Ceny alkoholu se v různých zemích liší z více důvodů.
Mezinárodní srovnání cenových hladin prostřednictvím parit kupní síly patří ke klíčovým oblastem makroekonomické analýzy. Umožňuje sledovat, jak se k sobě jednotlivé země přibližují či vzdalují z pohledu své ekonomické výkonnosti a kupní síly. Na vrcholné úrovni jsou přitom reprezentovány ukazateli hrubého domácího produktu či skutečné konečné spotřeby domácností. Protože jsou však tyto agregáty vytvářeny zespodu, umožňují také strukturální analýzu cenových hladin. Můžeme se tak například podívat na to, jak jsou v té které zemi drahé služby, bydlení, oděvy, potraviny či alkoholické nápoje. Právě alkohol je z tohoto pohledu zajímavou položkou, protože se jeho cenová úroveň v jednotlivých zemích značně liší. Je to zpravidla dáno výší zdanění, v němž jsou evropským extrémem severské státy, ale také historickou tradicí (například v Česku bylo vždy levné pivo, ve Francii zase víno). Údaje z mezinárodního srovnání Eurostatu nám umožňují porovnat cenovou hladinu v jednotlivých zemích EU na úrovni alkoholických nápojů jako celku.
Patříme k těm levnějším
Pokud se podíváme na údaje za rok 2019, v České republice byly čtvrté nejnižší ceny alkoholických nápojů ze zemí Evropské unie (jde o alkohol nakupovaný přímo domácnostmi, nikoliv konzumovaný v restauracích). Alkoholické nápoje byly o 17 % levnější, než činil průměr EU, nižší ceny byly pouze v Rumunsku (–27 %), Bulharsku (–25 %) a Maďarsku (–23,5 %). Pro srovnání, v roce 2004, když Česká republika vstupovala do Evropské unie, byly ceny alkoholických nápojů v obchodech o 20 % nižší než v ostatních zemích EU. Relativně tak došlo jen k mírnému přibližování cenové hladiny k průměru EU. To samozřejmě neznamená, že ceny u nás nerostly, ale rostly také v dalších zemích. Obdobné to bylo i v případě Maďarska a Rumunska, naopak v Bulharsku se za 25 let zvýšila cenová hladina vůči průměru EU o 20 procentních bodů. Zajímavé je porovnání se Slovenskem, které bylo při vstupu do EU výrazně levnější než Česká republika, zatímco loni tam ceny alkoholu přesáhly 90 % průměru Evropské unie. Pro zajímavost, z našich dalších sousedů má nejvyšší ceny alkoholu Rakousko (101 % vůči EU), v Německu jsou výrazně nižší (88,4 %) a nejvíce se nám blíží polské ceny (85,3 %).
Nejdražší to mají seveřané
Na opačném konci cenového žebříčku (pokud do srovnání zahrneme širší skupinu zemí Evropského hospodářského prostoru) se nacházejí Island a Norsko, kde se cenová hladina alkoholických nápojů pohybuje okolo 2,5násobku průměru cen v EU. Je potřeba zmínit, že vysoké ceny se netýkají jen alkoholu, v těchto zemích patří k nejvyšším spotřebitelské ceny jako celek a jsou dány vysokou úrovní příjmů domácností. Hlavním faktorem vysokých cen jsou však extrémně vysoké spotřební daně (nejen na alkohol, ale i na tabákové výrobky). To vynikne ve srovnání se Švýcarskem, kde je obecná cenová hladina ještě vyšší než ve zmíněných zemích, ale ceny alkoholu jsou tam zhruba poloviční. Z ostatních severských zemí patří k velmi drahým pro konzumenty alkoholu ještě Finsko (182 %). Zbylé země, tj. Švédsko (149 %) a Dánsko (123 %), již mají výrazný odstup.
Indexy cenové hladiny alkoholických nápojů (EU28 = 100)
Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.
