V roce 2019 pracoval z domova každý dvacátý zaměstnaný obyvatel Evropské unie, častěji ženy než muži. Nejrozšířenější byla tato forma práce v Nizozemsku a Finsku, nejméně využívaná v Bulharsku a Rumunsku.
Přísná opatření zavedená v souvislosti s pandemii koronaviru donutila řadu obyvatel EU pracovat z domova. Příležitost vyzkoušet si „homeoffice“ dostali mnozí úplně poprvé. Evropský statistický úřad proto zveřejnil statistiky, které ukazují, jak byla práce na dálku v Unii rozšířená před vypuknutím krize.
V roce 2019 pracovalo v celé EU běžně z domova 5,4 % zaměstnaných osob ve věku 15–64 let. Tato míra se i v posledním desetiletí konstantně pohybovala kolem 5 %. Ve stejném období se však podíl těch, kteří občas pracovali z domova, zvýšil z 6,0 % v roce 2009 na 9,0 % v roce 2019.
Podíl osob samostatně výdělečně činných, které při statistickém šetření uvedly, že běžně pracují z domova, byl v posledním desetiletí trvale vyšší než podíl zaměstnanců. Také u kategorie OSVČ byl zaznamenán vzestupný trend, když jejich podíl vzrostl z 16,2 % v roce 2009 na 19,4 % v roce 2019. V loňském roce běžně pracovalo z domova pouze 3,2 % zaměstnanců. Tato hodnota tedy rovněž mírně vzrostla ve srovnání s rokem 2009, kdy dosáhla 2,7 %.
V případě práce na dálku existují různé trendy, které odrážejí věk a pohlaví. V roce 2019 běžně pracovalo na dálku o něco více žen než mužů (5,7 % ve srovnání s 5,2 %). Častěji pracovali lidé ve vyšším věku: 6,6 % osob ve věku 50–64 let, stejně jako 5,2 % osob ve věku 25–49 let. U mladých lidí ve věku 15–24 let to bylo jen 2,1 %.
Na čele žebříčku členských států EU, kde se v loňském roce práce na dálku nejvíce využívala, se umístily Nizozemsko a Finsko. V obou zemích takto běžně pracovalo 14,1 % zaměstnaných osob. Za nimi následovaly Lucembursko (11,6 %) a Rakousko (9,9 %). Naopak nejnižší míry byly zaznamenány v Bulharsku (0,5 %), Rumunsku (0,8 %), Maďarsku (1,2 %), na Kypru (1,3 %), v Chorvatsku a Řecku (shodně 1,9 %). V Česku to bylo 4,6 %.
Více zde.
