Koronavirus zasáhne trh práce s odstupem

VYDÁNÍ: 06/2020
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Zatímco ze zdravotního hlediska se situace uklidňuje, koronavirová krize začíná celosvětově dopadat na zaměstnanost. Podaří se České republice vyhnout nejhoršímu?

Evropská statistika pracovního trhu je nyní ve dvojím ohni – z jedné strany je eminentní zájem o její čísla v co nejkratším termínu, na druhé straně je velice obtížné takové údaje získávat. Tazatelská síť pro šetření v domácnostech byla odkázána na vzdálené metody zjišťování prostřednictvím telefonů či e-mailů, neboť osobní kontakty byly přerušeny. To představovalo problém především pro nábor nových domácností, tedy první návštěvu, kdy nemáme kontaktní údaje. A podniky mají často jiné starosti než vyplňování a zasílání výkazů. Všeobecně klesla vyšetřenost a prodloužily se termíny, což má samo o sobě dopady na kvalitu. Navíc se potýkáme s novými jevy, které se dosud buď nevyskytovaly, nebo jsme je zaznamenávali jen v malém měřítku, a teď je nutné je nějak nově metodicky uchopit.

Každý vnímá krizi jinak

Vládní opatření směřující ke zpomalení pandemie a nouzový stav měly na různé skupiny zaměstnaných velmi odlišné dopady. Týká se to jejich so­ciální situace, aktuální pracovní kariéry i vyhlídek do budoucna. Ve zdravotnictví a na dalších nezbytných pracovních místech se pracovalo mnohem více než obvykle, jinde naopak lidé čekali doma, až se ekonomický život vrátí k normálu. Mnozí rodiče malých dětí se při suplování školy snažili stihnout celou svou práci online z domova. Řada osob, které nemohly pracovat ve svém zaměstnání, se často zapojila v dobrovolnických aktivitách a snažila se pomáhat bez ohledu na osobní zisk.
Všechny tyto případy by statistika měla správně uchopit při využití ukazatelů změny zaměstnanosti, skutečně odpracované doby, přesčasů a absencí, podzaměstnanosti a nakonec nezaměstnanosti. Výzvou je i sledovat přesun práce na home office. V druhém sledu je nutné analyzovat sociální situaci zejména u ohrožených skupin.

Skutečné odpracované hodiny za týden v hlavním zaměstnání, meziroční změny (%)

Skutečné odpracované hodiny za týden v hlavním zaměstnání, meziroční změny (%)

Home office, odpracované hodiny a podzaměstnanost

Práce z domova se stala během koronakrize běžnou, do tohoto módu se narychlo přesunula všechna zaměstnání provozovaná na počítači a aktivity, které je možné provozovat online, a to i v zemích, jež s ní neměly před krizí velkou zkušenost. Mezi ně v Evropě patřily zejména ty balkánské: 98,9 % pracovníků v Bulharsku v roce 2019 nikdy nepracovalo z domova. Naproti tomu ve Švédsku s tímto druhem činnosti mělo zkušenost již 62,8 % zaměstnanců. Práce na dálku byla standardní spíše v severní Evropě, zatímco jižní a východní si potrpěly na tradiční pracoviště.
Statisticky zachytit tento přesun bude obtížné, protože ve čtvrtletním šetření pracovních sil (VŠPS) nefiguruje adekvátní otázka. Navíc se tím naprosto rozmazává statistické sledování pracovní doby. Je totiž obtížné určit, kdy pracovník doma pracuje a kdy se věnuje něčemu jinému – vaření oběda, úklidu, výchově dětí… Často dělá více věcí najednou.
Karanténní opatření však v celkové sumě přinesla výrazný pokles pracovní činnosti. Pro 2. čtvrtletí se očekává celosvětově pokles pracovních hodin o více než desetinu, což je bezprecedentní od druhé světové války a znamená to značné zchudnutí světa. Údaje českého VŠPS zaznamenaly pokles o 10 % již pro březen 2020, který přitom byl zasažen krizí až od poloviny, v dubnu to bylo již o 22 %. Výrazně vyšší propady najdeme u podnikatelů než u zaměstnanců (viz graf).
Mnoho podniků v krizi zkrátilo pracovní dobu, aby ušetřilo mzdové náklady. Situaci, kdy pracovník pracuje na menší úvazek, než by si přál, se odborně říká podzaměstnanost. V Evropské unii bylo předloni takových pracovníků 8,3 milionu, avšak v Česku měl tento fenomén okrajovou váhu (jen asi každý dvacátý zaměstnanec s kratším úvazkem). Důvodů bylo více: jednak se z kratšího úvazku dá při českých mzdách jen obtížně vyžít, jednak jsme v posledních letech čelili spíše nedostatku pracovní síly, takže zaměstnavatelé byli rádi za každou další hodinu, kterou byl zaměstnanec ochoten odpracovat. To se nyní patrně v některých oborech značně promění.

Tsunami nezaměstnaných?

Vývoj nezaměstnanosti vyvolaný pandemií v jednotlivých zemích velice záleží na místní pracovněprávní legislativě i tradicích. V některých státech přišla nezaměstnanost v jedné obrovské vlně. V Číně je nyní odhadem 80 milionů nezaměstnaných. Ve Spojených státech amerických, kde míra nezaměstnanosti postupně klesala od desetiprocentní hranice v roce 2010 na pouhých 3,5 % v únoru 2020, v dubnu vzrostla na 14,7 %. Během pandemie zmizelo přibližně 28,5 milionu pracovních míst, což je nejhorší výsledek od velké recese ve 30. letech minulého století. V USA je totiž možné propouštět zaměstnance okamžitě, bez jakékoli ochranné lhůty. Naproti tomu ve většině evropských zemí je tradičně ochrana zaměstnanců vysoká a výpovědní lhůty delší. Přílivová vlna uchazečů o práci tak byla zbrzděna a státy mají šanci přijmout opatření, která by zamezila dalšímu negativnímu vývoji. V EU vzrostla sezónně očištěná míra nezaměstnanosti od března do dubna jen o 0,2 p. b., tedy 211 tisíc osob, a byla stejná jako v lednu 2020. Vyšší nárůst (o 0,7 p. b. meziměsíčně) vidíme jen u míry nezaměstnanosti mladších osob ve věku do 25 let.
Jaká státní opatření pro ochranu zaměstnanosti jsou možná? Nejrozšířenějšími jsou programy refundace mezd, které v ČR zavedlo MPSV pod názvem Antivirus. Podobně to funguje i v dalších evropských zemích. Zaměstnanci, kteří zůstali doma následkem uzavření provozoven, dostávali finanční náhrady, převážně ve výši 60 či 80 % předchozí mzdy. Zaměstnavatelům refunduje vyplacené částky stát. V Česku bylo k 7. červnu takto podporováno 963 577 pracovních míst částkou přesahující 10 miliard Kč a program bude dále pokračovat. Na úřady práce tak dosud přibývají hlavně osoby, jež byly zaměstnány brigádnicky, popřípadě pracovaly na dobu určitou, která jim skončila. Mohou mezi nimi být také osoby samostatně výdělečně činné, které nevyužily program přímé finanční podpory Pětadvacítka a rozhodly se raději ukončit živnost. Každopádně větší vlnu uchazečů o práci budeme pravděpodobně sledovat teprve po uplynutí nějaké doby.

Svět se změní

V dlouhodobějším horizontu se bude ekonomika vracet k výkonnosti, ovšem nepochybně do jiného „normálu“, než jaký panoval před krizí. Nelze například očekávat, že by tolik českých lidí bylo zaměstnáno v cestovních agenturách, v přepravě osob, zejména letecké, nebo v ubytování. Celkově klesne provoz turistického průmyslu, který byl lokálně vysoce přebujelý a jen v ČR v něm bylo zaměstnáno přes 200 tisíc osob, celoevropsky mnoho milionů. Někteří lidé si rozhodně budou muset najít jiná zaměstnání. Tristní je, že nejoblíbenějšími turistickými destinacemi v EU byly Španělsko, Itálie a Francie, což jsou zároveň země s největšími zdravotnickými dopady koronaviru.
Mezinárodní organizace práce (ILO) považuje v delší světové perspektivě za nejohroženější odvětví obchod, reality, zpracovatelský průmysl a ubytování a pohostinství. Značně ohrožené jsou rovněž doprava a skladování, kultura, zábava a rekreace.
Země vyjdou z krize poučeny a budou více dbát na soběstačnost v základních potravinách a nepostradatelném zboží. Ekonomika se promění, zvýší se důraz na modernizaci a ekologickou udržitelnost, čemuž má v EU pomoci tzv. Green Deal. V naší zemi půjde nepochybně o boj se suchem, ochranu půdy a úpravu krajiny. Pro tato nově vytvořená pracovní místa budou nutné rozsáhlé rekvalifikace.
Pro správné popsání kvapně se vyvíjející situace ze statistického pohledu bude nezbytné propojovat běžné datové zdroje s těmi administrativními. To je důležité zejména pro rychlé zachycení strukturálních změn, kdy nelze čekat na výsledky ročních sledování, které jsou k dispozici až s velkým odstupem.

Autor: , ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí
Zatím zde není žádný komentář.