Mračna nad cestovním ruchem

VYDÁNÍ: 06/2020
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Odvětví cestovního ruchu patří k těm, která pandemie covid-19 postihla nejvíce. V Česku může jeho opětovné nastartování podpořit domácí poptávka.

Je nesporné, že v souvislosti s pandemií covid-19 utrpěla ekonomika velké ztráty a cestovní ruch patří mezi nejpostiženější odvětví s dlouhodobým negativním dopadem. V tomto článku prezentujeme závěry kvantifikace modelových dopadů světové pandemie covid-19 na odvětví cestovního ruchu v ČR v roce 2020.

Klesla poptávka i ceny

Restriktivní opatření přijatá vládou v souvislosti s covid-19 přinesla do konce letošního května výrazný pokles poptávky. Turistické služby byly využívány pouze ve výjimečných případech, v porovnání se stejným obdobím v roce 2019 je zaznamenán pokles tržeb v tomto odvětví o 85 až 95 %. Kvůli nízké poptávce ceny služeb razantně zlevňují (například gastronomické služby v centru Prahy několikanásobně).

Porovnání počtu přenocování v ČR v roce 2019 a modelu předpokládaného počtu přenocování pro rok 2020 podle aktuální situace rozvolňování restriktivních opatření

Porovnání počtu přenocování v ČR v roce 2019 a modelu předpokládaného počtu přenocování pro rok 2020 podle aktuální situace rozvolňování restriktivních opatření

Také v období bezprostředně po ukončení platnosti opatření (konec května, červen) lze očekávat nízkou úroveň poptávky, především z důvodu výpadku návštěvníků ze zahraničí a strachu z cestování u domácí klientely. Můžeme však věřit, že Češi v řádu týdnů překonají obavy a díky nárůstu domácí poptávky začnou tržby za turistické služby mírně růst. Zahraniční poptávka je stále minimální, oproti roku 2019 se předpokládá propad tržeb o 60 až 85 %. Následkem přijatých opatření mají subjekty nabízející služby cestovního ruchu existenční problémy, přibližně 3 až 5 % z nich ukončí činnost a nejsou vyloučeny ani změny ve vlastnictví subjektů cestovního ruchu.
V průběhu letní sezóny se očekává vlivem sníženého zájmu o cestování do zahraničí nárůst poptávky jen díky domácímu turismu. Ceny za služby budou však v porovnání s rokem 2019 nižší, neboť domácí klientela je citlivější na cenu. Zahraniční turismus poroste vzhledem k omezením a ztrátě důvěry napříč celým světem jen mírně.
Podzim bude ve znamení pozvolného zvyšování poptávky, které bude dominovat především domácí cestovní ruch. Můžeme očekávat také mírný nárůst zahraniční poptávky na úroveň asi 30 až 50 % hodnot z roku 2019. Ceny za služby budou stále v porovnání s rokem 2019 významně nižší.
Poptávku blížící se hodnotám roku 2019 přinesou pravděpodobně až Vánoce, ovšem stále jen díky domácí klientele. Zahraniční turismus se zastaví na úrovni přibližně 2/3 až 3/4 objemu v porovnání s rokem 2019. Ceny za služby mírně porostou, nicméně v porovnání s rokem 2019 budou stále nižší, na úrovni tak 90 až 95 %.
S výše uvedenými skutečnostmi souvisí očekávaný propad počtu pracovních míst v cestovním ruchu a spotřeby cestovního ruchu v krajích České republiky v roce 2020.

Model předpokládaného poklesu počtu pracovních míst v cestovním ruchu v ČR v roce 2020 (přepočtené FTE)

Model předpokládaného poklesu počtu pracovních míst v cestovním ruchu v ČR v roce 2020 (přepočtené FTE)

Alarmující čísla v zaměstnanosti

Je patrné, že cestovní ruch nečekají v nejbližších měsících světlé zítřky, což řečeno čísly znamená propad spotřeby cestovního ruchu o více než 50 %. Útraty za služby a zboží v cestovním ruchu poklesnou oproti roku 2019 až o 157 mld. Kč, z nichž asi 94 mi­liard půjde na vrub příjezdového turistického ruchu a přibližně 21 miliard domácího. Nepříznivá situace v oblasti cestovního ruchu významně ovlivní přínosy do veřejných rozpočtů, které se sníží z přibližně 125 mld. Kč na asi 59 mld. Kč.
Alarmující jsou také čísla udávající počet pracovních míst v cestovním ruchu. Z 238 tisíc osob v roce 2019 se letos sníží tak na 143 tisíc a očekává se, že objem práce se započítáním multiplikačního efektu spadne z 370 tisíc FTE* na přibližně 178 tisíc FTE, což nepochybně ovlivní celkovou nezaměstnanost v zemi. Cestovní ruch a návazná odvětví totiž mají v porovnání například s výrobou či zemědělstvím významný podíl lidské práce. Vždyť v cestovním ruchu a v návazných odvětvích v rámci multiplikačního efektu je u nás zaměstnáno více než 7 % ze všech ekonomicky aktivních osob. Cestovní ruch je navíc iniciačním a průřezovým odvětvím, které významnou měrou podporuje místní ekonomiky – podíl cestovního ruchu včetně multiplikačních efektů činí přibližně 6 % HDP.

Příklad z lázní

Ukažme si dopady pandemie covid-19 na specifickém příkladu léčebného lázeňství v Karlovarském kraji. V souvislosti se zákazem volného pohybu osob na území celé ČR bylo v lázních zakázáno do 27. dubna přijímat nové pacienty, což v zásadě znamenalo přerušení provozu. Restrikce pro Karlovarský kraj v oblasti léčebného lázeňství znamenají pokles spotřeby v porovnání s rokem 2019 až o 3,3 mld. Kč, což pocítí i veřejné rozpočty, které tak letos přijdou o cca 1,3 mld. Kč. Oblast lázeňství rovněž velkou měrou přispívá k zaměstnanosti, proto není lehké přijmout fakt, že kvůli restriktivním opatřením se celkový objem práce iniciovaný lázeňstvím sníží o cca 4 tisíce FTE a celkový počet míst v lázeňství a cestovním ruchu o 2,4 tisíce FTE.

Porovnání počtu hostů a počtu ošetřovacích dnů v léčebných lázních v ČR v roce 2019 a modelu předpokládaného počtu přenocování pro rok 2020 podle aktuální/současné situace rozvolňování restriktivních opatření a podle pesimistické varianty (zahraniční lázeňští hosté až od roku 2021)

Porovnání počtu hostů a počtu ošetřovacích dnů v léčebných lázních v ČR v roce 2019 a modelu předpokládaného počtu přenocování pro rok 2020 podle aktuální/současné situace rozvolňování restriktivních opatření a podle pesimistické varianty (zahraniční lázeňští hosté až od roku 2021)

Pomoci může každý

Z našeho článku je patrné, že nad cestovním ruchem se vznášejí mračna a situace v této oblasti není a bez podpory státu dlouho nebude příznivá. Ale nezoufejme, a naopak přispějme k tomu, aby se začalo blýskat na lepší časy. Jak? Začněte třeba dovolenou v Česku.
* FTE – ekvivalent přepočtených plných ročních pracovních úvazků

Kalkulace ekonomických dopadů popsaných v článku je založena na meziodvětvové (input a output) strukturální analýze odběratelsko-dodavatelských vztahů vycházející ze statistik národních účtů země. Input-output analýza disponuje nástroji pro kvantifikaci vzájemných vazeb mezi subjekty (odvětvími či sektory) v ekonomice. Na rozdíl od jiných metod umožňuje vyčíslit i multiplikační efekty, které jsou způsobeny vazbami zkoumané organizace a jejích návštěvníků na další odvětví ekonomiky (výstup jednoho odvětví je zároveň vstupem dalších odvětví národního hospodářství a naopak). Přestože Český statistický úřad publikuje velmi kvalitní data, která jsou vhodná k meziodvětvové analýze české ekonomiky, v tuzemských podmínkách je tato metoda zatím používána jen výjimečně (zřejmě vzhledem k její náročnosti), a to například k výpočtům dopadů sportovních či kulturních akcí, ekonomiky objektů spojených s pořádáním eventů, situace v odvětví cestovního ruchu či volnočasových aktivit, případně investičních záměrů apod.

Autor: , analytik společnosti Economic impact
Zatím zde není žádný komentář.