Obyvatelé Vysočiny mají nízké příjmy, ale bydlí levně

Nejnižší měsíční náklady na bydlení, nejčastější plat dvanáct až patnáct tisíc korun a subjektivní pocit dotazovaných, že s penězi vycházejí dobře. To jsou výstupy z šetření životních podmínek domácností na Vysočině, které každoročně provádí Český statistický úřad.

Obyvatelé kraje Vysočina si loni pochvalovali, že lépe vycházejí s penězi. Oproti roku 2018 se loni výrazně zvýšil počet těch, kteří vycházejí se svým příjmem snadno a velmi snadno.

Lidé na Vysočině nemají zrovna nejvyšší platy, v roce 2019 naopak měli ze všech krajů nejvyšší příjem v naturáliích, téměř deset tisíc korun. Na druhou stranu však v penězích dosáhli průměrných ročních příjmů jen přes sto jednaosmdesát tisíc korun, což byla pátá nejnižší hodnota ze všech čtrnácti krajů.

Přepočteno na měsíce byl průměrný čistý příjem člena domácnosti lehce nad patnáct tisíc korun. Nejvíce, tedy přes jednu čtvrtinu, domácností na Vysočině mělo předloni dle statistiků čistý měsíční příjem mezi dvanácti a patnácti tisíci korunami na osobu. Následuje rozmezí patnáct až dvacet tisíc korun, tolik má téměř každý čtvrtý.

„Celkově na Vysočině klesl podíl domácností s nižšími příjmy a vzrostl podíl domácností lépe situovaných,“ říká Vlastislav Valda z jihlavské pobočky Českého statistického úřadu. Zajímavé je, že měsíční náklady na bydlení ve výši 4 641 korun byly v mezikrajském srovnání nejnižší. „Tomu odpovídá i nejvyšší podíl domácností bydlících ve vlastním rodinném domě,“ odhaluje důvody Valda.

Naopak ze všech krajů nejvyšší podíl mají na Vysočině náklady na elektřinu, které tvoří více než třetinu. „Celkové náklady na bydlení jsou na Vysočině s přehledem nejnižší v republice. A jelikož je cena elektřiny prakticky stejná v celé zemi, je pak její podíl na celkových nákladech opticky vyšší,“ vysvětluje mluvčí společnosti ČEZ Roman Gazdík.

Podrobnosti najdete v publikaci Českého statistického úřadu Příjmy a životní podmínky domácností 2019 dostupné na webu ČSÚ.