Můžeme si dovolit kvalitní technologie

VYDÁNÍ: 06/2020
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

S ředitelem sekce IT Českého statistického úřadu Petrem Böhmem jsme hovořili o vybavení úřadu hardwarem a softwarem, o personálním zajištění ICT i o aktuálních úkolech a plánech do budoucnosti.

Co všechno má na starosti sekce IT v Českém statistickém úřadu?

Na naši činnost lze nahlížet z několika různých pohledů. Jedním z nich je například členění na hardware a software. Jiným je pohled z geografického hlediska – zda jde o centrálu v Praze, nebo působení na lokálních, detašovaných krajských a okresních pracovištích. Rozlišujeme také správu zařízení koncových uživatelů a chod datového centra. Z pohledu životního cyklu informačního systému můžeme činnost rozdělit na analýzu, vývoj, testování, nasazení a následnou podporu. Velkou část z portfolia informačních systémů tvoří statistický informační systém, který je základem pro práci statistiků, a vedle něj tady fungují další podpůrné systémy pro chod úřadu jako takového, takzvané back office aplikace. Jde například o personalistiku a mzdy, účetnictví, elektronickou komunikaci, helpdesk a podobně.

Kolik máte zaměstnanců?

Téměř devadesát, rozmístěných po celé ČR. Ale skoro dvacet z nich pracuje v rámci časově omezeného projektu sčítání lidu, domů a bytů.

Je těžké získat do vašeho oboru kvalitní zaměstnance?

Ano. Je to těžké. Poptávka po IT odbornících je velká a kvalitních lidí není dostatek. My jsme státní instituce – platí pro nás platové tabulky. A i když máme možnost konečnou výši platu upravit formou osobního příplatku nebo případných odměn, může to některé uchazeče odrazovat. Na druhé straně nabízíme určitou stabilitu, což třeba teď, po koronavirové pandemii, může začít hrát větší roli.

 

Ing. Petr Böhm, Ph.D.Ing. Petr Böhm, Ph.D.

Studoval obor jaderná fyzika na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze, kde získal titul Ph.D. Pracovní kariéru zahájil v softwarové a poradenské společnosti U&Sluno a následně působil ve společnosti Okin Facility. Od roku 2010 do roku 2018 vykonával funkci náměstka pro IT Fakultní nemocnice Ostrava. Do ČSÚ nastoupil v roce 2018.

Jak byste zhodnotil kvalitu ČSÚ co do vybavenosti IT technologiemi a aplikacemi?

Dobré je, že jako státní organizace máme jistotu příjmu ze státního rozpočtu, nicméně jeho výše stabilní není a reflektuje aktuální ekonomickou situaci. Zároveň máme renomé vrcholné statistické instituce v zemi, takže si můžeme dovolit kvalitní technologie velkých a významných značek.
Co se týká IT služeb s vysokou přidanou hodnotou, tak velkou část z nich nakupujeme. Nemá smysl, abychom zde trvale zaměstnávali špičkové odborníky třeba na datová centra, databáze, sítě a podobně. V případě potřeby se tedy obracíme na externí specialisty a díky tomu máme zajištěno, že i tyto služby získáváme v maximální kvalitě.

Můžete uvést nějakou službu, na kterou si najímáte externí specialisty v současné době?

Momentálně je největší zakázkou modernizace hlavního datového centra ČSÚ v Praze na Skalce. Stávající podobu dostalo asi před sedmi lety a nyní zahajujeme jeho rekonstrukci. Provede ji firma, která vzešla z výběrového řízení. Kritéria pro výběr byla zvolena tak, aby nebyla zohledňována jenom cena, ale také kvalita, tedy zejména rychlost, s jakou se v datacentru budou provádět statistické výpočty. Navazující oblastí v rámci infrastruktury je síťová konektivita jednotlivých pracovišť.
Externí firmy se podílejí rovněž na správě našeho statistického informačního systému. To není standardní krabicový produkt, který byste si mohli vybrat ze široké nabídky od několika dodavatelů. Vyvíjel se na míru na základě požadavků a potřeb odborníků, kteří pracují se statistickými daty. I v tomto případě začínáme diskutovat o jeho generační obměně. Bavíme se o tom, jaké technologie by bylo vhodné použít, jaké požadavky na ně budeme klást, co vlastně budeme potřebovat. Rozebíráme také, zda by bylo výhodné inspirovat se jinde a třeba i zakoupit a do českého prostředí upravit nějaký systém, který se osvědčil v zahraničí. Zvažujeme, jakou zvolit architekturu, jak co nejlépe nastavit správu a další vývoj systému, financování a řadu dalších podrobností. Zatím jsme teprve na začátku, než se rozhodne o konkrétních krocích, musíme mít všechno dobře promyšlené.

Jak se zkvalitňování IT systémů promítá do práce lidí v terénu?

V této oblasti je hlavní vizí nahrazení notebooků, s nimiž chodí a pracují tazatelé v terénu, tablety s odpovídajícím softwarovým vybavením. Jejich ovládání bude jednodušší a data se budou přenášet bezdrátově přímo do centrální databáze. To si ale vyžádá převedení všech dotazníků na novou platformu a samozřejmě pořízení potřebného množství tabletů.

Trendem je rovněž přebírání dat přímo z informačních systémů povinných subjektů. Co připravujete v této oblasti?

Než odpovím, tak musím uvést, že ČSÚ se aktivně připojil ke strategii koordinované a komplexní digitalizace České republiky nazvané Digitální Česko. Tuto strategii koordinuje vládní zmocněnec pro IT Vladimír Dzurilla, který je zároveň ředitelem státního Centra sdílených služeb, v němž by se měly soustředit ICT služby pro státní správu.
Jedním z velkých projektů, které v rámci Digitálního Česka prosazujeme, je propojení ekonomických a personálních systémů na straně firem s naším statistickým informačním systémem tak, aby požadovaná data k nám mohla proudit „na stisknutí tlačítka“. Aby nebylo potřeba vyplňovat složité výkazy a dotazníky, ale vše běželo samo, pouze na základě schválení odpovědnou osobou daného subjektu. Před námi je teď jednání s poskytovateli těchto systémů. Musíme si ujasnit, jaká data a v jakých formátech potřebujeme, a přesvědčit je, že když příslušné moduly vyvinou, bude to pro ně tržní výhoda. Jejich zákazníci totiž ušetří náklady na čas zaměstnanců, kteří až dosud přípravu a odesílání dat pro potřeby státní statistiky zajišťují. My zase musíme připravit vstupní brány, abychom dokázali poznat, zda jsou posílaná data správná, a v případě nějaké chyby či nesrovnalosti uměli správně zareagovat.
Realizace tohoto projektu bude stát desítky milionů a podílet se na něm bude celá řada subjektů. My teď usilujeme o to, aby v rámci Digitálního Česka získal vysokou prioritu a aby jeho realizace mohla začít co nejdříve.

Jak se bude sekce IT podílet na sčítání lidu, domů a bytů v příštím roce?

Tento projekt již nějakou dobu běží. Dosud jsme vybavili asi 56 lokálních pracovišť potřebnou technikou a síťovým spojením a totéž jsme zajistili i na centrální úrovni. Aktuálně probíhá výběrové řízení na vybavení režimového pracoviště, kde bude zhruba 30 zaměstnanců kontrolovat a případně upravovat získaná data.
Elektronický formulář pro respondenty, kteří se budou sčítat prostřednictvím internetu, bude umístěný v datovém centru státního Centra sdílených služeb. Tam se budou data porovnávat se základními registry a po pročištění a anonymizaci se přenesou do našeho datového centra, kde budou k dispozici odborníkům nejen z našeho úřadu.

Jak je v ČSÚ řešena ochrana osobních údajů a GDPR?

Na to máme samostatný odbor, který je mimo sekci IT. Přestože s ním velmi úzce spolupracujeme, je dobře, že není naší součástí. Zajistí nám tak objektivní a nestrannou kontrolu. Kdyby spadal pod mé vedení, musel bych mnohdy váhat, zda upřednostnit spíš bezpečnost, nebo provozní aspekty a bezpečnost odsunout stranou. Takhle jsme hlídaní zvenku, žádné přimhouření oka si nemůžeme dovolit a to je dobře.

Co se na vaší práci změnilo vlivem mimořádných opatření kvůli pandemii covid-19?

Pro řadu našich lidí to velká změna nebyla. Třeba spravovat datové centrum je možné vzdáleně odkudkoliv, tedy i z domova. Na dálku lze zajistit rovněž podporu statistických informačních systémů. Největší zátěž tak pocítili lidé, kteří se starají o koncová zařízení. Pro stovky zaměstnanců museli ze dne na den připravit počítače a notebooky, které si zaměstnanci brali domů, a zajistit jim bezpečné připojení. Nyní jsme zase ve fázi, kdy se vše navrací do normálu a my musíme zařízení přebírat, kontrolovat a vyčistit od případných virů či podezřelých kódů, které se do nich při domácím použití mohly dostat. To je logisticky také docela náročné, protože zároveň je nutné zajistit, aby různé směny IT pracovníků zůstaly oddělené. Kdyby totiž u někoho propukla infekce, nemůžeme si dovolit, aby kvůli tomu úplně všichni zůstali mimo pracoviště v karanténě.
Současně s navracením techniky dokončujeme migraci z Windows 7 na Windows 10 na všech stolních i přenosných počítačích v úřadu.

Přetrvají nějaké změny ve způsobu vaší práce i do budoucna?

Během mimořádného stavu jsme hodně využívali videokonference a myslím, že i v budoucnu tímto způsobem nahradíme řadu pracovních schůzek. Osobní kontakt samozřejmě má svůj význam a úplně ho nahradit nelze, ale pro krátké technické porady je videohovor velmi efektivní. Když účastníci pracují daleko od sebe, v různých krajských správách, ušetří se spousta času i finance na cestování.
Také forma home office byla do pandemie u nás využívána jen velmi sporadicky. Myslím, že nejen ČSÚ, ale i další zaměstnavatelé v celé republice zjistili, že řada profesí může pracovat z domova se stejnou, nebo dokonce vyšší efektivitou než z kanceláře. Dá se předpokládat, že tento způsob práce se určitě rozšíří.

Jaké úkoly či výzvy stojí před sekcí IT v nejbližších týdnech, měsících a letech?

V prvé řadě je to dokončení modernizace datového centra. Řešení je navrženo tak, že vzniknou dvě stejné zrcadlové poloviny, z nichž chceme jednu umístit do geograficky úplně jiného místa. Zvýší se tím bezpečnost v případě nějaké mimořádné události. Čeká nás tedy výběr vhodné lokality, instalace nového datacentra a následně zrušení malých datových center v krajích a začlenění jejich agendy do toho hlavního. S tím bude souviset i nezbytné posílení komunikačních linek pro přenos dat.
Dále zvažujeme, že bychom mohli pro zvýšení efektivity začít využívat technologie určené pro sdílenou spolupráci. Momentálně porovnáváme různé možnosti a varianty, z nichž chceme vybrat nejvhodnější řešení. Zabýváme se také otázkou státního cloudu, který by měl vzniknout v Centru sdílených služeb. Uvidíme, jestli bude výhodné se do něj připojit, nebo služby nakoupit od soukromých poskytovatelů.
Velkou výzvou je také již zmiňovaná generační obměna statistického informačního systému nebo zavedení katalogu služeb a odpovídající helpdeskový nástroj. Úkolů, které tlačíme před sebou, je tedy ještě hodně.

Autor: , oddělení marketingu a PR
Zatím zde není žádný komentář.