Výběr statistických zajímavostí ze světa

VYDÁNÍ: 06/2020
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Evropané čelí nebezpečnému hluku. Pomaturitní vzdělávání ve Švédsku. Počet zemřelých vzrostl především v Bavorsku

Evropané čelí nebezpečnému hluku

Zhruba každý pátý Evropan je nyní vystaven hladině hluku, která je považována za zdraví škodlivou.

Nová zpráva Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) o hlukovém znečištění ve venkovním prostředí považuje za hlavní zdroj hluku silniční dopravu, přičemž lze očekávat, že v důsledku růstu měst a zvyšování poptávky po každodenní mobilitě hladina hluku v městských i venkovských oblastech během příštího desetiletí ještě poroste. Mezi další významné zdroje hlukového znečištění ve venkovním prostředí patří železniční a letecká doprava a také průmysl.
Podle odhadů je dlouhodobé celodenní (tedy ve dne, večer i v noci) hlukové zátěži z dopravy nad 55 dB vystaveno 113 mil. obyvatel evropských států. To se ve většině evropských zemí týká více než 50 % obyvatel městských oblastí. EU považuje dlouhodobou expozici hluku přesahující 55 dB za příliš vysokou. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je pravděpodobné, že se při této hladině hluku objeví vážné dopady na zdraví. Na základě nových informací WHO odhaduje agentura EEA, že dlouhodobé vystavení hluku každoročně způsobí v zemích EU 12 tis. předčasných úmrtí a přispěje ke vzniku 48 tis. nových případů ischemické choroby srdeční. Dále se odhaduje, že u 6,5 mil. osob zaviní chronické narušení spánku.
Kromě dopadu na člověka představuje hlukové znečištění také čím dál větší hrozbu pro divoká zvířata na souši i ve vodě. Hluk může snižovat reprodukční schopnost a naopak zvyšovat úmrtnost a únik zvířat do klidnějších oblastí. Více ZDE.

Pomaturitní vzdělávání ve Švédsku

Švédsko v roce 2015 zavedlo pomaturitní vzdělávací programy v oblasti kultury a umění. Jejich cílem je připravit studenty na další vysokoškolská studia.

V právě končícím školním roce se poprvé od zavedení této formy vzdělávání počet přijatých studentů snížil. V roce 2019 bylo přijato 2 880 studentů, tj. o 220 méně než před rokem. Tento pokles je částečně způsoben menším počtem programových modulů. Mezi těmi, kdo zahájili studium, mají jasnou převahu ženy. Dlouhodobě představují zhruba tři čtvrtiny přijatých studentů. V programech v oblasti kulturního dědictví tvoří ženy dokonce 84 % studentů.
Od zavedení nové formy vzdělávání v roce 2015 se míra dokončení těchto programů snížila. Vysokou míru dokončení v roce 2015 lze vysvětlit skutečností, že ve druhé polovině roku 2015 došlo k rychlému zavedení krátkých programů, v nichž všichni studenti dokončili své vzdělávání. Většina z nich oproti původním plánům dále ve vysokoškolském vzdělání nepokračovala a našla uplatnění na trhu práce. V rozporu s původním záměrem se často uplatnili v oblasti vzdělávání dospělých a také jako aktivizační pracovníci v domovech seniorů.
Na uvedené postsekundární školní programy se nevztahuje ekonomická podpora ve formě grantů ústřední vlády a studenti nemají nárok na příspěvek na studium. Programy jsou vedeny v různých oblastech, nejen v oblasti umění a kultury. Vzdělávací orientace pokrývá oblasti, jako jsou módní design, hudba a výcvik v letectví. Na rozdíl od například vysokoškolských odborných programů nemusejí tyto programy odpovídat potřebám zaměstnávání kvalifikované pracovní síly. Více ZDE.

Počet zemřelých vzrostl především v Bavorsku

Podle prozatímních výsledků zemřelo v dubnu 2020 v Německu nejméně 82 246 osob. Naposledy bylo v dubnu v Německu zaznamenáno více než 80 000 úmrtí v roce 1977.

Federální statistický úřad (Destatis) také uvádí, že to bylo o 8 % (+5 942 případů) více než průměr za předchozí čtyři roky. V týdnu od 27. dubna do 3. května 2020 (nejnovější údaje v době přípravy tohoto textu) zemřelo v Německu nejméně 17 312 osob. Úmrtnost tak klesla o 799 případů oproti předchozímu týdnu (20. až 26. dubna) a ve srovnání s lety 2016 až 2019 byla zhruba 2 % nad průměrem. Když se tento týden porovná se stejným týdnem v kaž­dém jednotlivém roce, ukáže se, že počet úmrtí byl v rozmezí 3 % nad údajem zaznamenaným v roce 2018 a 1 % nad údajem za rok 2017. Zvýšená úmrtnost byla v Německu pozorována od 13. týdne (23. až 29. března), přičemž odchylka byla největší v 15. týdnu (6. až 12. dubna), kdy oproti čtyřletému průměru let 2016–2019 zemřelo v roce 2020 o 2 316 (13 %) více osob.
Celkový počet úmrtí od 13. do 18. týdne byl o 7 486 případů vyšší než průměr za předchozí čtyři roky. Z regionálního hlediska je tento vývoj způsoben zejména třemi spolkovými zeměmi. Úmrtnost v Bavorsku byla o 2 719 úmrtí (+18 %) nad průměrem předchozích čtyř let, v Bádensku-Württembersku o 1 958 (+16 %) a v Severním Porýní-Vestfálsku o 1 254 (+5 %). Více ZDE.

Autor: , odbor vnější komunikace
Zatím zde není žádný komentář.