vývozu zboží se v 1. čtvrtletí propadla o 40,9 mld. Kč (4,4 %), v samotném březnu to bylo 38,4 mld. (11,7 %). Tak velký pokles je srovnatelný například s červencem 2016, kdy došlo k souběhu celozávodních dovolených v několika velkých podnicích. Dubnový vývoj zahraničního obchodu byl podobně dramatický jako v případě průmyslu. Meziroční propad hodnoty exportu dosáhl 123,7 mld. Kč (39,3 %). Tak velký pokles nebyl zdokumentován v celé předchozí časové řadě.

Index průmyslové produkce ve vybraných odvětvích (meziroční změna v %, kalendářně očištěno)

Index průmyslové produkce ve vybraných odvětvích (meziroční změna v %, kalendářně očištěno)

Vývoj u jednotlivých položek zbožové struktury vývozu je v souladu se statistikami průmyslu. Hodnota vývozu motorových vozidel se v březnu meziročně propadla o 22,3 mld. Kč (–24,5 %) a v dubnu o dalších 69,8 mld. Kč (–79,7 %). V březnu byl patrný pokles exportu i u dalších důležitých artiklů, ale až duben ukázal rozsah poškození dodavatelských řetězců. Vývoz strojů a zařízení se v dubnu propadl o 12,0 mld. Kč (–34,1 %), elektrických zařízení o 8,9 mld. Kč (–33,5 %), kovodělných výrobků o 5,1 mld. Kč (–26,0 %) a pryžových a plastových výrobků o 6,7 mld. Kč (–38,5 %).
Propadl se rovněž dovoz, a to o 24,8 mld. Kč (–7,9 %) v březnu a o 80,8 mld. Kč (–27,0 %) v dubnu. Jak je vidět, hodnota exportu klesala podstatně silněji než import, což také znamenalo zhoršení bilance. Ta bývá v prvních měsících roku obvykle kladná. V březnu přebytek meziročně klesl o 13,6 mld. Kč na 2,1 mld. Kč. Dubnové zhoršení bilance o 42,9 mld. Kč znamenalo propad do deficitu 26,9 mld. Kč. To je první dubnový deficit a nejhorší zaznamenaný měsíční výsledek v celé časové řadě. Největší roli v propadu bilance měla opět motorová vozidla. Obchod s nimi doteď tvořil většinu přebytku českého zahraničního obchodu. V dubnu ale kladné saldo dosáhlo jen 2,9 mld. Kč, o 35,7 mld. Kč méně než ve stejném měsíci předchozího roku.

Tržby v ubytování v dubnu téměř na nule

Dopady opatření na služby byly různé. Část služeb byla postižena mimořádně silně, protože osobní kontakt je u nich klíčovým prvkem. Na druhé straně existují i oblasti, které krize posílila. Tržby ve službách v 1. čtvrtletí meziročně reálně klesly o 2,6 %. V lednu a únoru ještě mírně meziročně rostly, v březnu se ale propadly o 9,3 %. Duben přinesl další meziroční pokles, tentokrát o 19,7 %.
Paralyzována byla zejména činnost v ubytování a pohostinství, na kterou přímo mířila mnohá přijatá opatření. Březnový meziroční propad činil 46,4 %, dubnový pak 79,3 %. Uzavření provozů restaurací bylo částečně nahrazeno režimem výdejních okýnek a rozvozů, i tak ale došlo ve stravování a pohostinství k meziroční redukci tržeb o 43,6 % v březnu a o 72,6 % v dubnu. V případě ubytování bylo uzavření totální. Dva týdny uzavření provozů v březnu znamenaly 54,8% pokles tržeb, za celý duben pak tržby klesly téměř na nulu (meziročně –95,5 %).

Tržby ve službách (rok 2015 = 100, sezónně a kalendářně očištěno)

Tržby ve službách (rok 2015 = 100, sezónně a kalendářně očištěno)

Omezené cestování osob

Dalším odvětvím služeb, jehož činnost ovlivnila opatření proti koronaviru, byla doprava a skladování. K výraznému omezení došlo v osobní dopravě. Uzavření hranic zasáhlo hlavně leteckou dopravu, kde tržby v březnu klesly o 42,0 % a v dubnu o 79,2 %. Ačkoli vnitrostátní doprava nebyla přímo omezena státními opatřeními, dopravci omezovali spoje kvůli nižší poptávce. Tržby v pozemní a potrubní dopravě tak klesly v březnu meziročně o 10,5 % a v dubnu o dalších 23 %. Naopak poštovní a kurýrní činnosti, jejichž tržby v loňském roce silně rostly, nová situace dále posílila. Meziroční růst tržeb v březnu zrychlil na 12,2 % a v dubnu na 14,1 %.
S omezením pohybu souvisí i propad tržeb u činností cestovních agentur, kanceláří a jiných rezervačních a souvisejících činností. Podobně jako v případě ubytování i zde jsme zaznamenali březnový meziroční propad tržeb téměř o 50 % a v dubnu o 93,6 %. Silně zasaženy byly i činnosti související se zprostředkováním agenturních pracovníků. Tržby v tomto oboru se v březnu propadly o 17,1 % a v dubnu dále o 34,2 %.
Ostatní osobní služby zahrnují zejména služby osobní péče, jako jsou kadeřnictví a další kosmetické služby. Jejich provozovny musely být v rámci opatření uzavřeny, což v březnu znamenalo meziroční propad tržeb o 48,5 % a v dubnu o 73,1 %. Vzhledem k tomu, že v této oblasti často samostatně podnikají osoby samostatně výdělečně činné, může takový výpadek tržeb znamenat jejich existenční ohrožení.

Informační a komunikační služby na vzestupu

Informační a komunikační činnosti jsou oblastí, která v posledních letech procházela výrazným rozvojem. Meziroční růst tržeb se zde udržel, ačkoli v březnu došlo k mírnému meziměsíčnímu poklesu. Duben ale vrátil dynamiku do dlouhodobě vyjetých kolejí. Celkem zde tržby meziročně rostly v březnu o 1,2 % a v dubnu o 8,2 %. Dařilo se zejména telekomunikačním činnostem (v březnu růst o 11,5 %, v dubnu o 13,0 %), jejichž role nabývala v krizi na významu. V březnu došlo ke zbrzdění v činnostech v oblasti informačních technologií i v informačních činnostech, v dubnu se ale růst obnovil. Výhodou této oblasti služeb byla i možnost rychlého přechodu na práci z domova, která zde byla poměrně běžná již před krizí.

Maloobchodní tržby (rok 2015 = 100, sezónně a kalendářně očištěno)

Maloobchodní tržby (rok 2015 = 100, sezónně a kalendářně očištěno)

Efekt předzásobení v maloobchodě

Maloobchodní tržby (kromě motorových vozidel) v březnu také reálně meziročně poklesly, celkem o 5,6 %. Šlo o první pokles od května 2014. V dubnu pak tržby klesly o 10,6 %.
Restrikce ponechaly otevřené jen prodejny potravin, léků a drogerie, takže prodej nepotravinářského zboží byl výrazně omezen. Tržby za prodej potravin se v březnu meziročně zvýšily o 2,9 %, v dubnu ale meziročně klesly o 2,8 %. Vliv mohlo mít březnové předzásobení. Této teorii nahrává i meziměsíční vývoj – zatímco v březnu se tržby výrazně meziměsíčně zvyšovaly, v dubnu nastal propad. Výchylky meziroční dynamiky v březnu a dubnu obvykle způsobuje pohyb Velikonoc. Ty tentokrát byly v dubnu, stejně jako v roce 2019. Otázkou ale je, jestli letošní omezení obvyklého pohybu a oslav svátků narušilo také nákupy potravin.
Uzavření většiny prodejen mohly zčásti pokrýt existující alternativní kanály, jako je zásilkový prodej nebo prodej na internetu. Spotřebu domácností ale ovlivnilo omezení pohybu a také obavy z budoucího vývoje, které odradily spotřebitele od pořizování zbytného zboží. Zasažen byl zejména maloobchod s oděvy, obuví a koženým zbožím (–61,6 % v březnu a –81,1 % v dubnu) a rovněž prodej výrobků pro kulturu a rekreaci, kde v březnu klesly tržby o 38,7 % a v dubnu o 55,1 %.
Obchod s farmaceutickým, zdravotnickým, kosmetickým a drogistickým zbožím v březnu výrazně rostl (10,7 %). Spotřebitelé se ale předzásobovali (pravděpodobně již během února, kdy tržby narostly o 12,7 %), takže v dubnu se tržby meziročně propadly o 11,2 %.
Od listopadu 2009 nepřetržitě meziročně narůstají tržby maloobchodu prostřednictvím internetu nebo zásilkové služby, v každém roce přibližně o pětinu. Letošní březen a duben daly této dynamice nový impulz, takže v březnu se tržby meziročně zvýšily o 29,2 % a v dubnu dokonce o 47,5 %.
V kategorii kamenných prodejen profitovaly hlavně velké řetězce, které kromě potravin nabízejí i nepotravinářský sortiment (nárůst o 4,0 % v březnu, pokles o 0,4 % v dubnu). Naproti tomu specializované prodejny s potravinami pocítily poměrně výrazný propad tržeb (–13,2 % v březnu a –40,9 % v dubnu).

Autor: , analytička ČSÚ
Zatím zde není žádný komentář.