Eva Krumpová: Krajské správy jsou důležitými partnery regionálních samospráv a firem

    S 1. místopředsedkyní ČSÚ Evou Krumpovou jsme hovořili nejen o úloze a rozvoji krajských správ, ale také o postavení a významu úřadu obecně.

    Při nástupu do funkce v roce 2017 jste si dala za úkol usilovat o zvýšení efektivity, profesionality a flexibilnosti krajských správ ČSÚ. Co se od té doby v tomto směru podařilo zlepšit?

    Určitě došlo k pozitivnímu posunu ve všech uvede­ných oblastech. Spolu s řediteli krajských správ se nám podařilo například zvýšit výkonnost jednotlivých od­dělení zpracování i flexibilitu regionálních pracovišť. Praktickou ukázkou v tomto směru bylo například květnové zapojení ČSÚ do prevalenční studie ÚZIS, jejímž cílem bylo zjistit, zda se obyvatelé ČR setkali s nákazou novým typem koronaviru SARS-CoV-2. V červnu jsme zdravotníkům během velmi krátké doby, prakticky během pár dnů, pomáhali sestavit vzorek populace z řad našich pravidelných respon­dentů. ČSÚ dokázal na tento ojedinělý požadavek reagovat velmi pohotově.

    Využila jste v pozici místopředsedkyně bohaté zkušenosti, které máte z oblasti evropských fondů?

    Tyto zkušenosti se mi určitě hodily, ovšem projek­tová činnost statistického úřadu nestojí jen na nich, spíš bych mluvila o účinné spolupráci a koordinaci celé řady našich specialistů. Zásadní je, že se poda­řilo dokončit obsazení projektového oddělení a na­startovat jeho činnost. Úřad úspěšně podal žádosti o dotace řady projektů a několik dalších, včetně zá­sadního investičního projektu na revitalizaci našeho sídla, připravuje. Zároveň se mi zkušenosti z řízení projektů velmi hodí při realizaci projektu sčítání či při zpracování výsledků voleb.

    Jak se daří získávat a udržet v krajích kvalitní zaměstnance? Jaké systémy motivace můžete lidem nabídnout?

    Obecně, tedy nejen v krajích, může statistický úřad nabídnout vedle zajímavé práce stabilitu a jistotu. V současné době se ukazuje, že to jsou témata, která potenciální zaměstnance silně oslovují. Daří se nám tak nábor například na pozice v rámci sčítání, což je pro realizaci tohoto projektu klíčové. V krajích se o trvale dobrou obsazenost pracovních pozic velmi zasazují také ředitelé krajských správ, kteří využívají své kontakty v rámci regionu.

    Ing. Eva Krumpová

    Absolvovala Provozně ekonomickou fakultu České zemědělské univerzity v Praze a následně pracovala jako vedoucí oddělení pro rozvoj a projektovou činnost na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. V ČSÚ působila v letech 1997 až 2011 v oblasti statistiky výdajů na životní prostředí. Zastávala také pozici vedoucí oddělení evropských fondů. Podílela se rovněž na řadě projektů jak ze strukturálních fondů, tak Eurostatu. Místopředsedkyní Českého statistického úřadu je od srpna 2017.

    Jaká je vybavenost krajských správ informačními a komunikačními technologiemi?

    Užívání moderních technologií je určitě z pohledu ve­dení úřadu prioritou. Využívání dat z registrů a ome­zení zátěže pro naše respondenty je dlouhodobý úkol a jsem ráda, že se ho daří plnit. Administrativní zátěž poklesla od roku 2016 o více než 25 procent. Podařilo se také zásadně posunout vybavení tazatelů, moderní technologie jim usnadňují práci v domácnostech. A opět musím zmínit projekt sčítání a fakt, že ob­čané budou mít možnost sečíst se rychle a pohodlně online buď prostřednictvím webu, nebo za pou­žití pro tyto účely vytvořené aplikace. Zároveň jsme se všichni museli během epidemie covid-19 velmi rychle seznámit s novými nástroji a technologiemi tak, abychom byli schopni pracovat prostřednictvím vzdáleného přístupu.

    Jste členkou Rady vlády pro informační společnost. Jaké aktuální úkoly tato rada v současné době řeší? Čím může při rozvoji digitálních služeb ve veřejné správě napomoci Český statistický úřad?

    Úřad má dlouholeté zkušenosti se správou roz­sáhlých databází a registrů. Jsme tedy z pohledu propojování systémů ve státní správě a převodu klasických agend do digitální formy kvalifikovaným partnerem, který dokáže vidět agendy jednotlivých rezortů v širší souvislosti. Hlavním cílem činnosti RVIS je rozvoj veřejné správy a eGovernmentu. Konkrétním výstupem jsou pak například vládou již schválené implementační plány programu Di­gitální Česko pro rok 2020. ČSÚ má v tomto pro­gramu zahrnuto celkem 12 projektových záměrů a jejich realizace by výrazně přispěla k rozvoji digitalizace procesů a služeb Českého statistic­kého úřadu.

    Zastavme se u sčítání lidu, domů a bytů. Jak jsou na úkoly s ním spojené připraveny krajské správy? Co je ještě třeba zajistit či doladit?

    Z pohledu krajských správ jsme oproti ústředí více­méně na začátku. Aktuálně zde probíhá územní pří­prava a ukončuje se spolupráce se stavebními úřady v upřesňování technicko-ekonomických atributů staveb. Dále bude pokračovat spolupráce se zástupci obcí a zjišťování podrobných informací o objektech v terénu a hromadných ubytovacích zařízeních, spolu­práce s vybranými vlastníky bytových domů a mnoho dalších úkolů.

    Krajské správy zajišťují práci tazatelů v terénu. Jak se na této činnosti projevila pandemie covid-19, jaká opatření jste museli přijmout?

    Onemocnění covid-19 a související opatření měly na fungování tazatelů pochopitelně zásadní dopad. Předně připomenu, že úřad se k epidemii obecně postavil, podle mého názoru, velmi zodpovědně. Na první místo jsme od začátku kladli bezpečnost našich zaměstnanců, a to nejen na krajích. Práci tazatelů jsme v kritickém období zcela zastavili a obnovovali ji postupně s ohledem na situaci v da­ných regionech, přičemž zásadní slovo měli v tomto ohledu ředitelé krajských správ. Musím vyzdvihnout profesionalitu a zodpovědnost našich tazatelů, kteří navzdory komplikacím bez problémů zvládli ná­sledné obnovení činnosti a dokázali zajistit většinu potřebných dat.

    Jak pečujete o kvalitu tazatelské sítě? Co všechno musí tazatel absolvovat, než se může samostatně vydat do terénu?

    Práce s lidmi, tedy i práce tazatelů, vyžaduje ur­čité osobnostní dispozice. Soustředíme se na jak na výběr vhodných kandidátů na tyto pozice, tak i na průběžné vzdělávání stávajících tazatelů. Pracovníci nejprve procházejí vstupním školením a pak se bě­hem roku účastní několika dalších. Každá úloha má svého garanta, který je zodpovědný za to, aby nový zaměstnanec měl dostatek informací před tím, než se vydá samostatně do terénu.

    Úkolem krajských správ jsou také informační služby a poskytování informací uživatelům statistických dat a dalším zájemcům. Jak se tato služba vyvíjí, s jakými novinkami se mohou uživatelé setkat?

    Je zajímavé, že i v době, která tak moc přeje informač­ním technologiím a dálkovému přístupu k datům, je o informační služby na úrovni krajů velký zájem. Jen v roce 2019 bylo regionálními pracovišti vyřízeno více než 4 700 dotazů. Mimo zodpovídání dotazů se pracovníci krajských informačních služeb věnují neustálé aktualizaci webových stránek, upozorňo­vání na nově vydaná data, doplňování časových řad. Také publikují, vydávají čtvrtletní bulletiny, analýzy, komentáře ke zveřejňovaným údajům. Kolegové jsou mimo jiné zapojeni do přeshraničních projektů eu­roregionů, spolupracují s krajskými koordinátory na konzultacích dat pro tvorbu regionálních koncepcí Ministerstva práce a sociálních věcí. Novinkou v ob­lasti poskytování regionálních dat jsou animované grafy připravované ve spolupráci s odborem infor­mačních služeb ústředí, na nichž je možné porovnávat vybrané ukazatele postavení a vývoje krajů od roku 2000. Uživatel má možnost zobrazované ukazatele různě kombinovat a jejich zobrazení nastavovat podle vlastních potřeb. Regionální data jsou také součástí formátu otevřených dat, jejichž nabídku v poslední době ČSÚ také čím dál více rozšiřuje.

    Významným partnerem krajských správ jsou krajské úřady. Je spolupráce s krajskými úřady řízena v ČSÚ centrálně, nebo ji krajské správy rozvíjejí individuálně každá podle svých podmínek a potřeb?

    Krajské samosprávy jsou pro naši práci velmi důležité. Spolupráce probíhá například při zajištění zpracování volebních výsledků a kraje jsou rovněž přirozenými příjemci našich dat, která využívají v řadě oblastí, počínaje ekonomickými statistikami přes data o ži­votním prostředí až například po demografické údaje. Spolupráce se řídí principy nastavenými vedením úřadu, kdy na prvním místě je pochopitelně nezá­vislost a apolitičnost ČSÚ. V rámci těchto pravidel pak krajské správy pracují.

    Krajské správy vydávají pravidelně krajské statistické ročenky a řadu dalších publikací s regionálními daty.

    Jak je ČSÚ připraven na podzimní krajské a senátní volby?

    Jako u každých voleb se i na zpracování volebních výsledků statistický úřad připravuje s několikamě­síčním předstihem. Probíhají zátěžové testy, plošné testy systému zpracování, připravujeme činnost pře­bíracích míst a zajišťujeme školení komisí. Určité novinky a změny přináší epidemiologická situace a možnost hlasování pro občany v karanténě. V před­stihu jsme pro pracovníky zapojené do zpracování zajistili ochranné pomůcky a přijali organizační opat­ření na místech, kde dochází k přebírání dílčích vý­sledků od okrskových volebních komisí. Stejně jako u všech jiných voleb i tentokrát zůstává naší hlavní prioritou kvalitní a bezchybné zpracování odevzda­ných hlasů a také tentokrát apelujeme na okrskové volební komise, aby sčítání hlasů prováděly precizně a bez zbytečného spěchu.

    Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.